ČSSR 70. roky 20. storočia (98)
Sanatórium Helios, Štrbské Pleso
Sláva a pád jedinečných vysokohorských klimatických lázní v bývalém Československu ve Vysokých Tatrách.
Malá retro vzpomínka na jeden z nejmodernějších zdravotnických ústavů bývalého Československa.
Sanatorium Helios se nachází v pohledově v méně exponované poloze Štrbského Plesa, východně od Areálu snů. Kdysi pýcha československých klimatických ústavů je dnes chátrající stavbou v srdci Štrbského Plesa. Sanatorium sloužilo pro léčbu dospělých a dětských pacientů, který se budoval od roku 1967 a byl otevřen až po téměř tříletém přerušení jeho stavby z důvodu výstavby jiných objektů (pro Mistrovství světa v severském lyžování 1970).
Po otevření sanatoria Helios (1976) se jeho prvním vedoucím lékařem, stal MUDr. Lukáč. Helios patřil v době svého vybudování nejen mezi nejlépe vybavené léčebné ústavy v republice, ale i v celé střední Evropě. V nadmořské výšce 1350 metrů n. m. byl také nejvýše položeným klimatickým sanatoriem v Československu, které bylo specializováno na léčbu astmatu a chronických plicních onemocnění. V době otevření disponoval 359 lůžky, z toho 205 pro dospělé a 154 pro dětské pacienty a o jeho provoz se staral 153 členný kolektiv zdravotnických a provozních pracovníků. V roce 1979 se léčebný ústav Helios a komplex léčebných domů Hviezdoslav na Štrbském Plese spojily do společné organizace pod názvem Přírodní léčebné lázně Štrbské Pleso s kapacitou téměř 700 lůžek. V roce 1977 Helios oficiálně navštívila vládní delegace SSR (Slovenské socialistické republiky) v čele se soudruhem Peterem Colotkem (předseda vlády).
Co byste měli vědět o RVHP
Pokud netušíte co je RVHP (řada vzájemné hospodářské pomoci), z tohoto článku se to dozvíte.
PROČ VYTVOŘILI RVHP
Díky sociálno-ekonomickým proměnám a internacionální pomoci Sovětského svazu dosáhly východoevropské socialistické země v roce 1948 vcelku předválečnou úroveň výroby. Jelikož v bratrských zemích existovaly společné ekonomické problémy, stal se rozvoj jejich vzájemné ekonomické spolupráce objektivní nezbytností. Kromě toho působil al zahraničněpolitický faktor: pomocí tzv Marshallova plánu z roku 1947 chtěli USA Rózsa svůj vliv al na východoevropské socialistické krajní. Proto SSSR a ostatní evropské země hledali a našli odpovídající formy spolupráce. umožňující využít přednosti socialistického systému.
VZNIK A ČLENOVÉ RVHP
Porada představitelů Bulharska, Československa, Maďarska, Polska, Rumunska a SSSR, která byla v lednu 1949 v Moskvě, vytvořila Radu vzájemné hospodářské pomoci, složenou - na základě rovného zastoupení - z představitelů zemí, které se na poradě zúčastnili. V únoru 1949 přijali za člena Albánie (na práci RVHP se přestalo účastnit v roce 1961), v říjnu 1950 NDR a v červnu 1962 Mongolsko. V roce 1972 vstoupila Kuba. Mezi RVHP a Jugoslávií v roce 1964 podepsaly dohodu. podle níž se SFRJ podílí na činnosti celé řady stálých komisi RVHP.
Reklama za socialismu
V roce 1967 se poprvé na televizních obrazovkách objevila jednoduchá animace figurky vejčitého tvaru omamující reklamní blok Československé televize.
Reklamu v Československu od roku 1954 určovaly takzvané Reklamní podniky. Na počátku 70. let se dostává do povědomí obyvatel zejména podnik Merkúr, později k Merkuru přibyl ERPO. K Merkuru a Erpu se následně přiřadila Optima (propagace Brněnských veletrhů a výstav ) a Rapid. K propagaci zahraničních výrobků na území Československa zas sloužila agentura s názvem Made in publicity, která byla agenturou Československé tiskové kanceláře.
Rychlý rozvoj zaznamenaly i jednotlivé typy médií a kromě tištěných periodik se reklamní prostor stále více dostával do rozhlasu a televize. Od roku 1966 pracují v jednotlivých televizních studiích samostatné reklamní oddělení, jejichž úkolem je právě vytváření televizních reklamních spotů. A televize se pomalu stává médiem číslo jedna, i když vlastnit v té době televizní přijímač nebylo až tak ekonomicky únosné a těch televizních přijímačů zas nebylo mezi obyvatelstvem až tak mnoho. Zejména pro mladé rodiny to znamenalo, koupit takový přijímač pouze na půjčku. V roce 1967 se poprvé na československých televizních obrazovkách objevila jednoduchá animace figurky vejčitého tvaru omamující reklamní blok Československé televize.
Zorkij 4 a Sokol automat a Horizont, moderní fotoaparáty
Jaké novinky v oblasti fotoaparátů nabízeli ve speciálních prodejnách foto- KINO a podniků Drogerie v roce 1973? A jací byli jejich ceny? To se dozvíte v tomto článku.
Máte rádi alba se starými i novějšími fotografiemi? S napětím obracíte stránky v časopisech a zaostřujete svůj zrak pokud se objeví pěkný obrázek? Už od malička jste si zvykli vidět v knížkách, časopisech a denně v novinách fotografie. A co takhle. Neuvažovali jste o tom, nejen se na fotografie dívat, ale také pro vlastní potěšení se do toho pustit a fotografovat? Když budete fotografovat sami, budete mít možnost volby takového záběru, který by se vám nejen líbil, ale také vám po letech lecos připomněl, čim dříve začnete, tím lépe pro vás. Nashromáždit si větší množství vzpomínek na své mládí, na kamarády a všechny tváře, které jste ve vaší mládí viděli. Už tohoto roku si můžete přinést ze zimních výletů množství snímků, pokud se pusťte s chutí do toho. Pro fotografa totiž neexistuje jen letní sezóna. Právě v zimním období se dá udělat množství neobvyklých záběrů ze zasněžených hor a rovin. Nemusí vás trápit ani to, že jste pod stromečkem nenašli vytoužený fotoaparát. To se dá totiž velmi snadno napravit, protože ve speciálních prodejnách FOTO- KINO, podniků Drogerie právě teď připravili pro vás pěkný výběr. Dnes vám chceme alespoň ve stručnosti představit tři kino filmové aparáty, které vám zaručí pěkné snímky. Jsou to přístroje se kterými si budete moci dělat snímky podle vlastního přání v černobílém nebo barevném podání. Pokud jste ještě nikdy nestiskli spoušť fotoaparátu, bude lepší, když si na začátku uděláte několik černobílých filmů, abyste se svým novým přítelem dokonale seznámili a aby se stal skutečně vaším prodlouženým a vše zaznamenávající okem. Protože u každého přístroje je nutné, aby vám dokonale, "sednul "do ruky. Velmi dobře se vám bude pracovat se Zorkijom 4, ať už bude vyzbrojený objektivem Industar 3, 5 nebo Jupiterem o světelnosti 2. Z jedné náplně kinofilmu uděláte 36 snímků o rozměrech negativu 24 x 36 mm. Zorkij 4 má štěrbinový uzávěr s osvitové časy od 1 sekundy do 1/1000 sek., a B. Budete moci fotografovat také sami sebe protože má samočinnou spoušť. Všechny vaše obrázky budou ostré jako břitva, protože nebudete muset odhadovat vzdálenost fotografovaného předmětu nebo osob. Zorkij 4 má příhradový hledáček s dálkoměrem. Fotografování vám nebude dělat problémy i když nosíte brýle. Můžete zaostřit i fotografovat bez nich, protože okulár hledáčku lze přizpůsobit podle dioptrie. Tomuto přístroji nechybí ani přípojka pro bleskové osvětlení. Zorkij 4 dostanete s objektivem Juoiter za 1 100, - Kčs.
Výzkumný ústav výživy lidu (VUVĽ)
Vitamin C a artioskleróza? Jaká je spojitost? Nebo, jak naučit lidi správně jest, pracovat a odpočívat? Pohled VUVL na zlozvyky občanů (píše se rok 1973).
Stará budova na náměstí 4. dubna v Bratislavě má tabulku s nápisem Výzkumný ústav výživy lidu. Většina mladých, starých lidí, kteří procházejí kolem však ani neví, že právě zde se denně schází kolektiv vědeckých pracovníků, kterým leží na srdci, abychom co nejzdravější jídlo, aby náš denní režim byl co nejrozumnější. Netřeba připomínat, že problémy s výživou pracujících a mládeže nejsou v dnešní době na ústupu, ale právě s rychlým pokrokem vědy a techniky, se zrychlováním životního tempa naléhavě vystupují do popředí. Problém není v tom, co jíst, ale jak a kdy. Doc. MUDr. Andrej Bučko. DrSc ředitel Výzkumného ústavu výživy lidu (VUVL) zdůrazňuje slova velkého ruského fyziologa Pavlova, který formuloval úlohu fyziologie takto.Naučiť lidi správně jíst, pracovat a odpočívat. A dodává. Je to jen několik desetiletí, což věda o výživě nastoupila svoji cestu a nahradila empirickou zkušenost přesným vědeckým bádáním. Objevy vitamínů, účinku minerálních látek a poznání osudů živných látek v metabolismu člověka nové možnosti vědeckého bádání v otázkách lidské výživy. Dnes jsme už tak daleko, že žádáme od vědy o výživě, aby nám odpověděla na otázku jaký je optimální režim výživy a jaké jsou cesty k němu. Stálou Achillovou patou jídelního lístku průměrného Slováka či Slovenky je pravidelné překračování nezbytné kalorické potřeby na den, která je v současnosti přes 3000 kalórií. Nadbytočné kalorie mají svůj původ v zvýšeném přívodu cukrů a tuků, zatímco bílkoviny jsou diskriminovány. Pro ilustraci, čísla. Denní spotřeba je kryta u kalorií na 118% z toho: u bílkovin na 98%, u tuků na 113% a sacharidů až na 128%. Vidět, že bilance pro lidský organismus není zrovna příznivá. VUVL má v současnosti oddělení epidemiologie výživy, oddělení klinické, fyziologie výživy a oddělení biochemie, kde jsme se zastavili, abychom se podrobněji dozvěděli o nové biologické roli vitamínu C - o problému, na kterém už přes deset let pracuje RNDr. Emil Ginter, CSc. Přibližně od konce druhé světové války se v odborné literatuře objevují zprávy o účinku vitaminu C na snižování hladiny cholesterolu v krvi a tím i k léčbě cévních chorob. Odkud se vlastně dostává cholesterol do krve? Cholesterol v krvi a tkáních je jednak z potravy, jednak vzniká hlavně v játrech při spalování tuků a cukrů. Organismus se zbavuje přebytečného cholesterolu tak, že ho přeměňuje v játrech na žlučové kyseliny. Při C-hypovitaminóze (nedostatku vitamínu C) je narušena přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny a tak se hromadí v krvi. Rychlost přeměny cholesterolu na tiskové kyseliny je přímo závislá na koncentraci vitamínu C v játrech. Zvyšováním vitamínu C v játrech se zvyšuje rychlost tvorby žlučových kyselin.
V boji proti virům
Pohled na výzkum v možnosti léčení virových onemocnění u docenta Borecka v dvoj vláknité ribonukleové kyseliny v roce 1973.
Představujeme osobnosti naší vědy.
Odkdy existuje lidstvo, vyskytují se i nemoci, proti kterým nebylo léku. Patří mezi ně virová onemocnění. Avšak v roce 1957 Angličan Issacs a Švýcar Lindemann oznámili veřejnosti svůj objev, kterému dali název interferon, což je látka s širokým antivirovým spektrem. Od roku 1964 se i na virologické ústavu SAV v Bratislavě pracovnici imunologického oddělení věnují pod vedením člena korespondenta SAV, docenta Ladislava Borecké, DrSc., výzkumu interferonu a s nim související problematiky a v této oblasti již získali mezinárodní uznání. Za tyto zásluhy docentu Ladislavu Borecka loni udělili titul laureáta Státní ceny České republiky. Do virologického ústavu za docentem Borecka nás přivedl zvýšený počet onemocnění na virovou chřipku v zimním období, ale využili jsme vzácnou příležitost mluvit s jed ným z našich významných (a stále zaneprázdněné) vědců. Přirozeně, o problémech jeho práce, problémech boje proti virům, protože, jak je známo, v boji proti bakteriím už máme po ruce osvědčené léky. Proti mnohým virovým chorobám zatím lék, přesněji řečeno, vakcínu nemáme a asi ani v dohledné době nebudeme mít. Mnohé viry totiž a mezi nimi i virus chřipky - se vyznačují velkou proměnlivostí. Proto každá nová epidemie chřipky, zapříčiněná pozměněným virem, je nová z imunologického hlediska, a tak nemůžeme zatím proti viru ani účinně očkovat, vytvářet imunitu. Pozměněný virus poměrně bez obtíží vniká do organismu a vyvolává chorobu. U virových onemocnění nemáme léčiva na odstraňování viru. Naštěstí organismus kromě tvorby protilátek má i jiné možnosti, jak se proti virové infekci bránit. Patří k nim i produkce interferonu v buňkách, které virus po infekci v našem těle napadl. Doktor Borecký nám ochotně vysvětli, že buňky, vnímavé na viry, tvoří interferon po infekci. Tvoří tedy látku bílkovinné povahy, která brání jiným virem infikovat zdravé vnímavé buňky. Definice interferonu by zněla asi takto: je to bílkovina, která má tu vlastnost, že zvyšuje odolnost buňky vůči škodlivému účinku virů. Ve snaze využít tuto látku pro boj virovým nákazám upřely výzkumníci imunologické oddělení virologické ústavu pozornost na jinou formu interferonem terapie - k navození tvorby interferonu přímo v postiženém organismu vhodným stimulátorem.
