RetroMánia

POJĎTE S NÁMI NA VÝLET. Jako hlavní směr si určíme – kartografii. Pro správnou orientaci však nehledejte žádnou mapu. Naopak, právě ta bude naším cílem. Kam to jdeme, nebo: Co je to kartografie? V učebnicích nalistujeme nejjednodušší definici, která říká, že kartografie je věda o mapách. Tato informace nám moc neříká. To je, jak bychom na otázku jak se v noci dostat přes horu, dostali odpověď je třeba přes ni projít. Pojďme na věc jinak. Vraťme se do minulosti a sledujme vývoj, neboť ten vždy určil základní směry v každém vědním oboru. Nejstarší kartografická vyobrazení vznikla v různých obdobích v různých částech světa nezávisle na sobě, jako přirozená snaha člověka vyjádřit své poznatky o okolním prostoru. Vývoj společenského myšlení, výtvarný projev a písemnictví jsou průvodními znaky tohoto období. I když velmi primitivní, ale přece jen první kartograficky vyjádřená představa o světě pochází přibližně z 5. století př.n. l.

LETNÍ ČINNOST pionýrů v roce 1981 bude motivována 60. výročím založení a XVI. sjezdem KSČ a volbami do zastupitelských orgánů všech stupňů. Pionýrskému letu musí předcházet kvalitní příprava, a proto je třeba větší pozornost věnovat především oblasti ideově-výchovné práce, realizaci Výchovného systému PO SZM pro jiskry a pionýry, oblasti práce s pionýrským aktivem, práce s kádry a oblasti řídící a politicko-organizátorské práce, spolupráce s ostatními společenskými organizacemi. Pro zabezpečení vytyčených úkolů SUR PO SSM doporučuje (vybíráme):

STROM ŽIVOTA začíná pomalu,ale jistě vyhánět další nové kořínky, ze kterých vyrůstají konkrétní užitečné skutky mladých lidí. Ruce svazáků stále šikovněji zachází s mladými stromky, usilovněji upravují prostranství v okolí, pionýři dosahují výborných výsledků ve sběrové činnosti... Zkrátka všichni jsme si uvědomili, co pro nás znamená pojem "tvorba a ochrana životního prostředí". O této otázce jednal i Slovenský ústřední výbor SSM, který vyhlásil další krátkodobou roli na období jaro-podzim 1981. Svazácké organizace, pionýrské skupiny a oddíly ji budou plnit pod názvem ROZŠIŘUJEME A ZVELEĎUJEME NAŠI ZELEŇ.

V březnu 1939 Slováci získali vlastní stát as ním i vlastní armádu, která už krátce po svém vzniku musela v takzvané Malé válce vzdorovat útoku maďarských vojsk. O něco později, se Slovenská armáda již zapojila v podřízenosti Wermachtu do druhé světové mocnosti na straně Německa. V září 1939 se zúčastnila tažení proti Polsku. U obyvatelstva se tato vojenská tažení proti našim severním sousedům nesetkala s jednoznačně pozitivní odezvou u slovenského obyvatelstva. I když na druhé straně, Slovensku se navrátilo několik spišských, oravských a kysuckých obcí, které Polsko anektovalo v letech 1920 a 1938. Nejvýznamněji se slovenská armáda zapojovala ve válce proti Sovětskému svazu. Na východní frontě aktivně bojovala od 24. června 1941 do 1. června 1944. Část příslušníků slovenské armády se zapojilo do dění iv Itálii, kde od podzimu 1943 byli nasazeni do opevňovacích a rekonstrukčních prací. Slovenská republika vyhlásila v prosinci 1941 válku i Spojeným státům americkým a Velké Británii, ale do bojů proti západním mocnostem se slovenští vojáci zapojili jen okrajově, zejména při obraně Bratislavy a dalších měst během náletů spojeneckých bombardérů. No ne všichni příslušníci slovenské armády se však smířili s rozpadem Československé republiky a vznikem Slovenského státu což následně přerostlo do příprav a realizaci ozbrojeného povstání, které vypuklo 29. srpna 1944, které dnes známe, jako Slovenské národní povstání. I když po dvou měsících utrpělo zdrcující porážku, natrvalo se zapsalo do slovenských dějin. A pokud by nevzniklo, skončili bychom po ukončení druhé světové války na straně poražených.

PRÁCE V DOMÁCNOSTI, není žádná hračka. A praní není jen časově náročná záležitost, ale i dřina. Je to jedna z domácích prací, která nemá konce. To už samo o sobě je tak trochu deprimující. Uvědomujeme si však, že kdybychom měli automatickou pračku nebo alespoň výkonnou odstředivku, vše by bylo mnohem snazší. Proto pokud pojedete s mámou vedle jedné z našich speciálních prodejen ELEKTRO, podniků DOMÁCÍ POTŘEBY, vzpomeňte si na to a upozorníte ji na automatickou pračku Tatramat 353, a výkonné odstředivky Perla C 41, Frymeta OB 10 a Klad, typ N 1. Praní prádla prací byt věc.

PRÁCA V DOMÁCNOSTI, nie je žiadna hračka. A pranie nie je len časovo náročná záležitosť, ale i drina. Je to jedna z domácich prác, ktorá nemá konca. To už samo osebe je tak trochu deprimujúce. Uvedomujeme si však, že keby sme mali automatickú práčku alebo aspoň výkonnú odstredivku, všetko by bolo oveľa ľahšie. Preto ak pôjdete s mamou popri jednej z našich špeciálnych predajní ELEKTRO, podnikov DOMÁCE POTREBY, spomeňte si na to a upozorníte ju na automatickú práčku Tatramat 353, a výkonné odstredivky Perla C 41, Frymeta OB 10 a Klad, typ N 1. Pranie bielizne prestane byt strašiakom, pretože pranie v automatickej práčke je jednoduchá vec.

Vzájemné působení dvou pohybujících se elektricky nabitých částic je zprostředkováno magnetickým polem. Spojitost magnetického jevu s elektrickým proudem byla prvním krokem k pochopení podstaty magnetismu. Orsted v první polovině 19. století poukázal jako první na to, že elektrické proudy mají stejné magnetické vlastnosti jako tuhé magnetické materiály. V roce. 1821 francouzský fyzik Ampér vyslovil hypotézu, podle které zdrojem magnetického pole mohou být jen elektrické proudy. V případě tuhých magnetů, zdrojem jejich magnetického pole nejsou makroskopické proudy, ale molekulární proudy, které tečou v jednotlivých molekulách nebo atomech daného magnetu. Tuhé magnety (říká se jim také permanentní nebo stálé magnety) se liší od jiných látek tím, že molekulární proudy jsou v nich orientovaně uspořádány. V látkách, které nejsou permanentními magnety, jsou tyto molekulární proudy rozděleny chaoticky a proto jejich magnetické účinky se vzájemně vykompenzují a říkáme, že látka je nemagnetická. Ampérová hypotéza sehrála významnou roli v rozvoji teorie magnetických vlastností látek. Rozluštění Amperovy hypotézy přinesl až objev elektrono-jaderné struktury atomu (E. Rutherford, N. Bohr. 1911 - 1913). Kolem kladně nabitého jádra krouží mnohem snáze záporně nabité elektrony. Jejich pohyb je stacionární (s časem se nemění) a jeho vlastnosti jsou ekvivalentní vlastnostem elektrického proudu, který teče v uzavřené smyčce řidiče.

ZDRAVOTNÍ SESTRA ho upozornila, že většina pacientů má týž den vysoký krevní tlak. Počasí plihavé, ale i když svítí slunce, mnozí mají zvýšený či vysoký krevní tlak. Existuje závislost mezi krevním tlakem a počasím? To bylo před dvaceti lety. Do bloku si zapisoval potíže svých pacientů. Zjistil, že v určité dny část pacientů nedobře spí - a nahlodávala ho otázka: Má časový průběh změn počasí vliv na bolesti hlavy, únavu, pocení se, zapomnětlivost, slabost, nesoustředěnost ??? Část pacientů měla v určité dny bez zjevné příčiny pocity strachu, úzkosti. Studoval dostupnou literaturu, povídal si s meteorology. Co ovlivňuje počasí na Zemi? Slunce. A když ovlivňuje neživé. ovlivňuje i živé, vždyť je to logické. Následovaly injekce poznatků z Geofyzikálního ústavu Slovenské akademie věd, zejména o fyzikálních zákonitostech vztahu Slunce - Země. Začali chodit telegramy, které oznamují stupeň sluneční aktivity. Trpělivě pozoroval, zkoumal své pacienty, pokoušel se o vývody právě s ohledem na stupeň sluneční aktivity elektromagnetických vlivů. Ve spolupráci s matematiky a geofyziky vznikla jeho první práce - Dynamická psychopatologie v objektivním obraze kosmické fyziky.

Hromadným názvem fosilní paliva označujeme základní energetické suroviny uhlí, ropu a zemní plyn. Pro průmyslovou výrobu mají takový význam jako např. pro člověka kyslík, chléb a pitná voda. Jejich spotřeba na celém světě prudce stoupá, jen v posledním čtvrtstoletí se jich spotřebovalo více než za celou historii předtím. Jejich význam i nadále roste. Kromě energetiky jsou nepostradatelnými surovinami v různých odvětvích chemického průmyslu. Vyrábí se z nich široký sortiment výrobků, bez kterých bychom si neuměli současný život ani jen představit.

MYSLÍTE, ŽE EXISTUJE člověk, který by neměl problémy? Jsou přece jaksi přirozeně spojeny s naším každodenním životem. Velké, malé, osobní, pracovní,
— každý z nás se s nimi denně potýká.
Co je pro jednoho velký problém, to se jinému zdá malicherné. Lze nalézt nějaký obecný recept na jejich řešení? Všichni o tom pochybujeme. Něco společného však mají všechny. A právě to hledají psychologové a nejen oni. O společnou podstatu procesu řešení problémů se zajímají i kybernetici, kteří se ji snaží využít při konstrukci programů, modelujících lidské myšlení. Co zjistili? V první řadě to, že každý problém má jakýsi „životní cyklus“, trvá určitou dobu. Zpočátku narůstá, nutí nás něco proti vzniklé situaci podniknout, poté přichází nejaktivnější stádium a později jeho intenzita klesá, náš zájem o něj poklesne a problém odezní, vyřeší se. Ne však sám od sebe.