Nás však zajímají plyny, vznikající pyrolýzou benzínu a zmíněných rafinérských plynů (pyrolýza je proces štěpení vyšších uhlovodíků na uhlovodíky s menší molekulovou váhou při teplotě do 600 až 700 C). No stopy k Bralenu vedou jen přes jeden plyn – ethylen, nenasycený uhlovodík s dvojitou vazbou CH2). Etylen při tlaku 120 až 155 MPa (1200 až 1550 kp/cm2) a teplotě 170 až 280 C polymeruje, přičemž se dvojité vazby tohoto uhlovodíku „otevírají“ a umožňují tak spojení jedné molekuly s druhou. „Otevírat" dvojité vazby „pomáhají" iniciátoři, organické peroxydy (Perkadox). A to jsme už v cíli, protože produktem této reakce, která probíhá v silnostěnných 250 litrových reaktorech při stálém a intenzivním míchání, je plastická látka – polyethylen, jehož obchodní název je právě Bralen (BRA – bratislavský, LEN – polyethylen). Vlastnosti polyethylenu závisí přímo na reakčních podmínkách tlaku a teploty. Čím je vyšší tlak a nižší teplota, tím je molekula polyethylenu větší.
Velikost molekuly určuje prakticky viskozitu polymeru taveniny, která je pro každý druh vyráběného Bralenu stálou veličinou. Lze ji zjistit podle tavného indexu polymeru tak, že standardní tryskou měří (při konstantním tlaku a teplotě) množství taveniny v gramech, která vyteče za deset minut. Závislost mezi tímto množstvím a velikostí molekuly je nepřímá. Čím více taveniny vyteče, tím je molekula kratší. Teplota nemusí být v celém reaktoru, tak jak je to v jednozónovém typu vždy stejná. Může se v horní a dolní části lišit než ve dvouzónovém reaktoru. V takovém reaktoru vzniká polyethylen se širokým rozmezím molekulové váhy. To má velký význam zvláště pro některé technologie jeho dalšího zpracování. Celý polymerační proces v reaktorech se řídí automaticky „Srdcem“ provozu, jak jej nazval Ing. Jozef Gratzl, vedoucí provozu, který nám dělal průvodce, je řídící středisko. Zde na velkém panelu se graficky zaznamenává teplota ve všech reaktorech, registrují tlak a všechny ostatní údaje. Preciznost zde má obrovský význam. Stačí, aby teplota v reaktoru stoupla nad 300 C a již dochází k destrukci ethylenu. Obrovský tlak a teplo unikají komínem skrz tzv. průtržné membrány reaktoru. Výroba Bralenu však ještě neskončila, protože z reaktoru odchází kromě polyethylenu i ethylen. Proto směs nejprve ochladí a poté ve střednětlakém separátoru oddělují. Toto oddělování není složité, protože obě látky mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Polyethylen je viskózní kapalina a ethylen je plyn. Ale jejich definitivní oddělení probíhá až v nízkotlakém separátoru. Oddělený ethylen zde nelikvidují jako odpad, ale po vyčištění a stlačení v kompresorech na potřebný tlak jej vracejí zpět do reaktoru, kde opět polymeruje. A tak to jde kolem dokola. Nejlepší je vidět na příkladu. Z 10 tun ethylenu vznikne polymerizací jen 15 až 17 % polyethylenu, t. j. asi 1 500 kg. Zvyšující ethylen se vrací do technologického okruhu, takže skutečné ztráty představují jen 4 až 5 % Polyethylen ze separátoru dopravují vytlačovacím čerpadlem na řezačku.
Tady jej upravují na drobné granulky. Po vytřídění na vibračních třídících sítech průsvitné, mléčně bílé granulky pneumaticky dopravují k dalšímu zpracování. Hotový Bralen uskladňují v silách, nebo jej přímo expedují odběratelům v kontejnerech či v 25 kg sáčcích z polyethylenové fólie. Ve Slovnaftě vyrábějí několik typů Bralenu, které jsou základní surovinou, pro plastikářský průmysl. Základní typy získávají přímo z polymerizačního procesu, ty dále neupravují. Homogenizované typy vznikají homogenizací základních typů. Tím se zlepší jejich zpracovatelské vlastnosti. Barevná paleta barevných typů zahrnuje kromě čtyř základních barev také různé odstíny, dle požadavků odběratelů. Sortiment Bralenu se rozšířil io tzv. plněné typy obsahující více než 10 % různých přísad, které upravují některé vlastnosti základních typů. Bralen je plastická látka, bez které se neobejde ani jedna domácnost. Setkáváme se s ním každý, den v podobě bílých sáčků na mléko, obalů na porcovaný sýr a jinde. Bralenu můžeme děkovat také za zvýšené množství čerstvé zeleniny na trhu, protože polyethylenové fólie slouží k rychlení zeleniny. Fólie jsou méně nákladné, jsou nerozbitné a jsou mnohem praktičtější než skleněné tabule, které používaly na sklenících. Bralen pozvedl také obalovou techniku, ať už jako průhledné a hygienické sáčky, nebo jako tenké fólie nanášené na papíře nebo na textiliích. Znají ho však i sportovci, lyžaři, kterým umožnil iv létě trénovat na umělém lyžařském svahu. Průmyslově Bralen využívají zejména při oplášťování kabelů, ale také v podobě různých trubek a předmětů vyráběných technologií vytukování a vstřikování. Využití Bralenu se každým dnem rozšiřuje. Proto i ve Slovnaftu museli rozšířit jeho výrobu o velkokapacitní linku, která zahájila provoz právě v této době.
Zdroj: Časopis Elektrón
