ČSFR - ČR a SR 90. roky 20. storočia (8)
Fórky na dnešní den
Fórky z časopisu Roháč
• Pacient príde na kontrolu k lekárovi a sťažuje sa na zhoršenie zdravotného stavu.
Lekár sa pýta: — A držíte diétu, ako som vám prikázal?
— Nie! Nechcem zomrieť od hladu len preto, aby som žil o niekoľko rokov dIhšie!
• Do Liptovského Hrádku príde k lekárovi parobok z Važca. Celý je dorezaný, lebo sa bil s Cigánmi. Pri zošívaní rán mu lekár vravi:
— Ej Mišo, Mišo, ale ťa ten Dežo poriadne zrichtoval. Musím ti dať práceneschopenku. Nato Mišo vytiahol uzlíček, rozviazal ho, ukázal v ňom sa nachádzajúci obsah — znak mužnosti a povedal:
— To je nič, pán dochtor, Čo on mi spravil, ale nech sa pozrú, čo som mu ja. A zajtra sa žení!
Železniční stanice Kraľovany
Filmový pohled na železniční stanici Kraľovany a jejích zaměstnanců v roce 1998.
Železniční stanice Kraľovany je hlavní železniční stanice na směru Žilina - Košice. železniční stanice se nachází se na severním okraji obce, v oblouku hory Grúň. Provoz stanice začala 8. prosince 1871 otevřením železničního úseku ze Žiliny do Popradu. Kraľovany jsou přestupní stanicí pro trať na Oravu, která od roku 1904 vedla až do pohraniční Suché Hory s napojením na polskou železniční síť. V období druhé světové války bylo spojení do Polska přerušeno. Díky tomu jsou dnes Kraľovany významným železničním uzlem a stojí tu i všechny rychlíky. Tolik ze známé historie. V době napsání tohoto článku bylo volně přístupné video "Žel. St. 2. tr. Kraľovany (1998)", které velmi zajímavým způsobem poodhaluje rutinní Železničiarska život. A jelikož mě tento film velmi zaujal, rozhodl jsem se, že se s vámi o něj podělím .
Bavlnářské závody Ružomberok
Během jejího nejúspěšnějšího období v 60. a 70. letech 20. století zaměstnávala až 5 000 lidí nejen z Ružomberka a okolí.
Bavlnářské závody Ružomberok - na vrcholu 80. let 20.století pod názvem bavlnářské závody Vladimíra Iljiče Lenina (zkratka BZVIL). Továrnu na zpracování bavlny byla postavena na konci devatenáctého století v městské části Ružomberok nazvané Rybárpole (k městu přičleněna katastrálně 1894 a administrativně 1910). Produkce byla spuštěna v roce 1895 v 1. přádelnách na strojích značky Asa Lees a Dobson Barlow (stroje byly nakopeny ve Velké Británii) a fabrika vyrobila prvních 213 tun bavlněné příze. V roce 1896 bylo vyrobeno 1 731 407 m režné látky. Koncem první dekády 20. století se fabrika stává největším zpracovatelem bavlny v celém vtejdajšom Rakousku - Uhersku. V roce 1919 dochází ke změně názvu fabriky na Mauntnerové textilné závody, uč. spol. Ružomberok - Rybárpole.
Seznam národních (státních) podniků ve Slovenské socialistické republice
Seznam národních podniků ve Slovenské socialistické republice v letech 1948-1989
Státní podniky existovaly v Československu do konce druhé světové války a od roku 1945 se z nich postupně vytvořily národní podniky (n.p.). Od roku 1951 se pojem státní podnik nepoužíval. Národní podnik byl hlavním typem hospodářské organizace v komunistickém Československu v následujícím období. Od roku 1988 (v rámci přestavby) byly národní podniky postupně zpět přeměňovány na státní podniky (státní podniky byly zavedeny zákonem č. 88/1988 Sb. o státním podniku).
Seznam národních podniků ve Slovenské socialistické republice v letech 1948 - 1989:
Železná opona
Železná opona, termín který vyjadřoval imaginární hranici rozdělení Evropu na dva politické póly.
Železná opona, termín který vyjadřoval imaginární hranici rozdělení Evropu na dva politické póly. Na socialistický a kapitalistický. Šlo o hermeticky neprostupná hraniční prostor mezi západním a východním blokem v období takzvané studené války. Takové prostory se nacházely na západní hranici SSSR , NDR , Československa , Maďarska , Jugoslávie a Bulharska. Šlo o promyšlený a úzce střežen pás hraničního terénu speciálními vojenskými jednotkami. Před státní hranicí se směrem do vnitrozemí se nacházelo tzv. hraniční pásmo (široké dva až dvacet km), kde bylo možné vstoupit pouze na zvláštní povolení. V období socialistického Československa tuto roli plnily vojska pohraniční stráže. Šlo o vojáky základní služby (od dubna 1950 nastoupili poprvé k Pohraniční stráži vojáci základní služby ) s prodloužením služby na 27 měsíců a (vojáky z povolání) důstojníky a praporčíky, kteří tvořili celkem asi osm procent z celkových tabulkových počtů. Odvedenci byli vybíráni z řad prověřených občanů, syny rodičů, kteří byli členy KSČ, nebo zväzáckymi funkcionáři. Na sklonku 80. let 20. století se již nevěnovala tak specifická pozornost při výběru odvedenců , jak tomu bylo v 50. a 60. letech. Odvedenci absolvovali nejprve tříměsíční základní výcvik se zaměřením na ostrahu státní hranice. Vybraní vojáci byli následně posláni (na základě zastávané tabulkových funkcí) na sedm měsíců do poddůstojnické školy. Na státní hranici hlídali prostor s vybudovanými bariérami, které představovaly většinou dva ploty s územím nikoho, kde byly zakomponovány různá technická zařízení. Tato zařízení se označovali jako signálky . Mezi způsoby zastavování narušitelů státní hranice patřily minová pole, nástražné výbušné systémy, psi, které se pohybovaly na signálky a elektrodrôtené zátarasy, která mohla být napájena napětím až 6000 voltů . Železná opona se začala odstraňovat na československo rakouských hranicích od 11. prosince 1989.
Retro pohled na ČSD
Retro pohľad na ČSD
V tomto článku poodhalíme, jak vypadaly železnice, železniční stanice, vlaková nástupiště, samotné vlaky a vše co souviselo s přepravou po železnici z před roku 1989. Porovnáme, jak vypadalo cestování v té době a dnes, podíváme se retro optikou, na kulturu cestování, odhalíme několik základních faktů o železnicích a zavzpomínáme na vlaky tažené párou čí na známé mezinárodní rychlíky Praha - Moskva. A k tomu všemu několik dobových filmových žurnálů.
