RetroMánia

URČÍTE NEJEN vy, jste náročnými posluchači rozhlasového vysílání. Proto vás dnes chceme upozornit na možnost nezávazné prohlídky a dobrého nákupu nového rozhlasového přijímače ve speciálních prodejnách ELEKTRO, podniku Domácí potřeby. Pokud například při práci vnímáte rozhlasové vysílání jen jako zvukovou kulisu, pak svému aparátu leccos odpusťte. Ale alespoň občas chcete některý pořad dokonale vychutnat. A v takovém případě by se sešel moderní a kvalitní rozhlasový přijímač. Takové pro vás připravili ve speciálních prodejnách ELEKTRO. Než si je přijdete sami vyslechnout, dovolte nám o nich alespoň stručně něco říct. Všechny přístroje, které vám dnes představíme, jsou moderní stolní celotranzistorové rozhlasové přijímače. Každý z nich má přípojku pro vnější anténu, gramofon, nebo magnetofon. Doporučujeme do vaší pozornosti čtyři monofonní a dva stereofonní rozhlasové přijímače. Pokud se rodinná rada rozhodne pro monofonní přístroj, podívejte se na přijímač Šlazak. Šlazák má 6 tranzistorů, 7 diod a lepené obvody, zabudovanou anténu a tónovou clonu. Skříňka z ušlechtilých dřevin je lakovaná trvalým nátěrem. Slazak má hmotnost asi 3 kg a má střední, dlouhé, krátké i velmi krátké vlny. Stoji 1250,- Kčs. Všimněte si také přijímače Euridika II - 441 A-3. Má čtyři vlnové rozsahy, přičemž VKV jsou děleny do dvou pásem pro normu OIRT i CCIR, 9 tranzistorů, 10 diod, feritovou anténu a přípojku pro další reproduktor. Euridika II má hmotnost asi 2,5 kg a stojí 1450,- Kčs. Stejné vlnové rozsahy i dělení VKV do dvou pásem, stejně četné tranzistorové a diodové osazení má i další monofonní přístroj Eminent 441 A-4. Hezký přístroj Eminent 441 A-4 dostat za 1500,- Kčs. Nechte si předvést přijímač s tlačítkovou volbou vlnových rozsahů Spirituál 442 A. Ten vám umožní poslouchat vysílání na VKV, na dvou KV pásmech, SV a DV. Spiritual má pro rozsah VKV zabudovanou vnitřní anténu, feritovou anténu pro rozsahy DV, SV, KV I a KV II, AFC a plynulou regulaci výšek a hloubek. Lze k němu připojit vnější reproduktor. Spirituál s osmi laděnými obvody stojí 1780,- Kčs.

TOHOTO ROKU je to již 140 let, co mladý truhlářský pomocník Vojtech Scheinost začal ve svém rodišti Sušici spolu se svou ženou Marií vyrábět zápalky. Tehdejší výroba ještě neměla s tovární nic společného. Dřívka na zápalky vyráběla pomocí speciálních hoblíků, krabičky slepovaly v sušických domácnostech a zápalnou hmotu mlely na ručních mlýncích. Dílny se postupně rozšiřovaly až se spojily do továrny, která v roce 1845 zaměstnávala již 300 lidí. Sušické zápalky byly výborné, dostaly medaile na světových výstavách v Dublinu, Paříži, Londýně i Vídni. V roce 1903 vznikla akciová společnost SOLO se sídlem ve Vídni a od té doby zdobí tato značka krabičky sušických zápalek. Půvabné šumavské městečko se díky této výrobě proslavilo po celém světě. Víte, jak zápalky vůbec vznikly? Jejich předchůdcem byl tvz. ponorný namáčecí zapařovač, který vynalezli v Paříži v roce 1805. Skládal se z dřívka, které mělo na jednom konci směs chlorečnanu draselného, ​​síru a arabskou gumu. Druhou část tvořila „zapařovací lahvička“ obsahující azbest nasycený koncentrovanou kyselinou sírovou. Když se dřívko ponořilo do lahvičky s kyselinou sírovou, zapálilo se. Nepříjemnosti spojené s používáním koncentrované kyseliny sírové však vedly k hradání nových, dokonalejších zapalovadel. , které se zapařovaly třením o různě upravenou nebo neupravenou plochu, první takové zápalky vyrobily v r. 1827 v Anglii. smirkovým papírem, zapařovali se však těžko, zápalná směs se stírala, a proto do ní začaly přidávat bílý fosfor.

O digitálních hodinkách jsme už v Elektronu vícekrát psali. Vysvětlili jsme princip jejich činnosti, informovali jsme vás o tom, co je v této oblasti nového. Dnes vás zavedeme do minského závodu Tranzistor, který je ve výrobním sdružení Integral. Je to jediný výrobce elektronických hodin v Sovětském svazu. Po jeho výrobcích je velká poptávka u sovětských i zahraničních zájemců. Reportáž z tohoto závodu napsal korespondent APN lgor Osinskij. PRVNÍ CO MI v továrně ukázaly, byl dopis Jevgenije Chlopova z Leningradu Minčané píše Chlopov. Chci vám popovídat o příhodě, která se mi stala s vašimi hodinkami Elektronika. Z roztržitosti jsem je jednou nechal na dětské posteli. Žena je spolu s povlečením strčila do pračky Hodinky překonaly celý cyklus praní: „koupaly se" v horké vodě a v roztoku pracích prášků. ,Ždímali se" v odstředivce. Objevili jsme je, když jsme věšeli prádlo, a představte si, hodinkám se nic nestalo Jdou tak přesně jako předtím a nezpozdují se za 24 hodin více než půl sekundy.“ Vidíte, autor dopisu nám navrhuje novou metodu zkoušení hotových výrobků, směje se ředitel závodu Anatohj Burasov, ale my jsme zkoušeli jejich hermetičnost mnohem jednodušší hodinky na jistý čas ponořujeme do speciálního roztoku Takto i jedna anglická firma náš stálý odběratel - předvádí hodinky značky Elektronika - zákazníkům v akváriu - mimochodem tyto hodinky vyvážíme i do NSR.Francouzská Itálie. není jedinou předností těchto hodinek, ředitel snímá z ruky hodinky a podává je.

Výkon elektráren v Sovětském svazu vzroste v této pětiletce o 71 000 MW, v roce 1980 dosáhne tak výroba elektrické energie jednoho bilionu 380 miliard kWh. Od začátku desáté pětiletky vyrobily sovětské elektrárny 2 biliony 600 miliard kWh elektrické energie. Koncem roku 1977 činil jejich výkon 238 000 MW, v průběhu letošního roku se zvýší o dalších 12 000 MW. Na zvyšování výkonu se podílejí v sovětských tepelných elektrárnách velké energetické bloky o výkonu 500 a 800 MW. V hydroelektrárně v Kostromi instalují energetický blok výkonu 1200 MW. Nové agregáty výkonu 100 MW uvedly do provozu v jaderné elektrárně v Kursku a Černobylsku. Výkon jugoslávských elektráren se zvýšil za poslední dva roky o 1900 MW. V současnosti zde dokončují další energetické zdroje, které v příštích dvou letech zvýší výrobu o dalších 7900 MW. Do roku 1980 bude zahájena výstavba nových elektráren s kapacitou výroby celkem 7400 MW. Výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách zemí OECD vzrostla v roce 1976 o 14,4%. Podle zveřejněných údajů představuje její podíl na celkové výrobě elektrické energie v těchto zemích 8%. Výroba energie v jaderných elektrárnách některých členských zemí (v roce 1976) je zřejmá z následujícího přehledu (v milionech kWh): USA 203 302, V. Británie 36155, Japonsko 34 080, NSR 24 263; Kanada 17 580, Švédsko 16 012, Francie 15 778, Belgie 10 036, Švýcarsko 8015, Španělsko 7555, Nizozemsko 3872, Itálie 3807 milionů kWh.