RetroMánia

KAM SE STARÝM PAPÍREM ? Se starým železem. Se starým chlebem? Do koše? Na smetiště? Člověk často pokrčí bezradně rameny nad hromádkami suchého chleba, balíky starých novin, či nad „vysloužilými“ peckami... Naše babičky si nedělaly starosti. Občas se ulicí mihla postavička s vozíkem, kterou si dnes umíme představit už jen z mluvení starších lidí, z knih. filmů... Svým příslovečným „Handry, kóóžky, železo...“ vyprazdňovala kouty domů a odvážela vše, co rudem dosloužilo. Patřila neodmyslitelně do inventáře buržoazní republiky a teprve po roce 1948 se začala z našeho života vytrácet. Namísto ní vznikla organizace Sběrné suroviny a v rámci ní se na perifériích měst objevily plechové boudy bez vody a elektřiny — sběrny. Dnes už končí i jejich éra.

PŘÁTELE si vybíráme někdy, aniž bychom si uvědomili, proč tak činíme. Ne – jiným lidem věříme, jiným – ne, neumíme to vždy rozumně odpovídat. Přitom přesné vnímání druhých je jednou z podmínek dorozumění a porozumění s nimi. Zkusme se tedy trochu zamyslet nad tím, jak a na základě čeho si vytváříme názor druhých a co jej ovlivňuje. Představme si, že jsme členy nějakého kolektivu, do kterého přichází nový student. První, čeho jsme si mohli všichni všimnout, byl jeho vzhled? Rysy obličeje, velikost postavy, oblečení, gesta, při představování nebo jeho hlas. Kdybychom si navzájem informovali naše první dojmy slovem kolegovi, zjistili bychom, jak moc se lišíme v tom, co kdo stačil postřehnout a hlavně v tom, si kdo čeho všiml. Proč tomu tak je? Jedno z vysvětlení je, že si všimneme obvykle toho, na co jsme citliví a na co jsme zaměřeni. Tato zaměřenost, která je podmíněna naší individuální zkušeností, může být momentální nebo trvanlivější – dlouhodobější. Při momentální zaměřenosti jsme si s kamarádkou povídali, že se nám na klucích líbí dlouhé nohy. Teď nevdojak si všimla nohou tohoto neznámého chlapce. Příklad dlouhodobé zaměřenosti:
Vírka má pocit, protože na dívku vysoká, a tak hned postřehla, že nový kolega (řekněme Andrej) je vyšší než ona. Samozřejmě, že toho, čeho si všimnete, nepodmiňuje jen naše individuální zkušenost, ale i objektivní skutečnost a její zákonitosti. Výši Andreje, pokud by byla mimořádná, si všimne každý, ne jen Vierka. To, čeho si všímáme lidech, je podmíněno i kulturně společensky.

LIDSKÝ ORGANISMUS je jedinečná továrna. Ba víc, je to vlastně obrovský chemický komplex schopný vyrobit prostřednictvím velmi složitých chemických a biologických procesů ty nejsložitější látky nezbytné pro existenci života. Jsou určité látky, bez kterých by se lidský organismus neobešel a pokud ano, tak jen za cenu těžké újmy na zdraví. Jde o látky, se kterými se vlastně setkáváme na každém kroku, na jejichž existenci jsme si už tak zvykli, že se i pro malé děti staly samozřejmým pojmem. Vitamíny. Spousta procesů v lidském těle se sotva obejde bez nich. Například vitamín A je velmi důležitý pro metabolismus bílkovin, pro tvorbu očního purpuru, pro ochranu kůže a sliznice; nedostatek vitamínu C vyvolává nemoc zvanou kurděje, případně hypovitaminózu C, projevující se zejména krvácením z dásní, sklonem k infekcím, slabostí, dále tzv. jarní únavou. Vitamin D antirachitický vitamín, má zase velký vliv na tvorbu kostí a zubů Kromě vitamínů existuje i tzv. antirachitický vitamín. provitamin. Jsou to látky, které se až uvnitř organismu rozličnými procesy mění na vitamíny. Z provitaminů je známý například karoten provitamin A, ergosterol – provitamin D2 atp.

MOŽNO ANI NEVÍTE, co se skrývá za názvem BRALÉN. Pomůžeme vám. Souvisí s ropou a s „kapesním“ mlékem (pro ty, kteří si to ze socialismu nemohou pamatovat – za socialismu se mléko balilo do tzv. polyethylenových sáčků. Nejprve se mléko distribuovalo do potravin v lahvích, později – v rámci socialistického technologického pokroku se začalo balit do polyethylenových sáčků). Jak? To jsme se dozvěděli za branami Slovnaftu. p., závodu, který byste pěšky ani za celý den neobešli. A tak jsme i my museli nasednout do auta a odvést se k Bralénu, jak zde nazývají provoz, kde jej vyrábějí. Kolem cesty se vypínaly destilační kolony a komíny, křižovalo a lemovalo ji množství posplétaného a nekonečně dlouhého potrubí ropy, kapalné hořlavé horniny složené převážně z uhlovodíků, která je zde základní surovinou získávají destilací v destilačních kolonách. asfalty. Při tom vznikají i různé meziprodukty a plyny, které dále zpracovávají.