RetroMánia

Máte rádi alba se starými i novějšími fotografiemi? S napětím obracíte stránky v časopisech a zaostřujete svůj zrak pokud se objeví pěkný obrázek? Už od malička jste si zvykli vidět v knížkách, časopisech a denně v novinách fotografie. A co takhle. Neuvažovali jste o tom, nejen se na fotografie dívat, ale také pro vlastní potěšení se do toho pustit a fotografovat? Když budete fotografovat sami, budete mít možnost volby takového záběru, který by se vám nejen líbil, ale také vám po letech lecos připomněl, čim dříve začnete, tím lépe pro vás. Nashromáždit si větší množství vzpomínek na své mládí, na kamarády a všechny tváře, které jste ve vaší mládí viděli. Už tohoto roku si můžete přinést ze zimních výletů množství snímků, pokud se pusťte s chutí do toho. Pro fotografa totiž neexistuje jen letní sezóna. Právě v zimním období se dá udělat množství neobvyklých záběrů ze zasněžených hor a rovin. Nemusí vás trápit ani to, že jste pod stromečkem nenašli vytoužený fotoaparát. To se dá totiž velmi snadno napravit, protože ve speciálních prodejnách FOTO- KINO, podniků Drogerie právě teď připravili pro vás pěkný výběr. Dnes vám chceme alespoň ve stručnosti představit tři kino filmové aparáty, které vám zaručí pěkné snímky. Jsou to přístroje se kterými si budete moci dělat snímky podle vlastního přání v černobílém nebo barevném podání. Pokud jste ještě nikdy nestiskli spoušť fotoaparátu, bude lepší, když si na začátku uděláte několik černobílých filmů, abyste se svým novým přítelem dokonale seznámili a aby se stal skutečně vaším prodlouženým a vše zaznamenávající okem. Protože u každého přístroje je nutné, aby vám dokonale, "sednul "do ruky. Velmi dobře se vám bude pracovat se Zorkijom 4, ať už bude vyzbrojený objektivem Industar 3, 5 nebo Jupiterem o světelnosti 2. Z jedné náplně kinofilmu uděláte 36 snímků o rozměrech negativu 24 x 36 mm. Zorkij 4 má štěrbinový uzávěr s osvitové časy od 1 sekundy do 1/1000 sek., a B. Budete moci fotografovat také sami sebe protože má samočinnou spoušť. Všechny vaše obrázky budou ostré jako břitva, protože nebudete muset odhadovat vzdálenost fotografovaného předmětu nebo osob. Zorkij 4 má příhradový hledáček s dálkoměrem. Fotografování vám nebude dělat problémy i když nosíte brýle. Můžete zaostřit i fotografovat bez nich, protože okulár hledáčku lze přizpůsobit podle dioptrie. Tomuto přístroji nechybí ani přípojka pro bleskové osvětlení. Zorkij 4 dostanete s objektivem Juoiter za 1 100, - Kčs.

Stará budova na náměstí 4. dubna v Bratislavě má ​​tabulku s nápisem Výzkumný ústav výživy lidu. Většina mladých, starých lidí, kteří procházejí kolem však ani neví, že právě zde se denně schází kolektiv vědeckých pracovníků, kterým leží na srdci, abychom co nejzdravější jídlo, aby náš denní režim byl co nejrozumnější. Netřeba připomínat, že problémy s výživou pracujících a mládeže nejsou v dnešní době na ústupu, ale právě s rychlým pokrokem vědy a techniky, se zrychlováním životního tempa naléhavě vystupují do popředí. Problém není v tom, co jíst, ale jak a kdy. Doc. MUDr. Andrej Bučko. DrSc ředitel Výzkumného ústavu výživy lidu (VUVL) zdůrazňuje slova velkého ruského fyziologa Pavlova, který formuloval úlohu fyziologie takto.Naučiť lidi správně jíst, pracovat a odpočívat. A dodává. Je to jen několik desetiletí, což věda o výživě nastoupila svoji cestu a nahradila empirickou zkušenost přesným vědeckým bádáním. Objevy vitamínů, účinku minerálních látek a poznání osudů živných látek v metabolismu člověka nové možnosti vědeckého bádání v otázkách lidské výživy. Dnes jsme už tak daleko, že žádáme od vědy o výživě, aby nám odpověděla na otázku jaký je optimální režim výživy a jaké jsou cesty k němu. Stálou Achillovou patou jídelního lístku průměrného Slováka či Slovenky je pravidelné překračování nezbytné kalorické potřeby na den, která je v současnosti přes 3000 kalórií. Nadbytočné kalorie mají svůj původ v zvýšeném přívodu cukrů a tuků, zatímco bílkoviny jsou diskriminovány. Pro ilustraci, čísla. Denní spotřeba je kryta u kalorií na 118% z toho: u bílkovin na 98%, u tuků na 113% a sacharidů až na 128%. Vidět, že bilance pro lidský organismus není zrovna příznivá. VUVL má v současnosti oddělení epidemiologie výživy, oddělení klinické, fyziologie výživy a oddělení biochemie, kde jsme se zastavili, abychom se podrobněji dozvěděli o nové biologické roli vitamínu C - o problému, na kterém už přes deset let pracuje RNDr. Emil Ginter, CSc. Přibližně od konce druhé světové války se v odborné literatuře objevují zprávy o účinku vitaminu C na snižování hladiny cholesterolu v krvi a tím i k léčbě cévních chorob. Odkud se vlastně dostává cholesterol do krve? Cholesterol v krvi a tkáních je jednak z potravy, jednak vzniká hlavně v játrech při spalování tuků a cukrů. Organismus se zbavuje přebytečného cholesterolu tak, že ho přeměňuje v játrech na žlučové kyseliny. Při C-hypovitaminóze (nedostatku vitamínu C) je narušena přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny a tak se hromadí v krvi. Rychlost přeměny cholesterolu na tiskové kyseliny je přímo závislá na koncentraci vitamínu C v játrech. Zvyšováním vitamínu C v játrech se zvyšuje rychlost tvorby žlučových kyselin.

Představujeme osobnosti naší vědy.

Odkdy existuje lidstvo, vyskytují se i nemoci, proti kterým nebylo léku. Patří mezi ně virová onemocnění. Avšak v roce 1957 Angličan Issacs a Švýcar Lindemann oznámili veřejnosti svůj objev, kterému dali název interferon, což je látka s širokým antivirovým spektrem. Od roku 1964 se i na virologické ústavu SAV v Bratislavě pracovnici imunologického oddělení věnují pod vedením člena korespondenta SAV, docenta Ladislava Borecké, DrSc., výzkumu interferonu a s nim související problematiky a v této oblasti již získali mezinárodní uznání. Za tyto zásluhy docentu Ladislavu Borecka loni udělili titul laureáta Státní ceny České republiky. Do virologického ústavu za docentem Borecka nás přivedl zvýšený počet onemocnění na virovou chřipku v zimním období, ale využili jsme vzácnou příležitost mluvit s jed ným z našich významných (a stále zaneprázdněné) vědců. Přirozeně, o problémech jeho práce, problémech boje proti virům, protože, jak je známo, v boji proti bakteriím už máme po ruce osvědčené léky. Proti mnohým virovým chorobám zatím lék, přesněji řečeno, vakcínu nemáme a asi ani v dohledné době nebudeme mít. Mnohé viry totiž a mezi nimi i virus chřipky - se vyznačují velkou proměnlivostí. Proto každá nová epidemie chřipky, zapříčiněná pozměněným virem, je nová z imunologického hlediska, a tak nemůžeme zatím proti viru ani účinně očkovat, vytvářet imunitu. Pozměněný virus poměrně bez obtíží vniká do organismu a vyvolává chorobu. U virových onemocnění nemáme léčiva na odstraňování viru. Naštěstí organismus kromě tvorby protilátek má i jiné možnosti, jak se proti virové infekci bránit. Patří k nim i produkce interferonu v buňkách, které virus po infekci v našem těle napadl. Doktor Borecký nám ochotně vysvětli, že buňky, vnímavé na viry, tvoří interferon po infekci. Tvoří tedy látku bílkovinné povahy, která brání jiným virem infikovat zdravé vnímavé buňky. Definice interferonu by zněla asi takto: je to bílkovina, která má tu vlastnost, že zvyšuje odolnost buňky vůči škodlivému účinku virů. Ve snaze využít tuto látku pro boj virovým nákazám upřely výzkumníci imunologické oddělení virologické ústavu pozornost na jinou formu interferonem terapie - k navození tvorby interferonu přímo v postiženém organismu vhodným stimulátorem.

Každý rok se vyskytuje skoro pravidelně období, kdy se problém chřipky stává znovu aktuálním. Například teď! Dozvídáme se, že tu i tam je zvýšený výskyt chřipky. Je proto čas připomenou, co to o chřipce víme, i to, jak se třeba před ní chránit a setkání s ní co nejsnadněji překonat. Chřipkové onemocnění začíná náhle horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy a svalstva. Sliznice nosu a hltanu bývají silně prokrvené. Horečka trvá 2 až 4 dny, pokud  nepříjdou další komplikace. Virus chřipky je ve velkém množství přítomen na povrchu buněk, zejména v horních dýchacích cestách. Odtud se snadno při mluvení, kašli a kýcháním uvolňuje a v podobě drobných kapek přenáší na osoby přímo nebo prostřednictvím předmětů, které jsou čerstvě potřísněné nosným sekretem. Inkubační doba, (t. j. doba za kterou se u postiženého objeví příznaky onemocnění) jsou 1 až 2 dny, zřídka 3 dny. Imunita (odolnost) získaná onemocněním je krátkodobá, trvá nejvýše jeden rok.