ČSSR 70. roky 20. storočia (84)
Na vrcholu, afaltky nevedou
Lanovky, lanovky a vše o lanovkách v bývalém Československu.
Lanovky ve své dnešní podobě nejsou moc starým dopravním prostředkem, i když myšlenka dopravy materiálu a lidí po laně je stará a již v minulosti lze zjistit různé snahy o její uskutečnění. Historicky starší jsou pozemní lanovky, jejichž předchůdci se vyskytovali již ve středověkých dolech. Visuté lanovky se mohly začít úspěšně vyvíjet teprve tehdy, když byla vynalezena ocelová lana.
POKUD DNES mluvíme o lanovkách, máme na mysli především horská dopravní zařízení. Lanovky a lyžařské vleky se v posledních desetiletích staly neodmyslitelnou součástí horských středisek cestovního ruchu. Zpřístupňují vysokohorské polohy, slouží k zásobování, usnadňují záchranné akce, ale především pohodlně dopravují turisty a lyžaře do vyšších poloh. Jde především o lyžaře - vždyť v posledním období nastala doslova exploze lyžování. Počet lyžařů se odhaduje ve světě na 100 až 120 milionů osob a tento počet stále roste. A proto si bez lanovek a lyžařských vleků nelze představit ani rozvoj cestovního ruchu.
PROČ LANO?
Řešení dopravy v horách klasickým kolejnicovým systémem je omezeno určitým maximálním stoupáním trasy. Adhezní vozidlo (adheze je tření mezi hnacími i brzdovými koly dopravních prostředků a mezi kolejnicí či vozovkou) může totiž překonat pouze takové stoupání, při kterém tření mezi koly a kolejnicemi stačí k překonání složky hmotnosti a jízdního odporu vozidla. Z hlediska bezpečnosti platí zásada možnosti zabrzdění vozidla na svahu. Hranice maximálního sklonu pro adhezní dráhy je dodržení této nízké hranice stoupání. Proto jsou pro překonávání větších sklonů terénu vhodné ozubnicové a lanové dráhy. Ozubnicové dráhy "zubačky" jsou charakterizovány přenosem tažné síly ozubenými koly zabírajícími do ozubeného hřebene, který bývá uložen mezi kolejnicemi. Ozubnicové dráhy měly pro rozvoj osobní horské dopravy zejména v jejích začátcích velký význam. Protože jsou však investičně velmi nákladné a náročné na údržbu.
Nafukovací čluny, matrace na vodu a volnočasové produkty do přírody
Dobová socialistická reklama – s cílem zvýšit prodej volnočasových produktů hlavně pro mládež. Nafukovací lehátka od 145 do 160,- Kčs, velká od 175 do 190,- Kčs. No nekupte to (ve srovnání s dnešními cenami).
SE STÁLE SE ZLEPŠUJÍCÍM POČASÍM budete více a více toužit opustit města a vesnice. Zejména ve městech je únik do přírody potřebný už dávno není hlemýžď jediný tvor, který si sám nosí střechu nad hlavou. Mnozí z vás jistě rádi zaměňujete pohodlné stavby za méně pohodlný stan. A něco na tom je. Ale všechno chce své. Proto přemýšlejte o tom, zda by nebylo třeba něco pro toho roční prázdniny, dovolenou a víkendy zlepšit. Určitě jezděte s rodiči autem, a tak není třeba výbavu moc omezovat. Několik námětů k přemýšlení vám dnes přinášíme a znáte se s námi, jestli by se vám něco nenadchlo k lepšímu přežití rekreace. Všechny potřeby pro turistiku, sport, rekreaci dostanete ve velkém výběru v každé speciální prodejněSPORT produktov Drobný tovar.
Emil Bosák - jezdec formule K
Jak se žilo závodníkům motokár v roce 1979 v Československu, se dozvíte z tohoto retro článku.
FORMULE TOTO ČAROVNÉ SLOVKO umí opantat mysli malých i větších fanoušků motoristického sportu, vyvolává představy závratných rychlosti, dramatických soubojů na trati, vítězství i proher, vavřínových věnců. Dnes bychom vám chtěli představit jednoho z reprezentantů závodů formule, se kterou se však nespojují všechny přívlastky nej. Avšak ti, kteří se této disciplíně věnují, jsou rovněž posedlí vášní, láskou ke svému vozu alespoň tak, jako jezdci skutečné formule jeden. Formule K - to je oficiální název disciplíny, kterou naši motorističtí nadšenci znají pod názvem závod motokár. A jezdcům. kterého vám dnes chceme představit je Bratislavčan Emil Bosák, závodník formule K.
Tajemství ledvinových kamenů
Představte si, na co přišli vědci v Polsku za dob socialismu. Organismus potkana disponuje látkou, která dokáže rozpustit ledvinové kameny. Vědci předpokládají, že i člověk má takovou látku a kameny vznikají tehdy, když tato látka v organismu chybí.
Dodnes se nepodařilo zjistit, proč jsou někteří lidé náchylní k ledvinovým kamenům a jiní zase ne. K objasnění tohoto problému provedl polský výzkumník Tadeusz Wrocinski zajímavé pokusy na zvířatech s lidskými fosfátovo-oxalátovými kameny. Tyto kameny se velmi obtížně rozpouštějí, dokonce když působíme koncentrovanými kyselinami. Wrocinski vložil takové kameny do ledvin potkanů. K jeho největšímu překvapení se tyto kameny za několik dní úplně rozpustily. Organismus potkana zřejmě disponuje látkou, která dokáže rozpustit i nejodolnější kameny. Vědci proto předpokládají, že i člověk má takovou látku. Ledvinové kameny vznikají tehdy, když tato látka v organismu chybí. Pokud by se podařilo tuto látku identifikovat, pak by bylo možné připravit lék, který by rozpustil nejen již vzniklé kameny, ale zabránil i vzniku nových kamenů.
Magnetické bouře a vliv na člověka, nebo o čem byla konference na Jaltě
Několik zajímavých informací z dob hlubokého socialismu ze kterých se dozvíte, o čem všem se za těch dob (článek je z roku 1979) diskutovalo - například na Jaltské konferenci.
ŽIJEME VE SVĚTĚ, jehož nedílnou častou jsou elektromagnetická pole. Pro všechno živé na Zemi jsou právě proto tak důležité, jako vzduch, voda, světlo a teplo. Dnes se už nepochybujeme o tom, že změny v magnetickém poli vyvolané například slunečními bouřemi ovlivňují biosféru země. Proto ve vědeckotechnických kruzích vyvolalo velký zájem sympozium o „Fyzikálně-matematických a biologických problémech působení elektromagnetických poli a ionizace vzduchu, které se konalo na Jaltě. Jeden z referátů mluvil o tom, že horniny pod vlivem rozličných faktorů mechanického zatížení zahřívání vysílají impulzní magnetické záření. Zřejmě proto mnohé živočichy cítí, když se blíží zemětřesení, projevují neklid a opouštějí ohrožené oblasti. Kdyby lidé pociťovali změny elektromagnetického pole, kdyby vyběhli z domů před prvním strašným otřesem. Ale "král tvorstva" se příliš vzdálil od svých divokých předků, mnohé vlastnosti jeho "nižších bratrů" u něj zanikly jako nepotřebné. Přestože jsme necitliví na vyzařování jako předzvěst zemětřesení to ještě vůbec neznamená, že elektromagnetická pole na nás nepůsobí.
Svazáci na polích
Pomáhat na polích "zdarma"? Bez nároku na mzdu? Dnes nepředstavitelná představa. Ale za dob socialismu, pro mládežnické organizace to byla jedna z jejich aktivit.
CHARAKTERISTICKÝM ČTEM loňského roku i dnešních dnů je zvýšená pracovní aktivita našich pracujících, ke které především mobilizoval XV sjezd KSČ. Na všech úsecích našeho života, na každém pracovišti dokazují pracující činorodou prací svou vysokou angažovanost, a tím i své politické uvědomění Nebylo a není tomu zcela jinak am v zemědělství. Důležitost rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby si uvědomují nejvyšší stranické a státní orgány a SV SSM již v prosinci roku 1975 vytyčil základní směrnici pro trvalý aktivní podíl mládeže na realizaci úkolů v zemědělství. Výrazným impulsem v tomto směru se stala výzva UV KSČ a vlády ČSSR k loňské sklizni, která ještě více zmobilizovala činnost a práci ZE SZM v podmínkách zemědělství a vesnic. Konkrétně se to projevilo v socialistické soutěži SSM podzim 76 a v hnutí mládeže. Za intenzifikací luk a pastvin "Socialistická soutěž" v rámci hnutí mládeže "Ani zrno nazmar" ukázala že mladí lidé jsou v každém okamžiku ochotni a odhodláni zasáhnout do plnění obilninářských programů svých okresů a podniků.
