
ČSSR 80. roky 20. storočia (47)
Co jsem našel (chci najít) pod Vánočním stromkem?
Našel jsem: televízor TESLA 4280 A Silvia.
Co bych chtěl najít (našel) pod Vánočním stromkem. Jednoduchá odpověď. TELKU! Asi by to chtělo nový a kvalitní televizní přijímač. Víme, že sami o tom nerozhodujete, ale připomeňte v rodině, že bez nové telky to na Vánoce nebude ono. Takže teď je pravá předvánoční nákupní chvíle prohlédnout si nové moderní televizory. Ve speciálních prodejnách ELEKTRO, podniků Domácí potřeby mají pro vás v současnosti celou řadu kvalitních televizorů. Nejenže můžete nový televizní přijímač získat na účelovou půjčku, ale ještě se jednoduše zbavíte starého a poruchového přijímače. A to docela výhodně, protože ve speciálních prodejnách ELEKTRO při nákupu nového televizního přístroje vykupují starší typy „fungujících" přístrojů. Za starý televizní přijímač s úhlopříčkou obrazovky od 43 do 51 cm dostanete 350.- Kčs, za televizor s úhlopříčkou od 53 do 63 cm 450,- Kčs. O tyto částky zaplatíte při nákupu nového televizoru méně. Navíc nové televizní přístroje mají menší spotřebu elektrické energie. Dovolte nám, abychom vás na některé televizní přístroje upozornili. Pojďte se s námi podívat na stolní černobílé televizní přijímače, které jsou konstruovány pro vstupní napětí 220 V a mají úhlopříčku obrazovky 61 cm. Kromě toho vám představíme jeden přístroj, který lze napájet 220 V, ale i 12 V z akumulátoru. Je to přístroj s úhlopříčkou obrazovky 31 cm, čili se jedná o přenosný televizní přístroj. Dovolte nám však, abychom začali stolními přístroji.
PRAKTICA DLT 3
Fotoaparát s označením PRAKTICA DTL 3 na kinofilm.
Dnes vám představíme fotoaparát s označením PRAKTICA DTL 3. Jedná se o inovovaný model DTL 2, který dostal shodný šat třetí generace kamer Praktica – menší skříňku, povrch opatřený polštářky, které zlepšují držení v ruce, dva nezávislé zábleskové okruhy a nový typ hledáčku. V hledáčku kamery jsou nyní tři prvky pro zaostřování. Klasický matnice, Fresnelova čočka (koncentrické kruhy v hledáčku) a navíc klín, který „rozpůl“ obraz na dvě polovičky, výškově proti sobě posunuté. Správně zaostřený je objekt tehdy, pokud se polo-obrazy spojí do jednoho nepřerušeného obrázku.
Města ve vesmíru
Jaká byla představa novinářů o osidlování vesmíru? Nejvíce se z žurnalistického hlediska uvažovalo o trvalém osídlení našeho měsíce, Dnes víme, že chceme jít ale na Mars.
PEVNÁ PLOCHA naší Země je 149 390 000 km2. Antarktída má asi 16 000 000 km2, 33 000 000 km2 jsou pouště a polo-pouště, 5 milionů km2 má tundra. Orná půda, sady a plantáže zabírají 14 milionů km2, louky a pastviny 26 milionů a lesy 40 milionů km2. Už dnes člověk dokázal zdevastovat 15 milionů km2. Tato půda ztratila zásahem člověka svou přirozenou biologickou produktivitu, postavena jsou na ní zejména města a velké průmyslové komplexy. Praxe ukázala, že optimální velikost měst je 150 až 200 tisíc obyvatel. Když se přírůstek obyvatelstva ustálí na dnešní úrovni. j. na přírůstku 0,8 až 1.2 %, bude mít lidstvo koncem příštího století, tedy o 120 let, asi 15 miliard. A pro ně bude třeba postavit nejméně 45 tisíc nových měst s 250 tisíci obyvateli. Městské aglomerace se rozrostou doslova po celé Zemi. Zničí se lesy, louky, země pokryje beton a asfalt. Přitom na výživu takového počtu lidí by bylo třeba zdvojnásobit současnou biologickou produktivitu naší planety.
Olympiáda moskevského metra
Moskevské metro patří mezi klenot tohoto druhu. Jak se budovalo a jak se připravovalo na Olympijské hry v roce 1980 se dozvíte z tohoto dobového článku.
OLYMPIJSKÝ ROK bude klást na moskevskou dopravu nemalé nároky. Pokud si uvědomíme, že Moskva má 8 milionů obyvatel a v době olympiády sem přijdou statisíce sovětských i zahraničních turistů, není to jednoduchý úkol, samotné město se rozkládá na ploše 878 čtverečních kilometrů a délka moskevských ulic je přes 3500 km... Na letní oly hry se připravuje také moskevské metro, které se v roce 1980 prodlouží na 184 kilometrů a které právě v olympijském roce bude slavit své 45 narozeniny.
Automobil Probe 1
Třeba říci, že Probe 1 je vývojová studie, při které nelze v dohledné budoucnosti počítat se sériovou výrobou. A co je Probe 1? To se dočtete z článu v roce 1980.
PŘI POSUZOVÁNÍ života - schopnosti nového vozidla je základním problémem úspora pohonných hmot při provozu. Není divu, že se všechny renomované automobilky překonávají ve výzkumech v tomto směru. V tomto tažení není bez zajímavosti vývojová studie FORD, která je pozoruhodná ze dvou hledisek. Dobře řešená aerodynamika umožňuje dosáhnout hodnoty pouhých 0,22 cw, což patří k nejlepším dosahovaným výsledkům. Tuto hodnotu dosáhli návrháři zejména klínovým tvarem přední části vozu, plynulým obtékáním vzduchu kolem průřezu až po vyřešení zadní „odtrhové" hrany. Pozoruhodná je naprosto hladká spodní část vozu a plné disky kol, které jsou vzadu navíc zcela zakryty. , stěrače jsou při nečinnosti zapuštěny do karoserie.
Zima plná života
Věděli jste, že zvířata v zimě opravdu netrpí zimou, jsou-li dostatečná nakrmena? A věděli jste, že teplota těla zvířat v zimě se v jejich různých částech těla liší?
V SOUVISLOSTI S PŘEDSTAVAMI o tom, že v zimě se příroda ukládá k hlubokému spánku, mnozí lidé nabyli přesvědčení, že zvířata, která neprospí zimu, trpí. Pravda je však jiná. Zvířata nepociťují zimu dotud, dokud nemají hlad, nebo nejsou poraněná. V zimě hynou zvířata stejně jako v létě bez ohradu na to, zda aktivně bojují o svou existenci, nebo se uložili na zimní spánek. Příroda vybavila zvířata za dlouhá tisíciletí proti zimě důmyslnými adaptačními mechanismy, které jim pomáhají přežít třeskuté mrazy. Divočák, který má v létě krátkou řídkou sotva 15 milimetrovou srst, má nyní až 25 cm dlouhé štětiny pod kterými je hustá zvlněná podsada. Ani jelení a srnčí zvěř netrpí zimou. Její srst je v zimě šedá a mírně zvlněná. Pokud bychom ji pozorovali pod mikroskopem, viděli bychom, že každý chlup je uprostřed dutý a jeho stěny tvoří velké vzdušné vakuoly. Taková srst je dokonalou izolační vrstvou, která chrání zvířata před chladem. Šelmy chrání zase před zimou hustá a dlouhá srst s jemnou podsadou, kterou neprofouká ani ostrý severák. Jedním z mnoha přizpůsobení zvířat na zimu je i to, že se jim se změnou fyziologického režimu mění i zabarvení srsti.