Z HISTORIE STAVBY
V polovině minulého století chodili Moskevci ještě pěšky. Potom se na ulicích objevily první veřejné kočáry, dlouhá vozidla s deskou mezi přední a zadní osou, na které seděli cestující. V roce 1872 postavili první koňskou dráhu a první tramvaje se objevily začátkem tohoto století. Když se pak Moskva stala hlavním městem Sovětského svazu narůstaly postupně problémy s hromadnou dopravou, přestože se mezitím počet tramvají zdvojnásobil a objevily se autobusy a taxíky. Přípravné práce na výstavbu metra začaly v roce 1931. Historie stavby Moskevského metra začala v den 14. výročí VOSR. Pracovalo se lopatami a motykami. Koncem roku 1932 pracovalo na stavbě několik set lidí. Po železnici přicházelo dřevo z Archangelska, asfalt z Baku, stroje z Leningradu, kolejnice z Kuzbasu, žula z Ukrajiny a Karélie Uralu a Zakavkazska, cement od Černého moře a Volgy. Své výrobky metru dodávalo 539 závodů a podniků. Brány první linky moskevského metra, která byla dlouhá 11.6 km a měla čtrnáct stanic, se otevřely pro širokou veřejnost 15. května 1935. Provoz začalo dvanáct párů vlaků, z nichž každý se skládal zpočátku ze dvou, později ze čtyř vozů. První den provozu přepravily vlaky asi 300 tisíc lidí. Ve stejném roce se rozhodlo o stavbě druhé etapy metra. Ta si vyžádala novou techniku, použití razícího štítu a další mechanizaci. Výstavbu metra nepřerušila ani Velká vlastenecká válka, naopak délka trati se během války zvětšila. V lednu 1943 dali do provozu dvě tratě. Přes válku začaly také budovat 19 kilometrovou okružní trasu, která prochází 18 čtvrtěmi města a spojuje sedm moskevských železničních nádraží. Kromě toho metro přijímala zejména v prvním období války pod svou ochranu obyvatel hlavního města. Moskevci se dnes mohou vybrat devět druhů dopravních spojení městskými dopravními prostředky. Na prvním místě je to metro, ale také elektrické vlaky do příměstských oblastí, autobusy, trolejbusy, tramvaje, taxíky osobní a taxíky, které jezdí po stanovených linkách, v létě říční lodě a nakonec soukromá auta. Ovšem zejména při nepříznivém počasí je rychleji a v každém případě levněji jezdit metrem. 107 stanic je rozloženo téměř ve všech obvodech Moskvy a při průzkumu nejoblíbenějšího dopravního prostředku to metro vyhrálo na celé čáře.
ZAJÍMAVÁ ČÍSLA
Prostředky městské hromadné dopravy přepraví v Moskvě denně více než 15 milionů cestujících. Z toho metro přepraví denně 6 milionů lidí. Rekord „padl“ 25. března 1977, kdy za jeden den prošlo kontrolními stanovišti 7.860.000 osob. Aby metro mohlo zvládnout takové úkoly, má jeho vozový park 2 600 vozů. Minimální interval mezi vlaky je 80 sekund, přičemž 99,99 % vlaků dodržuje časový jízdní grafikon s přesností plus – 5 vteřin.Metro slouží cestujícím prakticky 20 hodin denně. .Nejrušnější dny v metru jsou 31. březen a 31. prosinec Zato nejméně rušný dnem bývá 1. leden.
PODZEMNÍ MĚSTO
Hluboce pod zemí žije téměř nepřetržitě ještě jedno město. Pokud znáte azbuku, nemůžete v něm zabloudit. Od prvního kroku až dokud nevyjedete na ulici vás vedou jednoduše a dobře promyšlené informační tabule. Moskevské metro jako první v historii světové výstavby podobných zařízení představuje architektonický komplex uměleckého významu. Od samého začátku přizvali k projekci i vlastní výstavbě kromě inženýrů i vynikající architekty, malíře a sochaře. Řešení podzemních dvořan, širokých podchodů, rozsáhlých ramp dalo většině stanic zvláštní charakter a napomohlo překonání pocitu stísněnosti, který bývá obvykle vlastní všem podzemním stavbám. V chodbách a sálech stanic, obložených mramorem a vyzdobených mozaikou, najdete také stánky s novinami, prodavače losů i květin. Je zde také dostatek telefonních automatů. Moskevské metro je také jedním z nejobdivuhodnějších mineralogických muzeí na světě. Ve stanici Majakovskaja jsou paty sloupů z nerezavějící oceli vyloženy nádherným rhodenitem. Na stanicích Dinamo a Sokol a Bělorusskaja se člověk pokochá pohledem na onyxové polodrahokamy, stěny stanice Semjonovskaja jsou zdobeny světle zeleným hadcem a stěny stanice Baumanskaja zdobí porfyr. V podzemních síních je také labradorit, jsou tam šedé, růžové a červené odrůdy žuly. Skutečnou poémou z kamene jsou nejrůznější druhy mramoru. V mramoru všech barev jsou nejjemnější kresby, které vytvořila příroda na Uralu, v Altaji. Arménii, Gruzii, Kazachstánu, Uzbekistánu, na Ukrajině i v Bělorusku. Uzbecký mramor je snad nejbarevnější ze všech. Velmi zajímavým způsobem byl použit na stanici Kuzněckij most. Když člověk schází po pohyblivých schodech do stanice dolů, zdá se mu, jako by bylo v dálce vidět ranní zore. Tento dojem vyvolává to, že stavitelé důsledně dodrželi postupný přechod od chladných barevných odstínů k teplejším. Pokud člověk dojde až na konec stanice a obrátí se, má dojem, že se opačný konec ztrácí v temném mlhavém oparu.
MAGNETICKÉ CESTOVNÍ LÍSTKY
V moskevském metru pokusně zavádějí magnetické jízdenky. Mají cestujícím uspořit starosti s drobnými mincemi a současně zvýšit propustnost vchodových turniketů. Jízdenka, použitelná na 19 jízd, má tenkou magnetickou vrstvu, kterou automat ve zlomku vteřiny přezkouší a vpusti cestujícího na nástupiště. Při vhození mince trvá vybavení 2 sekundy, při použití magnetické jízdenky pouze jednu sekundu. V metru sovětské metropole se denně vymění kolem 400 milionů krychlových metrů vzduchu. Na Kalukskořižském okruhu v současnosti instalují systém automatické kontroly klimatu v metru. Informační stanice bude přijímat elektrické signály od snímačů, které sledují teplotu a vlhkost vzduchu. Podle naměřených hodnot pak automaticky zreguluje výkon ventilačního systému. Zároveň se v Sovětském svazu pracuje na novém druhu městské dopravy pneumatické expresní dráze pro přepravu osob. Experimentální úsek dlouhý 6 km by procházel pod Zelenogradem u Moskvy a měl by 4 stanice. Dva samostatné tunely s pravoúhlým průřezem budou zásobeny stlačeným vzduchem, vznikne přetlak 0.028 MPa, a to postačí k jízdě rychlostí 30 až 90 km/h. Tunely širokými 3m a vysokými 2.3m mají jezdit deset vozové komfortní soupravy. Hermeticky uzavřené vozy s klimatizací pojmou po 125 cestujících. Na nástupištích zelenogradské pneumodráhy se budou kabinové i šachtové dveře automaticky otevírat současně. Tím se zabrání unikání stlačeného vzduchu z tunelů. Podle výpočtů má být zřízení osobní pneumodráhy několikanásobně levnější než stejně dlouhé linky elektrické podzemní dráhy. A jeden vůz by nevyšel dražší než velký městský autobus. Další předností by byla nehlučná jízda.
PŘED OLYMPIÁDOU
Městská hromadná doprava bude muset zajistit podle požadavků olympijského výboru SSSR přepravu sportovců a hostů mezi devíti různě ležícími sportovními zónami v oblasti Moskvy a jejího nejbližšího okolí do komplexu olympijské vesnice, která je situována v jihozápadní části Moskvy. Pro jednotlivé dopravní směry sestavily diagramy největších proudů cestujících. Jejich rozbor ukázal, že největší nápor cestujících se očekává v den otevření a ukončení her a při finálových utkáních ve fotbale. V období olympiády na všech linkách metra zvětší soupravy vozů a zkrátí mezi - vlakový interval linek. Pro všechny trasy metra sestaví speciální olympijské grafikony. Ke zvládnutí velkého počtu cestujících a jejich přístupu do podzemních prostor metra se zvyšují počty eskalátorů. Rychlost pohybu se zvýší o 0.15 m/s. Do zahájení olympijských her dostane moskevské metro dalších 300 vozů nové konstrukce, které nahradí starší typy. Nové soupravy jsou konstruovány na rychlost 90 km/h, mají luminiscenční osvětlení a klimatizační zařízení. Názvy stanic budou kromě azbuky uvedeny také v latince. Podstatně se zlepší informace cestujících v soupravách - ve vozech budou umístěny grafické přehledy linek s přípojnými stanicemi. Na nich bude světelně signalizována okamžitá poloha vlaku. Zvuková informace cestujících bude i ve francouzštině, angličtině a němčině. Moskevské metro bude mít během olympijskou centrální informační službu s nepřetržitým provozem. Před olympiádou otevřou provoz na nové lince Kalininsko-gorkovská v délce 12 km. V generálním plánu Moskvy se počítá s prodloužením trati metra na 320 km a později na 450 km. Časem přibude k dnešní okružní trase další, kterou budou křižovat nejen radiální, ale také tětivové magistrály, které povedou až 30 km za obvod města k letištím, rekreačním střediskům a sídlištím - sputnikům.
Zdroj: Časopis Elektrón
