RetroMánia

Restaurační vozy ČSD před rokem 1989 jezdily na vnitrostátních linkách, do socialistických zemí i na západ, například do Frankfurtu nad Mohanem. Po roce 1989 patřily mezi cílové destinace restauračních vozů ČD například Curych, Villach, Interlaken či Mnichov. Dnes jsme si pro vás připravili dobový instruktážní film. Tohle se nikdy nevysílalo v televizi. Film byl určen, jen pro výuk pro ČSD.

Výrazným rysem vědeckotechnického rozvoje v rozvinuté socialistické společnosti jsou kvalitativní změny v charakteru a obsahu práce člověka ve výrobním procesu a přeměně vědy na bezprostřední výrobní sílu. Ve stále větší míře se přechází od nekvalifikované práce k práci plně kvalifikované i vysoce kvalifikované. Modernizuje se výrobně-technická základna a zdokonaluje technologie. Tím se samozřejmě mění postavení dělníka ve výrobním procesu. Zvyšují se nároky na úroveň jeho všeobecného polytechnického a odborného vzdělání, teoretické i praktické připravenosti a ideově-politického profilu. Díky širšímu uplatňování vědy a techniky se postupně stírají rozdíly mezi fyzickou a duševní prací. Proto se i překonávají, a tím i zanikají mnohé dosavadní tradiční profese a vznikají nová dělnická povolání s vyšším podílem duševní práce. Od kvalifikovaného dělníka se vyžaduje tvořivost v práci, smysl pro novou techniku ​​a technologii, pro modernizaci výroby a inovaci výrobků i soustavné zvyšování produktivity práce. Do obsahu dělnických činností se stále více zařadují funkce mechanika, programátora, regulátora, operátora a pod. Přirozeně, že základním předpokladem pro dosažení náročného cíle musela být obsahová a organizační I přestavba učňovského školství, které se takto integruje do soustavy středních škol a stává se jejím klíčovým článkem.

Rok 1978, první rok třetího desetiletí kosmické éry, se stal rokem úspěšných startů mezinárodních kosmických posádek socialistických států. Po letu československého kosmonauta V. Remeka, člena mezinárodní kosmické posádky pod velením zkušeného sovětského kosmonauta A. Gubareva, následovaly lety kosmonautů z PLR a NDR podle plánu společných letů v rámci programu Interkosmos. Jsme právem hrdí na obrovské úspěchy v kosmickém výzkumu.

V polovině září zvýšili počet obyvatel Piešťan nejen pravidelní lázeňští hosté, ale také pionýři z Maďarska, Rakouska. U příležitosti 30. výročí naší Pionýrské organizace a Mezinárodního roku dítěte zorganizoval Krajský dům pionýrů a mládeže v Trnavě již tradiční mezinárodní trojsetkání pionýrů.

Československo pomáhá při rozšiřování největší kubánské továrny na výrobu sanitární keramiky ve městě San Jose de Las Lajas, která leží 30 km východně od Havany. Tuto akci zahájili již v roce 1976. Generálním dodavatelem technologie jsou Přerovské strojírny. Dosavadní roční produkce kubánského závodu - 2025 tun výrobků - se po rekonstrukci zdvojnásobí.

Na sovětsko-českoslovonských hranicích uskutečnil se koncem září symbolický svár na liniové části tranzitního plynovodu Sojuz. Spojil tak potrubí vedené z 2750 km vzdáleného Orenburgu s potrubím, kterým bude procházet plyn přes naše území do zemí západní Evropy. Smlouva o přepravě zemního plynu přes Československo byla podepsána v Moskvě 21. prosince 1970. Stavět se začalo už za měsíc.

Již v roce 1952 patřil Anglán Lloyd Binche k nejvážnějším kandidátům na mistrovství světa. A třebaže už osm let bojuje o nejvyšší titul, ještě ho nikdy nedosáhl. "Mám vždycky smůlu, že již u rozjíždce narazím na přístiho mistra," řekl v srpnu roku 1959 v Amsterodamu. Přes tyto "neúspěchy" patří k přednim špičkám světové cyklistiky. Slavil už mnoho úspěchů. Jeho velkým obdobím byl rok 1956. A přesto mu nebylo dopřáno, aby se žúčastnil olympliských her v Melbourne. Uměni mu sice nechybělo, ale... To musíme podrobné vylíčit.

Co bych chtěl najít (našel) pod Vánočním stromkem. Jednoduchá odpověď. TELKU! Asi by to chtělo nový a kvalitní televizní přijímač. Víme, že sami o tom nerozhodujete, ale připomeňte v rodině, že bez nové telky to na Vánoce nebude ono. Takže teď je pravá předvánoční nákupní chvíle prohlédnout si nové moderní televizory. Ve speciálních prodejnách ELEKTRO, podniků Domácí potřeby mají pro vás v současnosti celou řadu kvalitních televizorů. Nejenže můžete nový televizní přijímač získat na účelovou půjčku, ale ještě se jednoduše zbavíte starého a poruchového přijímače. A to docela výhodně, protože ve speciálních prodejnách ELEKTRO při nákupu nového televizního přístroje vykupují starší typy „fungujících" přístrojů. Za starý televizní přijímač s úhlopříčkou obrazovky od 43 do 51 cm dostanete 350.- Kčs, za televizor s úhlopříčkou od 53 do 63 cm 450,- Kčs. O tyto částky zaplatíte při nákupu nového televizoru méně. Navíc nové televizní přístroje mají menší spotřebu elektrické energie. Dovolte nám, abychom vás na některé televizní přístroje upozornili. Pojďte se s námi podívat na stolní černobílé televizní přijímače, které jsou konstruovány pro vstupní napětí 220 V a mají úhlopříčku obrazovky 61 cm. Kromě toho vám představíme jeden přístroj, který lze napájet 220 V, ale i 12 V z akumulátoru. Je to přístroj s úhlopříčkou obrazovky 31 cm, čili se jedná o přenosný televizní přístroj. Dovolte nám však, abychom začali stolními přístroji.

Dnes vám představíme fotoaparát s označením PRAKTICA DTL 3. Jedná se o inovovaný model DTL 2, který dostal shodný šat třetí generace kamer Praktica – menší skříňku, povrch opatřený polštářky, které zlepšují držení v ruce, dva nezávislé zábleskové okruhy a nový typ hledáčku. V hledáčku kamery jsou nyní tři prvky pro zaostřování. Klasický matnice, Fresnelova čočka (koncentrické kruhy v hledáčku) a navíc klín, který „rozpůl“ obraz na dvě polovičky, výškově proti sobě posunuté. Správně zaostřený je objekt tehdy, pokud se polo-obrazy spojí do jednoho nepřerušeného obrázku.

PEVNÁ PLOCHA naší Země je 149 390 000 km2. Antarktída má asi 16 000 000 km², 33 000 000 km² jsou pouště a polo-pouště, 5 milionů km² má tundra. Orná půda, sady a plantáže zabírají 14 milionů km², louky a pastviny 26 milionů a lesy 40 milionů km². Už dnes člověk dokázal zdevastovat 15 milionů km². Tato půda ztratila zásahem člověka svou přirozenou biologickou produktivitu, postavena jsou na ní zejména města a velké průmyslové komplexy. Praxe ukázala, že optimální velikost měst je 150 až 200 tisíc obyvatel. Když se přírůstek obyvatelstva ustálí na dnešní úrovni. j. na přírůstku 0,8 až 1.2 %, bude mít lidstvo koncem příštího století, tedy o 120 let, asi 15 miliard. A pro ně bude třeba postavit nejméně 45 tisíc nových měst s 250 tisíci obyvateli. Městské aglomerace se rozrostou doslova po celé Zemi. Zničí se lesy, louky, země pokryje beton a asfalt. Přitom na výživu takového počtu lidí by bylo třeba zdvojnásobit současnou biologickou produktivitu naší planety.