ÚLOHA STROJÁŘSTVÍ
V rozvoji jaderné energetiky připadl významný úkol československému stavebnictví a dále zejména hutnímu a strojírenskému průmyslu. Na základě dohody RVHP jsme v této oblasti zaujali klíčové postavení mezi socialistickými státy. Pracovníci výrobně-hospodářských jednotek Škoda Plzeň, Vitkovice, Hutnictví železa, Sigma Olomouc, Chepos Brno, Závody silnoproudé elektrotechniky Praha, Tesla Praha a dalších stojí před náročným úkolem vyrobit v 7. pětiletce plánu v dalších slovenských technologických zařízeních tak, aby výstavba jaderných elektr. /> Koncern Škoda má v této pětiletce zajistit pro elektrárny v Jaslovských Bohunicích a Dukovanech šest kompletů reaktorů o celkovém výkonu 2640 MW a dát je do provozu. Obě tato energetická zařízení ušetří ročně více než 18,5 milionu tun uhlí, což je téměř roční těžba sokolovského revíru v západních Čechách. Pole plánu mají škodováci postavit 14 jaderných reaktorů VVER 440, tedy skoro tři kolosy ročně. Škoda jako generální dodavatel této speciální technologie má v tomto smyslu závazky především vůči Maďarsku a NDR. V první polovině letošního roku dokončí ve Škodovce horní blok první tlakové nádoby jaderného reaktoru, jejíž spodní část byla poslána do Maďarska už loni. Dále zhotoví druhý reaktor pro maďarskou elektrárnu ve městě Paks a současně i reaktor, který bude jako první u nás vyroben pracovat elektrárně V 2 v Jaslovských Bohunicích. Další výstavba jaderných elektráren se bude rozvíjet na základě renovovaného lehkovodního reaktoru VVER 1000. Malovice u Českých Budějovic as další elektrárnou se počítá na severní Moravě. Jaderná energie se bude využívat také k výrobě tepla ve formě páry a horké vody, kterým bude možné zásobovat města do vzdálenosti 30 až 50 km, přičemž odpadní teplo se bude využívat v zemědělství.
MATERIÁL NA JEDNOTKU
Pro spolehlivý a bezpečný provoz jaderných elektráren je rozhodující vhodná volba materiálů jejich bezvadná výroba. V tomto smyslu velká odpovědnost spočívá na podniku POLDI SONP Kladno, který v současnosti vyvíjí a dodává ocel a slitiny pro tři výrobce Komponent jaderných elektráren. Pro o. p. Škoda je to tyčová ocel na Konstrukční prvky reaktoru, pro ně. p. VTZ Chomutov jsou to polotovary pro výrobu trubek určených především do Vítkovic, kde vyrábějí parogenerátory a pro k. p. Sigma Olomouc zase tyčovou ocel a zápustkové výkovky na armatury. Kromě toho v Kladně vyrábějí polotovary z ocelí určených ke svařování, které se dále zpracovávají na dráty. Celkově se jedná o 20 značek ocelí a slitin. Rozhodně to není málo. A je třeba ještě připomenout, že osm značek bylo pro POLDI zcela nových. Sedm typů už sice vyráběly dříve, ale požadované parametry byly tak náročné, že se musely stát předmětem výzkumu a vývoje. Konečně, pět značek je požadováno s malými odchylkami od státní nebo podnikové normy, takže bylo nutné je ověřit. Z hlediska požadovaných vlastností těchto ocelí a slitin sledují dodržení předepsaného obsahu 10 až 15 chemických prvků, bezvadnost makrostruktury, kterou ověřují opticky i ultrazvukem atp. Soustředěným úsilím výzkumu, výroby a kontroly splnilo Kladno své úkoly na jedničku.
TRUBKY Z CHOMUTOVA
I pracovníci VTŽ Chomutov vědí, že jaderná energetika vyžaduje neobyčejně kvalitní materiály a jejich dokonalé zpracování. Skupina vývojových pracovníků se od počátku zaměřila na vlastní technologii výroby trubek, a to tvářením za tepla a válcováním za studena, tepelné zpracování trubek atp. Dnes se již připravují na výrobu trubek pro jaderné elektrárny typu VVER 1000.
Samozřejmě, tak velký objem výzkumných prací by vývoj ve VTZ sám nezvládl, a proto se do spolupráce zapojilo až 30 pracovišť - z výzkumných ústavů, vysokých škol, z různých podniků a z Československé akademie věd. O tom, jak velký skok v kvalitě představují dodávky pro jaderný program v porovnání s klasickou výrobou VTZ Chomutov, hovoří několik čísel. Tolerance vnějšího průměru trubky dle ČSN je ± 0,4 mm, ale pro jadernou energetiku pouze ± 0,15 mm. Tolerance tloušťky stěny je 0,25 mm, zatímco dle ČSN až 0,375 mm. Povolené povrchové chyby nebyly podrobně specifikovány, ale na trubkách pro jaderné elektrárny nesmí být hlouběji než sedm setin milimetru! A tak bychom mohli pokračovat. Obrovský úkol našeho strojírenství, kterému říkáme jaderný program, si vyžádal výstavbu, přestavbu a rekonstrukci mnoha výrobních pracovišť. Atomový program totiž představuje také velkou šanci pro naše hutnictví a strojírenství, které mohou celému světu ukázat, že pro náš výzkum a výrobu jsou charakteristické jakost, kvalita a efektivnost. A pro nás všechny je atomový program symbolem dostatku energie.
Zdroj:Časopis Elektrón
