Vzájemné působení dvou pohybujících se elektricky nabitých částic je zprostředkováno magnetickým polem. Spojitost magnetického jevu s elektrickým proudem byla prvním krokem k pochopení podstaty magnetismu. Orsted v první polovině 19. století poukázal jako první na to, že elektrické proudy mají stejné magnetické vlastnosti jako tuhé magnetické materiály. V roce. 1821 francouzský fyzik Ampér vyslovil hypotézu, podle které zdrojem magnetického pole mohou být jen elektrické proudy. V případě tuhých magnetů, zdrojem jejich magnetického pole nejsou makroskopické proudy, ale molekulární proudy, které tečou v jednotlivých molekulách nebo atomech daného magnetu. Tuhé magnety (říká se jim také permanentní nebo stálé magnety) se liší od jiných látek tím, že molekulární proudy jsou v nich orientovaně uspořádány. V látkách, které nejsou permanentními magnety, jsou tyto molekulární proudy rozděleny chaoticky a proto jejich magnetické účinky se vzájemně vykompenzují a říkáme, že látka je nemagnetická. Ampérová hypotéza sehrála významnou roli v rozvoji teorie magnetických vlastností látek. Rozluštění Amperovy hypotézy přinesl až objev elektrono-jaderné struktury atomu (E. Rutherford, N. Bohr. 1911 - 1913). Kolem kladně nabitého jádra krouží mnohem snáze záporně nabité elektrony. Jejich pohyb je stacionární (s časem se nemění) a jeho vlastnosti jsou ekvivalentní vlastnostem elektrického proudu, který teče v uzavřené smyčce řidiče.
ZDRAVOTNÍ SESTRA ho upozornila, že většina pacientů má týž den vysoký krevní tlak. Počasí plihavé, ale i když svítí slunce, mnozí mají zvýšený či vysoký krevní tlak. Existuje závislost mezi krevním tlakem a počasím? To bylo před dvaceti lety. Do bloku si zapisoval potíže svých pacientů. Zjistil, že v určité dny část pacientů nedobře spí - a nahlodávala ho otázka: Má časový průběh změn počasí vliv na bolesti hlavy, únavu, pocení se, zapomnětlivost, slabost, nesoustředěnost ??? Část pacientů měla v určité dny bez zjevné příčiny pocity strachu, úzkosti. Studoval dostupnou literaturu, povídal si s meteorology. Co ovlivňuje počasí na Zemi? Slunce. A když ovlivňuje neživé. ovlivňuje i živé, vždyť je to logické. Následovaly injekce poznatků z Geofyzikálního ústavu Slovenské akademie věd, zejména o fyzikálních zákonitostech vztahu Slunce - Země. Začali chodit telegramy, které oznamují stupeň sluneční aktivity. Trpělivě pozoroval, zkoumal své pacienty, pokoušel se o vývody právě s ohledem na stupeň sluneční aktivity elektromagnetických vlivů. Ve spolupráci s matematiky a geofyziky vznikla jeho první práce - Dynamická psychopatologie v objektivním obraze kosmické fyziky.
Hromadným názvem fosilní paliva označujeme základní energetické suroviny uhlí, ropu a zemní plyn. Pro průmyslovou výrobu mají takový význam jako např. pro člověka kyslík, chléb a pitná voda. Jejich spotřeba na celém světě prudce stoupá, jen v posledním čtvrtstoletí se jich spotřebovalo více než za celou historii předtím. Jejich význam i nadále roste. Kromě energetiky jsou nepostradatelnými surovinami v různých odvětvích chemického průmyslu. Vyrábí se z nich široký sortiment výrobků, bez kterých bychom si neuměli současný život ani jen představit.
MYSLÍTE, ŽE EXISTUJE člověk, který by neměl problémy? Jsou přece jaksi přirozeně spojeny s naším každodenním životem. Velké, malé, osobní, pracovní,
— každý z nás se s nimi denně potýká.
Co je pro jednoho velký problém, to se jinému zdá malicherné. Lze nalézt nějaký obecný recept na jejich řešení? Všichni o tom pochybujeme. Něco společného však mají všechny. A právě to hledají psychologové a nejen oni. O společnou podstatu procesu řešení problémů se zajímají i kybernetici, kteří se ji snaží využít při konstrukci programů, modelujících lidské myšlení. Co zjistili? V první řadě to, že každý problém má jakýsi „životní cyklus“, trvá určitou dobu. Zpočátku narůstá, nutí nás něco proti vzniklé situaci podniknout, poté přichází nejaktivnější stádium a později jeho intenzita klesá, náš zájem o něj poklesne a problém odezní, vyřeší se. Ne však sám od sebe.
PŘÍVLASTKEM PRVNÍ jarní květ se může pyšnit vícero druhů. Je to dáno skutečností, že každý z nich roste na jiném území, kde skutečně kvete mezi prvními. Tak jako je symbolem jara v nižších polohách sněženka, je takovou symbolickou rostlinou v některých oblastech bledule jarní. Bledule (Leucojum vernum) se na první pohled i sněžence podobá, když si jí však všimneme blíže, vidíme významné rozdíly. Okvětní lístky bledule jsou všechny stejně velké, tvoří zvonek a na koncích mají žlutou skvrnu. Na rozdíl od sněženky, která má obyčejně jen dva listy, bledule jich má více. Kvete od března do dubna podle místa výskytu.
