RetroMánia

V roce 1964 přišlo vedení Sovětského svazu s požadavkem na vybudování utajených skladů pro jaderné hlavice, které by zde byly uloženy a při případném útoku byly připraveny k výdeji pro pojízdná odpalovací zařízení sovětské armády, protože Američany a Sověty nezajímalo nic jiného než strategická vojenská parita na západní hranici Varšavské smlouvy. Prezident Novotný v říjnu 1965 ve Vojenské komisi obrany ÚV KSČ a posléze i Dubček odsouhlasili úkol Varšavské smlouvy vybudovat tři objekty "Javor" na uskladnění jaderných hlavic operačnětaktického raketového komplexu Temp-S (9K76/9M76B, OTR-12) a zvláštní zodolněnou spojovací linku do těchto objektů. V březnu 1965 řekl hlavní velitel Spojených ozbrojených sil maršál A. A. Grečko československému ministru národní obrany generálu Bohumíru Lomskému že je třeba uložit speciální bojové hlavice na území Československa, ale že je budou mít pod kontrolou sovětští specialisté. V listopadu téhož roku byli pozváni hlavní funkcionáři ČSLA (ministr národní obrany gen. B. Lomský, náčelník Generálního štábu ČSLA gen. O. Rytíř, náčelník Operační správy GŠ gen. V. Vitanovský, náčelník raketového vojska a dělostřelectva MNO gen. K. Blatenský a náčelník ubytovacího a výrobního úseku MNO plk. J. Roháč) ke konkrétnímu jednání s ministrem obrany SSSR.

Plány na vybudování metra pod Bratislavou, která by propojovala všechny kouty hlavního města Slovenské socialistické republiky během několika minut se bohužel nikdy nenaplnily. Bratislavské metro se vícekrát i reálně začalo stavět, ale stole se: „chyba lávky“. V dnešním článku si něco to co povíme o osudu bratislavského metra.

V roce 1981 má být dokončen kanál Rýn – Mohan – Dunaj. Dunaj se tak stane součástí transevropské magistrály mezi Severním a Černým mořem a Bratislava bude hlavním československým přístavem, spojeným vodní cestou se třinácti státy. Jsou to perspektivy velmi blízké, a proto už příští rok začne se stavbou nového bratislavského přístavu. Bratislavský přístav se začal budovat v roce 1897 Hlavní výstavba se uskutečnila v letech 1924-34, kdy přístav dosáhl roční kapacity až 1,4 mil. tun. Od té doby se přístav nějak podstatněji nezvětšil. Přes druhou světovou válku byl velmi poškozen a v poválečných letech se hlavní úsilí zaměřovalo na jeho obnovu. Z větších investic v posledním období lze zmínit obrovský stabilní jeřáb 2x110 Mp. Staví se nová loděnice s opravárenskými prostory, kterou dokončí v roce 1975. Loni dali do provozu betonářku, která vyrábí betonovou směs z dunajských štěrků. Nynější kapacita přístavu je 1.7 – 1.9 mil. tun ročně. Přístav má malou hloubku zázemí a navíc bude třeba uvolnit pro centrální městskou výstavbu část nynějšího přístavního území (od starého mostu po Košickou ulici). Dalším ukazatelem technické úrovně přístavů je čekací doba plavidel při nakládání a vykládání zboží. V moderních přístavech se lodě zdrží včetně naložení a vyložení zboží 2 až 3 dny. V Bratislavě to bylo v roce 1969 až 21 dny Výstavba nového přístavu Bratislava-Páleniště je rozdělena do dvou etap. První z nich se uskuteční v letech 1975-79 a po jejím dokončení bude mít přístav kapacitu 4.25 mil. tun ročně. Druhá etapa výstavby se uskuteční v letech 1980 - 85 a má se v ní dosáhnout celkového výkonu překladu 8 mil. tun ročně.

Pod heslem "Potraviny světa - úroda země a práce člověka" se začátkem letošního roku v Brně setkalo 530 vystavovatelů z 31 zemí na mezinárodním potravinářském salonu SALI MA Brno 74. Tuto výstavu uspořádali poprvé a její ohlas a obchodní výsledky svědčí o tom, že úspěšně naváže na dobré tradice brněnských veletrhů.Salimu budou pořádat každý rok a má přispívat k rozvoji a zkvalitňování potravinářské produkce, od rostlinné k živočišné výroby až po konečné, průmyslové zpracování moderními metodami.Je všeobecně známo, že dnes, v období vyspělé industrializace a vědeckotechnické revoluce se lidem často nedostává ani základních potravin.Miliony lidí, zejména dětí na naší planetě trpí podvýživou a hladem.Už heslo výstavy naznačuje, že výživu lidstva na celém světě lze zajistit pouze poctivou prací všech lidí dobré vůle.Co výstava ukázala veřejnosti ? potravinářském salonu Salima 74 byly potraviny, zemědělské produkty a plodiny a nap okon stroje a zařízení potravinářského průmyslu a výrobní linky. Tak v první skupině to bylo maso, uzeniny, drůbež, ryby, mléčné výrobky, výrobky ze sladu, pivo, nealkoholické i alkoholické nápoje, mražené výrobky, konzervy atp. Druhá skupina obsahovala osivo a sadbu, čerstvé květiny, semena, ovoce, zeleninu, tabák, med a výrobky z medu, lesní plodiny, houby a podobně. Ve třetí skupině si návštěvníci mohli prohlédnout stroje pro masný průmysl, na zpracování drůbeže, tuků, olejů a vajec, stroje pro konzervárny a lihovary, zařízení na výrobu nápojů, stroje a automaty na zpracování koření, výrobu polotovarů, až po technické novinky opravdu světové úrovně — dalo by se říci malé technické zázraky.

9. května ozářil Bratislavu ohňostroj - tmavé nebe se naplnilo kyticemi pestrobarevných květin, kterými si uctíváme památku těch, kteří pro náš devátý devátý svobodný květen obětovali svůj život. Proto jsme se tentokrát rozhodli napsat o tom, z jakých „květů" vážou tyto kytice, jak a kde je „pěstují", co všechno je třeba udělat a dodržet, aby svou krásou a barvami rozsévaly radost a úsměv. Takové „zahradnictví“ je v Československu jen jedno. V ZETEVE n. p. v Bojkovicích. Dlouho byste zde hledali květiny, které vyrobily a které svítily na rozzářené obloze. , rakety nebo letavice...?Princip jejich výroby je v podstatě stejný.Možná se budete divit, ale ohňostroje jsou výsledkem práce ženských rukou.Proč?Na to nám dal odpověď vedoucí, soudruh Vavřinec Hradský, který nás později i zasvětil do tajů ohňostroje Ročně zde vyrobí asi 25 000 raket a 8000 bomb.To záleží na tom, jak bohatý je rok na významná výročí a oslavy.Ruční práce převládá proto, že zavedení strojní linky by bylo pro takový počet opravdu zbytečné. ohňostrojových těles stále střídá a každé vyžaduje poněkud odlišný postup.