AČKOLI VÍME, že vy mladí máte raději, když svůj rozhlasový přijímač můžete nosit všude s sebou, i tak by mohl být ve vaší pokoji stolový rozhlasový přijímač. A když ne ve vaší pokoji, tak by měl zcela určitě ozdobovat obývací pokoj. Bude ji ozdobovat nejen svým vzhledem, ale také zvukem, pokud si přijdete s rodiči vybrat jeden z pěkných moderních přístrojů. Když toužíte i po gramofonu můžete získat oba přístroje najednou, pokud si vyberete v našich speciálních prodejnách ELEKTRO, podniků Domácí potřeby, některé z moderních gramorádií.Keď jsme již zmínili tyto dva přístroje v jednom, tak jimi al začneme. V této kombinaci vám zaberou méně místa.
Poprvé 14. dubna 1962 zazněla znělka magazínu o motorismu a cestovním ruchu z bratislavského studia v Československém rozhlase. Od začátku bylo těžiště relace zaměřené především na bezpečnost silničního provozu, ale aby vysílání nebylo monotónně, zahrnovala i další stránky motorismu a v těch dobách se stala jednou z nejsledovanějších relací Československého rozhlasu.
Dodatek k názvu článku je záměrný a dozvíte se, co způsobovaly první vyráběné verze tohoto vozidla, které měly mít sportovního ducha.
Škoda Rapid byl automobil vyráběný v Automobilových závodech Mladá Boleslav n. p. v Československu v letech 1984 - 1990. Šlo o dvoumístné kupé (2 + 2) se dvěma nouzovými sedadly v zadu a s motorem vzadu. Lidově nazývaná Rapidka byla přímým nástupcem vozu Škoda Garde.
Obvykle se dnes zvykne říkával, že chuť chleba za socialismu byla lepší. Při výrobě chleba se v těch dobách používala metoda klasického kvasu takzvaného třetího stupně. To zajišťovalo chlebovému cestu dostatečné zakyselení, bez nutnosti používat ve výrobním procesu pekařské droždí. Takto upečený chléb měl výbornou chuť a vůni, na kterou dnešní pamětníci snad rádi vzpomínají. V Československu se chléb pekl ve veľkopekárnách (šlo o národní podniky). Typická velkokapacitní pekárna měla tři pece. Průměrná krajská pekárna zásobovala pekařskými výrobky přibližně sto tisíc obyvatel. Metoda kvasu třetího stupně při výrobě chleba byla vyvinuta v průběhu 60. let 20. století v bývalém Výzkumném ústavu mlýnského a pekárenského průmyslu v Praze. Kvas se v tedy vyráběl nepřetržitě.
Za začátek průmyslové hodinářské výroby v poválečném Československu lze považovat rok 1946 a to Chronotechnou v Liberci. Komunistická vláda po roce 1948 rozhodovala, kde se na území Československa budou vyrábět náramkové hodinky. V "ohni byly dvě želízka" - Adast Adamov a Chronotech v Novém Městě nad Metují. Vyhrála Chronotechna, která nabídla vyspělejší a modernější typ hodinářského strojku. Od dva roky později byl založen národní podnik Chronotechna, ale už se sídlem ve Šternberku. Výroba náramkových hodinek byla v těch časech unikátem, protože náramkové hodinky v té době vyrábělo pouze 8 zemí světa. V roce 1954 bylo vyrobeno prvních 5 prototypů hodinek, které vycházely z francouzského hodinového strojku LIP R 25. Disponovali 15 rubínovými kameny, kotevním krokem a samokompenzačním vláskem. Prototypy hodinek vznikaly v různých variantách. Některé měly pouzdro chromované, jiné dokonce zlaté. Prototypové hodinky s výrobním číslem 4 dostal darem tehdejší československý prezident Antonín Zápotocký. Sériová výroba započala až v roce 1957. První prototypy hodinek měli označení Spartak, značka PRIM byla zapsána až v roce 1956 a národní podnik Chronotechna začala označovat všechny své výrobky značkou PRIM - konkrétně budíkem a nástěnným hodinám a následně se stejná značka začala používat i pro náramkové hodinky v závodě Chronotechna v Novém Městě. V roce 1969 se podnik osamostatnil a získal obchodní jméno ELTON. Po roce 1989 byl národní podnik Chronotechna zprivatizován a následně nastaly výrazné změny, které zapříčinily, že značka PRIM začala upadat. Závod v Novém Městě nad Metují byl v roce 1994 nucen zastavit výrobu a po celou dobu montuje hodinkové strojky ze svých nahromaděných zásob, až do doby, kdy se značka PRIM stává ikonickou historií.
