RetroMánia

V období socialistického Československa šlo o maloobchodní prodejny (TUZEX, podnik zahraničního obchodu, ve kterém se prodávalo zboží zejména z kapitalistických zemí). Tato obchodní síť byla přístupná pouze občanům, kteří disponovali takzvaným devizovým účtem. Byli to obvykle pracovníci z různých odvětví socialistického hospodářství s místem výkonu práce v zahraničí (část mzdy dostávali v zahraniční měně, která se ukládala na jejich devizové účty) a aktiva přeměňovali za takzvané odběrné poukazy Tuzexu, lidově nazývané BONY, za které se domácímu obyvatelstvu i cizincům prodával tuzemské nebo zahraniční rozličné zboží (bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR. V prvních letech existence Tuzexu odběrné poukazy (bony) platily jen 3 měsíce. V 80. letech to byl již jeden rok.) .Tuzex prodával zejména západní zboží, v menší míře domácí zboží určené k exportu, a to zejména takové, které jinak bylo v obchodní síti ČSSR nedostupné nebo nedostatkové. Prodával také podle individuálních požadavků zákazníků. Slovo TUZEX je zřejmě zkratka slov „tuzemský export“. Existence Tuzexu měla zaručit, že valuty od obyvatelstva i "devizových" cizinců nakonec získá stát. Navzdory úspěšnosti těchto maloobchodních prodejen, Tuzex v 90. letech minulého století nakonec zanikl.

Malá retro vzpomínka na jeden z nejmodernějších zdravotnických ústavů bývalého Československa.

Sanatorium Helios se nachází v pohledově v méně exponované poloze Štrbského Plesa, východně od Areálu snů. Kdysi pýcha československých klimatických ústavů je dnes chátrající stavbou v srdci Štrbského Plesa. Sanatorium sloužilo pro léčbu dospělých a dětských pacientů, který se budoval od roku 1967 a byl otevřen až po téměř tříletém přerušení jeho stavby z důvodu výstavby jiných objektů (pro Mistrovství světa v severském lyžování 1970).

Po otevření sanatoria Helios (1976) se jeho prvním vedoucím lékařem, stal MUDr. Lukáč. Helios patřil v době svého vybudování nejen mezi nejlépe vybavené léčebné ústavy v republice, ale i v celé střední Evropě. V nadmořské výšce 1350 metrů n. m. byl také nejvýše položeným klimatickým sanatoriem v Československu, které bylo specializováno na léčbu astmatu a chronických plicních onemocnění. V době otevření disponoval 359 lůžky, z toho 205 pro dospělé a 154 pro dětské pacienty a o jeho provoz se staral 153 členný kolektiv zdravotnických a provozních pracovníků. V roce 1979 se léčebný ústav Helios a komplex léčebných domů Hviezdoslav na Štrbském Plese spojily do společné organizace pod názvem Přírodní léčebné lázně Štrbské Pleso s kapacitou téměř 700 lůžek. V roce 1977 Helios oficiálně navštívila vládní delegace SSR (Slovenské socialistické republiky) v čele se soudruhem Peterem Colotkem (předseda vlády).

Reklamu v Československu od roku 1954 určovaly takzvané Reklamní podniky. Na počátku 70. let se dostává do povědomí obyvatel zejména podnik Merkúr, později k Merkuru přibyl   ERPO. K Merkuru a Erpu se následně přiřadila Optima (propagace Brněnských veletrhů a výstav ) a Rapid. K propagaci zahraničních výrobků na území Československa zas sloužila agentura s názvem Made in publicity, která byla agenturou Československé tiskové kanceláře.

Rychlý rozvoj zaznamenaly i jednotlivé typy médií a kromě tištěných periodik se reklamní prostor stále více dostával do rozhlasu a televize. Od roku 1966 pracují v jednotlivých televizních studiích samostatné reklamní oddělení, jejichž úkolem je právě vytváření televizních reklamních spotů. A televize se pomalu stává médiem číslo jedna, i když vlastnit v té době televizní přijímač nebylo až tak ekonomicky únosné a těch televizních přijímačů zas nebylo mezi obyvatelstvem až tak mnoho. Zejména pro mladé rodiny to znamenalo, koupit takový přijímač pouze na půjčku. V roce 1967 se poprvé na československých televizních obrazovkách objevila jednoduchá animace figurky vejčitého tvaru omamující reklamní blok Československé televize.

PROČ VYTVOŘILI RVHP

Díky sociálno-ekonomickým proměnám a internacionální pomoci Sovětského svazu dosáhly východoevropské socialistické země v roce 1948 vcelku předválečnou úroveň výroby. Jelikož v bratrských zemích existovaly společné ekonomické problémy, stal se rozvoj jejich vzájemné ekonomické spolupráce objektivní nezbytností. Kromě toho působil al zahraničněpolitický faktor: pomocí tzv Marshallova plánu z roku 1947 chtěli USA Rózsa svůj vliv al na východoevropské socialistické krajní. Proto SSSR a ostatní evropské země hledali a našli odpovídající formy spolupráce. umožňující využít přednosti socialistického systému.

VZNIK A ČLENOVÉ RVHP

Porada představitelů Bulharska, Československa, Maďarska, Polska, Rumunska a SSSR, která byla v lednu 1949 v Moskvě, vytvořila Radu vzájemné hospodářské pomoci, složenou - na základě rovného zastoupení - z představitelů zemí, které se na poradě zúčastnili. V únoru 1949 přijali za člena Albánie (na práci RVHP se přestalo účastnit v roce 1961), v říjnu 1950 NDR a v červnu 1962 Mongolsko. V roce 1972 vstoupila Kuba. Mezi RVHP a Jugoslávií v roce 1964 podepsaly dohodu. podle níž se SFRJ podílí na činnosti celé řady stálých komisi RVHP.

ANI VY SI URČITĚ NEVÍTE PŘEDSTAVIT moderní domácnost bez moderních účinných pomocníků. A právě takové vyrábí a do speciálních prodejně ELEKTRO, podniků Domácí potřeby, dodává ETA - národní podnik Elektro-Praga Hlinsko, který patří k největším československým výrobcům rotačních a tepelných elektro spotřebičů pro domácnost. Kromě těchto dvou milionů spotřebičů, které jsou určeny pro vnitřní trh, vyrobí závody v Hlinsku, Miloticích nad Bečvou a v Jablunkově ještě další část určenou pro zahraniční trhy. Je třeba poznamenat, že o výrobky je zájem nejen doma, ale i na zahraničních trzích. A to proto, že jde o moderní a kvalitní výrobky. Už totiž dávno se stal štítek s obchodní značkou ETA zárukou kvality a spolehlivosti. Ale ani to, že většinu výrobků zařadili po přísných zkouškách v státní zkušebně do první jakostní skupiny, není pro podnik důvodem k usnutí na vavřínech. Naopak, je věnována maximální pozornost pravidelné inovaci sortimentu v souladu se současnými světovými trendy s přihlédnutím na zvyšování kvality výrobků, zlepšování užitných vlastnosti, technickou a estetickou úroveň a na zdokonalování celkové vybavenosti. Kromě toho vlastní vývojová a konstrukční základna musí dbát na to, aby současně se zvyšováním výkonu a účinnosti se snižovala energetická náročnost provozu jejich výrobků. Není proto náhodou, že mnohé elektrické spotřebiče značky ETA získali v soutěži o nejlepší výrobek na mezinárodních veletrzích spotřebního zboží v Brně několik zlatých medailí. To je jen stručná charakteristika moderního podniku, který vyrostl v uplynulých desetiletích z malé firmy v Hlinsku založené v roce 1943.