R.F.K.

R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

neděle, 13 duben 2014 19:29

Helena Růžičková

Helena Růžičková (Helena Málková) kurpulentná žena si ze své nadváhy dokázala udělat ochrannou známku. Její výzor a duch byl neopakovatelný . Helenka byla vytouženým dítětem a když se narodila své matce (pocházela ze Sarajeva) v její třicítce, považovali to za malý zázrak. Helena se narodila 13. června 1936 v Praze v rodině legionáře a úřednice, kde její otec Alois Málek ovládal 22 jazyků (působil ve francouzke légii, jako tlumočník) předurčil své dceři uměleckou dráhu. Když měla Helena tři roky, začala chodit do baletní školy, hrála na klavír, chodila na kurz plavání a už jako čtyřletá vystupovala v divadle. Její první filmová herecká role byla ve filmu Babička (od Boženy Němcové) , kterou v roce 1948 natočil František Čáp. Hrála dětskou roli v chudé rodině Kudrnovic. Helenka nebyla až příliš živé dítě což se podepsalo dvojnásobným útěkem k cirkusu a ne jednou dokázala svých rodičů pořádně potrápit. Máma s ní chtěla vychovat klavírní virtuosku, ale její povaha byla předurčeny pro divadelní svět. Svou první cigaretu si zapálila už když měla čtyři roky. Tento zlozvyk jí zůstal až do konce života. Více inkliminovala ke kamarádům než ke kamarádkám a ne jednou se setkala i v pěstních soubojích při hájení svých práv. Helenu už v sedmi letech zlákal ji cirkusový život plný dobrodružství, klaunů a cirkusových kostýmov.Umelecké geny pravděpodobně zdědila po dědečkovi z maminčiny strany.

čtvrtek, 30 duben 2015 08:22

1. máj - svátek práce v Československu

Mnozí z nás dříve narozených si pamatují povinné prvomájové průvody v ulicích našich měst a obcí v socialistickém Československu, kde z pouličního rozhlasu zněly zdravice hlasatelů, alegorické vozy se předháněli se svými výtvory, zněly poselství z fabrik a škol, jejichž obsahem bylo velebení socialistických výdobytků a se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak, se střídaly s lidovou a dechovou hudbou a s tími nejlepšími písničkami Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a Michala Davida. Jiskry jiskřily, pionýři salutovaly a zväzáci a zväzáčky pochodovali v modrých košilích s červenými kravatami s transparenty v rukou zpívajíc píseň svátku práce. A za nimi se valila dělnická a rolnická třída na které bylo občas vidět, že už někteří z nich mají pod čepicí.

neděle, 04 květen 2014 21:41

Motorový vůz 860 alias Chrochtadlo

Výzkumný ústav kolejových vozidel (VÚKV) dostal v roce 1968 úkol vyvinout moderní výkonný motorový vůz pro neelektrizované tratě.V roce 1974 byly ve Studénce vyrobeny dva prototypy. Požadavky obsahovaly výkon 600 koní (442 kW) a dieselový agregát (na rozdíl od předchozích vozů) umístěný pod podlahou vozu z důvodu úspory prostoru. Hrubé stavby obou vozů byly dokončeny již v roce 1970 avšak kvůli zpožděným dodávkám a změnám v použité regulaci výkonu byly oba prototypy označené řadou M 474.0 (později přeznačeny na M 475.0) dodány až v roce 1974.

Po zkouškách obou prototypů bylo doporučeno do sériové výroby zahrnout tyristorovou regulaci výkonu, unifikované stanoviště strojvedoucího automatickou regulaci rychlosti a zvýšení výkonu motoru na 500 kW oproti původním 442 kW (později sníženo na 480 kW). Celkově mělo být vyrobeno 310 vozů této řady a dalších 100 ks odvozených vozidel pro údržbu trakčního vedení. Sériová výroba těchto vozů však nebyla nikdy zahájena a to z důvodu změn v plánech výroby průmyslových podniků. Vzniklá mezera ve vozovém parku ČSD byla zaplněna vozy řady M 152.0 (nyní řada 810).

Velká část televizních stanic na konci roku vysílá zábavné estrády, to jest komponované a zpravidla moderované pásmo scének a písní. V Československu byla tato každoroční záležitost doménou tehdy jediné, státní, Československé televize. Po společenských změnách, které přinesl rok 1989, byla koncepce silvestrovských televizních estrád opuštěna a nahrazena blokem zábavných pořadů.
V archivu ČT je zachována zpráva ředitele Karla Kohouta a I.Urbana z listopadu 1953, která obsahuje plán vysílání na závěr roku, kdy v průběhu posledních deseti dnů roku televize vysílala šestkrát, o Štědrý den sice jen odpoledne od tří do pěti, zato o Silvestra od osmi večer až přes půlnoc. Tak již v prvním roce existence televizního vysílání byla založena tradice celovečerních televizních estrád posledního dne roku. Podstatnou část Silvestra 1953 měly tvořit tři hodinové bloky a dva půlhodinové hudební předěly. Jako režiséři jednotlivých bloků, které se měly natočit a sestříhat z filmových materiálů, jsou ve zprávě uvedeni - Elmar Klos, Václav Wasserman a Jiří Sequens. Roku 1959 byla ale odvysílána velká zábavní revue, pro kterou napsal scénář Vladimír Dvořák a také ji spolu s Jiřinou Bohdalovou uváděl. Protože revue byla velmi úspěšná, objednalo si vedení ČST u Dvořáka scénář pro Silvestr 1960 a tím na televizních obrazovkách na mnoho let zakotvil jak Dvořák coby scénárista, tak tato moderátorská dvojice. Silvestry v té době byly vysílány živě v posledních devadesáti minutách starého roku a protože se nikdy nepodařilo dodržet stopáž, museli Dvořák s Bohdalovou vynechávat velké části vlastního průvodního textu.

čtvrtek, 20 březen 2014 09:58

Letní čas v ČSSR

1. dubna 1979 byl v Československu zaveden  takzvaný letní čas. Posun hodin začínal zpravidla poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 v Evropské unii platí, že letní čas končí poslední říjnový víkend. Poprvé v historii byl letní čas zaveden za první světové války v roce 1916. A jak na zavedení letního času poprvé informoval český rozhlas? To se dozvíte z dobové zvukové ukázky z archivu Českého rozhlasu.

pondělí, 17 březen 2014 18:37

Pásla kone na betóne

Pásla kone na betóne, film který patří dodnes mezi klenoty novodobé slovenské filmové tvorby vychází z knižní podoby stejnojmenných povídek, které Emilia Zimková napsala a vydala, jako 32 letá. Kniha byla dokonce přeložena i do japonštiny. Když přišlo rozhodnutí natočit podle knihy film, paní Zimková požádala o scénář Fera Feniče a právě on měl i film natočit. Ale osud nakonec rozhodl tak, že se ke scénáři dostal režisér Štefan Uher a na realizaci filmu dostal zelenou právě on co Fera Feniče dost pobouřilo. A tak se začal natáčet film z libozvučným jazykem šariština, Pásla kone na betóne.

Lidová hudba bratrů Muchovců z Terchové, je lidová hudba sourozenců Muchovců. Seskupení vzniklo kolem roku 1982. Toto seskupení Terchovský muzikantů hraje tradiční terchovskou muziku až dodnes. Vícehlasně hrají a zpívají. Jejich hudební nástroje jsou netradičně přizpůsobené a možná proto vydávají tak nádherný sytější zvuk. Jejich hudba a zpěv je zvláštní a jen jim vlastní. Je to národní kulturní dědictví Slovenská předků v živoucí podobě. Jde o jedinečný terchovský hudební styl na Slovensku. Bratři Muchovci jsou opravdoví znalci terchovské lidové kultury. Studovali zvyky a hudbu svých starých terchovská rodáků, chodili za nimi, učili se od nich muzikantské techniky a písně. Bratrům Muchovcům se podařilo zachovat nejen jejich hudební styl, ale i množství nádherné lidové hudby pro další slovenské pokolení.

čtvrtek, 06 únor 2014 18:44

Video, které rozplakalo celý svět

Video, které rozplakalo celý svět. Video o tom, jak jednoduché a jak emocionální může být pohled na náš všední život. A stačí jen málo. Zastavit se.

První chata u Zeleného plesa byla postavena v roce 1876. Později však vyhořela a byla vybudována nová chata pod názvem Egidova chata na severním břehu plesa. Časem přístavbami a rekonstrukcemi byla chata rozšiřována a v roce 1950 přejmenována z původních historických názvů, na Brnčalovu chatu, podle Alberta Brnčalu (1919 - 1950), učitele tělesné výchovy, tehdejšího předsedy Slovenského horolezeckého svazu. V současnosti chata nese původní polohopisný název Chata u Zeleného plesa. Chata poskytuje ubytování a občerstvení. Kapacita ubytování je 56 lůžek v pokojích a několik míst na nouzové přespání ve spacáku. Unavenému turistovi, který přišel na Zelené pleso jistě dobře padne možnost najíst a napít se, a nasbírat síly na pokračování túry. V prostorné jídelně s bufetem nabízíme široký sortiment teplých i studených jídel a nápojů.

pondělí, 15 prosinec 2014 13:41

Tatranské vysokohorské chaty - Skalnatá chata

Skalnatou dolinu ze západu a severu uzavírá Lomnický štít. Prvních tatranských turistů lákal do Skalnaté doliny zejména výstup na Lomnický štít a protože to byla namáhavá dvoudenní túra, nocovalo pod Skalnatým Ohniskem (morénový svah svažující se do lesního porostu - několik metrů pod vrcholem tohoto svahu ve výšce 1 750 metrů nad mořem vyčnívá ze svahu mohutný balvan - Skalnaté Ohnisko), pod Skalnatým plesem. Skalnaté Ohniště v roce 1841 upravili a obmurovali čtyři slezský turisté s horským vůdcem Jakubem Luxem a zprávu o vzniklé útulni zanechali na dřevěné desce jihovýchodně od Skalnatého Ohniska. A tak vznikla ve své prvopočátečního podobě Skalnatá chata (1 751 m n. m.).

Strana 7 z 12
 

Vyhľadávanie

 

80. léta socialismu

  • Zvazarm (Zvaz pro spolupráci s armádou)
    Zvazarm (Zvaz pro spolupráci s armádou) Chtěli jste se za socialismu věnovat radioamatérských? Nebo kynologii? Nebo létání, potápění či motorismu? Tak na to zde byl Svazarm.…
  • Masné výrobky za socializmu
    Masné výrobky za socializmu Byly masné výrobky za socialismu chutnější, zdravější? Určitě ano! Takto si zřejmě odpověděla většina z čtenářů věkové kategorie 40+ už…
  • Michal Dočolomanský
    Michal Dočolomanský Michal Dočolomanský se narodil 25. března 1942 v Nedeca, (Nedeca patřila v tomto období Slovensku, dnes je to Polské území)…
  • Lasica & Satinský
    Lasica & Satinský Milan Lasica a Július Satinský dvojice intelektuálních komiků z dob společného Československa. Kdo by si je nepamatoval. Československo ve své…
  • Nedostatkové zboží za socialismu
    Nedostatkové zboží za socialismu Produkce výrobků spotřebního zboží za socialismu trpěla častými nedostatky. Občas pulty maloobchodů z pohledu určitého sortimentu zcela chyběly co připomínalo…
  • Vojaci základní služby ČSĽA
    Vojaci základní služby ČSĽA Název ČSLA (Československá lidová armáda) dostala tato ozbrojená složka na základě rozhodnutí Hlavní politické správy v červnu 1954. Od tohoto…
Chodí štěstí dokola, sem tam padne na vola.

České přísloví

Len dotial človek bez starosti žije, dokial si gombík zapät nevie.

Slovenské príslovie

 

Zdeněk Svěrák

 

ONLINE

Právě přítomno: 307 hostů a žádný člen

 

Socialismus

 

Pripravované články

V této chvíli redakce nepřipravuje žádné nové články pro zveřejnění
Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2019. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.