R.F.K.
Šéfredaktor magazínu
Milada Horáková
Pětapadesáté výročí justiční vraždy
„Milady Horákové a společníků“ jistě využijí antikomunisté k opakování své mantry: „Co od Marxe jest, od ďábla jest.“ Příliš se nepřipomíná další člověk popravený 27. června 1950. Záviš Kalandra, slovy dobového tisku „nejhnusnější, nejodpornější postava celé této galerie zrádců“, strávil druhou světovou válku v nacistických koncentračních táborech a KSČ si jej vyhlédla jako jednu ze svých prvních obětí. Jinak ale s Miladou Horákovou mnoho společného neměl. Mezi válkou a únorem 1948 nebyl politikem, přetlačujícím se se stalinisty o moc ve hře podle jejich pravidel, ale publicistou, který otevřeně varoval před nástupem stalinismu. Vedle toho se věnoval historii (došel mimo jiné k zajímavému názoru, že svatý Václav nebyl historickou postavou, ale pohanským bohem, jehož si přivlastnily křesťanská legendy). Poprava mu znemožnila dokončit pokus o vyrovnání s freudovskou psychoanalýzou.Jeho katani jej označili za trockistu. Ve skutečnosti po roce 1948 varoval své mladší přátele před iluzemi o druhém vůdci říjnové revoluce. Kdyby se místo Stalina dostal k moci Trockij, říkal, výsledky by byly stejné.
Brněnské výstaviště
Brněnské výstaviště
je nejvýznamnější český výstavní areál, rozkládající se zhruba 2 km od centra Brna na levém břehu řeky Svratky v městské části Brno-střed, katastrálním území Pisárky. Areál patří společnosti BVV Veletrhy Brno, která zde v průběhu celého roku provozuje výstavy, přehlídky, koncerty a různé další akce. Přípravy výstavby nového veletržního výstaviště v Brně se datují ještě do časů Rakouska-Uherska. Práce ale byly přerušeny 1. světovou válkou. Po ní nastala krátká hospodářská recese způsobená ztrátou trhů Rakouska-Uherska, ale již v srpnu roku 1923 rozhodnul Moravský zemský výbor o stavbě nového výstaviště. Byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině o rozloze 58 ha od brněnského právníka a podnikatele Viktora Bauera. Místo bylo známo pod názvem Bauerova rampa a Viktor Bauer zde vlastnil cukrovar a pole. Sám bydlel nedaleko na dnešní ulici Hlinky. Ještě roku 1923 byla vypsána architektonická soutěž na urbanistické řešení výstaviště. Architektonická koncepce areálu a hlavního pavilonu vychází z vítězného soutěžního návrhu pražského architekta Josefa Kalouse z roku 1924. Při realizaci výstaviště byl použit nový urbanistický plán brněnského architekta Emila Králíka.
