Uherský karpatský spolek (UKS) nechal v roce 1876 postavit jednoduchý srub v údolí Kežmarský bílé vody při Zeleném plese. Stavba trvala přibližně dva týdny a 26. června daného roku spatřila světlo světa chata s názvem Egidova chata (po zakladateli a předsedovi UKS, Egid Berzeviczy 1835 - 1906). V blízkosti chaty stál ovčín s kolibou což způsobovalo konkurenční prostředí pro ubytování turistů a jejich horských vůdců. Neshody nakonec dovršili do takové míry, že se turistický spolek rozhodl chatu rozebrat a přemístit ji na severní břeh Zeleného plesa. No ani její přenesením se nezabránilo devastaci a vykrádání. V roce 1889 nakonec někdo chatu pravděpodobně úmyslně podpálil a chata zhořela. V roce 1884 se spolek znovu ujal na znovuvybudování Egidova chaty, ale tentokrát už na jižní straně Zeleného plesa. V roce 1890 chata znovu vyhořela.
Nakonec předsednictvo UKS rozhodlo, že nová chata musí být vybudována z kamene, aby se předešlo případnému drancování a shoření a aby byla chata pod stálým dohledem hospodáře alespoň v letní sezóně. Stavitel Jindřich Herman zhotovil projekt takového typu chaty s finančním rozpočtem 6 tisíc forintů. Cena se však spolku zdála příliš vysoká a tak se nakonec spolek rozhodl pro levnější variantu Juraje Cornet Schwarze a v roce 1895 se vybrala parcela budoucí chaty. Kežmarský stavitel Schwarz postavil jednoduchou dělnickou chatu a položil tak základy pro novou chatu (v pořadí již třetí chaty) při Zeleném plese. Rozměry nové zděné stavby byly 11x10 metrů, vnější zdi byly tlusté 63 cm, byly žulové, spojovány vápnem a cementem. Chatu z vnějšku opatřili kovovými okenicemi, vnitřní prostor tvořily čtyři dvoulůžkové pokoje, kuchyň a jídelna, která sloužila občas i jako noclehárna. Jídelna a pokoje byly vybaveny kovovými kamny na tuhá paliva. Stavba se částečně podpivničena. Chata byla oficiálně otevřena pro veřejnost 27. srpna 1897. Chatu u je slavnostním otevření pojmenovali na Fridrichovu chatu (protože arcikniežaťa Fridrich Habsburg se finančním darem podílel na její výstavě) .
Chata se však historicky objevovala také pod názvem Berichova chata a až do roku 1950 se chata nazývala převažne polohopisná názvem, Chata u Zeleného plesa. V roce 1950 ji přejmenovali na Brnčalovu chatu (Albert Brnčala Chata, učitele tělesné výchovy, tehdejšího předsedy Slovenského horolezeckého svazu). Její název však vydržel jen do roku 1991, kdy Názvoslovní komise při Městském zastupitelství Vysoké Tatry rozhodla navrátit chatě název, Chata u Zeleného plesa.
Prvním nájemcem chaty byl Eduard Forberger s manželkou. Chatu za jejich působení na sklonku 19. století navštívilo několik významných lidí a turistů téměř z celého světa (Angličané, Francouzi, Američané, Turci, Rusové, Švýcaři a dokonce i jeden Číňan). Během 1. světové války chata sloužila pro ubytování a výcvik horských vojenských oddílů (1915 - 1916), kteří během své mise chatu poškozovaly. V roce 1922 na chatu zavedli telefon. V meziválečném období chatu spravovala turistická organizace spišských Němců. Začátkem roku 1922 chata disponovala 12 lůžky ve třech pokojích. Chata znovu vyhořela v letech 1925 a 1926. V roce 1934 prošla chata rekonstrukcí a její kapacita se zvýšila na 10 pokojů a 40 lůžek. V roce 1948 byla chata znárodněna. Další velko rekonstrukcí chata prošla až v roce 1957. Chata již začala disponovat ubytovacími kapacitami pro 60 lidí. Bylo nainstalováno ústřední topení, vodovod a elektrické osvětlení (diesel agregát). V roce 1958 postavili pod chatou kamennou stavbu s dřevěnou střechou do které přitékala potrubím voda z plesa a která poháněla malou vodní turbínu na střídavý proud (220 V).
Chatu po restitucích v roce 1991 převzal do péče Klub Slovenská turistů a Slovenské horolezecký spolek JAMES. Chata zvětšila svou kapacitu, byl vybudován septik, chata se tepelně odizolovala, v roce 1998 se přistavěla terasa, v roce 2000 přibyl vodojem. Hlavním turistický spojením Chaty u Zeleného plesa s Cestou svobody je cesta (po žluté značce), která začíná u parkoviště autobusové zastávky Bílá Voda. Chata u Zeleném plese je výchozím bodem pro výstup na Jahňací štít. Sídlí zde stanice horské služby a chata je významnou křižovatkou turistických stezek.
Zdroj: wikipedia a chataprizelenomplese.sk
Kontakt: Chata pri Zelenom plese: +421 (0)901 767 420
Přístup k chatě u Zeleného plesa
- po červené značce Tatranské magistrály ve směru Velká Svišťovka – Velké Bílé pleso
- po žluté značce z Kežmarských žlabů
