Rada vzájemné hospodářské pomoci vznikla za účelem koordinace hospodářského vývoje členských zemí na principech centrálně plánované ekonomiky. Ze současného pohledu se dá konstatovat, že v popředí stáli aspekty mocenské, se snahou o vytvoření hospodářsky, politicky i vojensky jednotného bloku zemí takzvaného socialistického tábora. RVHP umožňovala svým členům rozvoj obchodu a mezinárodní hospodářské spolupráce. RVHP se měla stát protiváhou Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena účastníky zemí, které přijaly takzvaný Marshallův plán.
RVHP se nejprve týkala pouze obchodu, později i plánování výroby a nakonec měla vést k hospodářské integraci pod vedením SSSR. Pro umožnění snadnějšího účtování v rámci zemí RVHP na dvoustranné úrovni se používalo vzájemné zaúčtování pohledávek formou barteru (batrový obchod). Jako měna se pro barterové obchod používat Virtuální rubl. K usnadnění transferů byla zřízena Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci (MBHS) se sídlem v Moskvě a pro vícestranné zúčtování byla zřízena Mezinárodní investiční banka (MIB) se sídlem v Moskvě.
Koncem 80. let se spolupráce zemí RVHP orientovala na užší ekonomickou integraci, na vytváření vazeb v kooperacích a na specializaci v jednotlivých výrobních oborech, rozvíjela se široká mezinárodní spolupráce a výměna výsledků vědeckotechnického vývoje. V letech 1988-1989 se však dostavili problémy v plánování, nefungovala dobře obchodní výměna a docházelo k zjevným poruchám při převozu zboží přes hranice především ve východoevropských členských zemích. Po roce 1990, kdy většina východoevropských zemí začala orientovat svou ekonomiku na tržní a pro obchod se západem, nastaly potíže v plánování a zúčtování hospodářských závazků.
2. července 1991 na návrh československé strany a jejích představitelů (Václav Klaus, ministr financí ČSFR a Vladimír Dlouhý, ministr hospodářství ČSFR), bylo přijato ve Federálním shromáždění ČSFR usnesení o sjednání protokolu o zrušení RVHP.
Zdroj: wikiwand
