ORGANIZAČNÍ STRUKTURA RVHP
Má 4 základní orgány zasedání Rady, výkonný výbor, stále komise a sekretariát. Zasedání rady je nejvyšší orgán RVHP. Projednávají se na něm základní otázky ekonomické a vědeckotechnické spolupráce, určují hlavní směry činnosti. Zasedání vyjednává o zprávách výkonného výboru, zřizuje nové orgány, nezbytné pro plnění úkolů, přijímá nové členy, atd. Zasedání svolávají nejméně jednou ročně v hlavních městech členských států. Výkonný výbor je hlavním výkonným orgánem Rady. Skládá se ze zástupců členských států úrovni místopředsedů vlád. Schází se nejméně jednou za čtvrt roku a má právo přijímat doporučení rozhodnutí a předkládat návrhy zasedání Rady. Řídí veškerou práci. spojenou s koordinací plánů rozvoje národního hospodářství, specializací a kooperací členských států. Řídí práci sekretariátu i stálých komisí. Schvaluje rozpočet organizace Stále komise - v současnosti RVHP má více než 20. Většina z nich je odvětvová. Adresa stálých komisi určuje zasedání Rady. Předsedou komise je vedoucí delegace té země v níž má stálá komise sídlo. Stále komise rozpracovávají opatření a připravují návrhy pro nejrozumnější rozvoj odvětví národního hospodářství států RVHP na základě mezinárodní dělby práce. Sekretariát dělá každodenní agendu. Skládá se z tajemníka RVHP, zástupců tajemníka, odborníků a technického personálu. Současně s organizační prací uskutečňuje ekonomické výzkumy a analýzy. sestavuje přehledy a informace.
SOCIALISTICKÁ EKONOMICKÁ INTEGRACE
Řešíme mnoha problémů ekonomického rozvoje v rámci jedné země by bylo nemožné nebo málo efektivně a vyžaduje spojení materiálních zdrojů a vědeckotechnického potenciálu více zemí. Internacionalizace výroby podporuje zlevnění a zvýšení kvality produkce. Socialistická integrace se zakládá na principu socialistického internacionalismu. Státy RVHP nemusí mezi sebou bojovat o trhy. Je jim cizí vzájemná konkurence.
SPECIALIZACE A KOOPERACE VÝROBY
Mezistátní specializace mě velký význam právě pro malé státy RVHP Ne každá z evropských socialistických zemí má dost velkou kapacitu vnitřního trhu, nezbytnou pro rozvoj velkovýroby. Ale pouze výroba ve velkých sériích může přinášet zpáteční ekonomický efekt. Specializovaná dobře vypracovaná sériová velkovýroba vyžaduje zaručený odbyt. A to se právě dělá v rámci RVHP. Malé státy RVHP získávají možnosti stavět velké podniky, optimálně co do rozsahu výroby, se zajištěním jejich vysoké rentability a zisků. Právě takové podniky umožňují největšími zvyšovat národní důchod a životní úroveň lidu.
KOORDINACE národohospodářských plánů
Koordinace národohospodářských plánů členských zemí RVHP představuje dobrovolnou společnou plánovitou činnost socialistických států. Prakticky přistoupily státy RVHP ke koordinaci plánů od roku 1954. Do roku 1965 se plány koordinovaly zejména na základě již schválených národních plánů. Novým momentem bylo sladění plánů na roky 1966 - 1970 a 1971 - 1975, které se provádělo již tehdy, když státy RVHP rozpracovávaly projekty svých vnitrostátních plánů. Postupně procházejí členské státy k užší bezprostřední spolupráci ministerstev. ústředních úřadů, sdružení, podniků vědeckovýzkumných ústavů.
VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE
Spolu s rozvojem vědy a tech-niky v každé jednotlivé zemi má pro vědeckotechnický pokrok velký význam mezinárodní výměna zkušeností, koordinace výzkumů, koupě zahraničních licenci, vynálezů. Řešit obrovské úkoly pouze vlastními silami by si vyžádalo obrovské výdaje, často neekonomické. Proto státy RVHP věnují takovou velkou pozornost vědeckotechnické spolupráci. Kromě vědeckovýzkumných ústavů v každé zemi vytvořili také mezinárodní střediska a výzkumné ústavy na mnohostranném základě (např Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubna). Země RVHP uzavřely dohodu o spolupráci i v oblasti kosmického výzkumu.
Převoditelný rubl
Ve vzájemném zúčtování socialistických zemí zavedli kolektivní menu pod názvem převoditelný rubl. Jeho zlatý obsah tvoří 0,987412 gramu ryzího zlata. Zavedením systému mnohostranných zúčtování prostřednictvím Mezinárodní banky hospodářské spolupráce se převoditelný rubl používá při všech účetních závěrkách mezi členskými zeměmi RVHP.
KOMPLEXNÍ PROGRAM
V roce 1971 členské státy přijaly Komplexní program dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace. Komplexní program označuje za hlavní metodu prohlubování socialistické integrace spolupráci v oblasti plánovací činnosti a zejména koordinaci národohospodářských plánů (plány se budou koordinovat na dobu 10 až 15 let). Nyní se koordinují plány na roky 1976 - 1980, přičemž koordinace plánů na toto období slaďuje s práce mi na koordinaci plánů do roku 1990.
Zdroj:Časopis Elektrón
