Ve spotřebním průmyslu se přednostně rozvíjela výroba v odvětvích opírajících se o domácí surovinovou základnu. Na plnění záměrů 6. pětiletky v rozvoji průmyslové výroby negativně působil především výrazný růst cen na zahraničních trzích s dopadem na omezení zdrojů surovin a energie, dále pomalý postup inovačního procesu a zvyšování kvalitativní úrovně. Tyto problémy se koncentrovaly do struktury realizace vyráběné produkce a jejího finálního použití, když při překročení objemu dodávek strojů a zařízení pro investiční výstavbu nebyly splněny dodávky pro vývoz do nesocialistických států a dodávky pro vnitřní trh. Plnění úkolů v zemědělství ovlivnily nepříznivé klimatické podmínky, zejména v letech 1976-1979. Projevilo se to především v rostlinné výrobě. Vcelku se však úspěšně plnil úkol postupně dosahovat soběstačnosti ve výrobě zrnin a potravin. V 6. pětiletce se dodělalo 17,5 milionu. tun obilí, produkce kukuřice vzrostla o 10,7%. Ve výrobě cukrové řepy. brambor a luštěnin byl vývoj nerovnoměrný a méně příznivý. Vyšší vzestup dosáhli v živočišné výrobě, který zabezpečovali zvyšováním stavů a také užitkovosti hospodářských zvířat. Nejvýraznějších úspěchů dosáhly ve výrobě jatečné drůbeže. V porovnání s výchozím rokem pětiletky se v roce 1980 do tržních fondů nakoupilo o 13 % jatečných zvířat, o 42,1 % jatečné drůbeže, o 19,3 % mléka ao 21,5 % vajec více. Stavební podniky udělaly v letech 1976-1980 práci 134,1 mld. Kčs. Objem stavebních prací byl v roce 1980 ve srovnání s rokem 1975 vyšší o 28,7 %. Plánovaný růst však nebyl plně zajištěn. Dobrých výsledků dosáhly na několika rozhodujících stavbách. Některé neúspěchy v investiční výstavbě vyplývaly zejména z nedostatečné míry přizpůsobení stavební výroby strukturálním, územním a časovým požadavkům. Pokročili jsme ve zprůmyslňování výstavby a v uplatňování progresivních technologií. Stupeň zprůmyslnění je nejvyšší v bytové výstavbě, kde se celomontovanou technologií staví již více než 90% bytů.
Rozvoj hospodářství kladl vysoké požadavky na přepravu zboží. / období 6. pětiletky přepravila nákladní doprava o 2535,6 milionu. tun surovin a materiálů, přičemž přepravený objem v roce 1980 byl o pětinu větší než v roce 1975. Ve struktuře jednotlivých druhů nákladní dopravy vzrostl podíl silniční nákladní dopravy, klesl podíl železniční nákladní dopravy. V rámci mezinárodní spolupráce vzrostl význam potrubní dopravy, která se dále rozšířila. Důležitým předpokladem růstu ekonomiky Slovenska bylo zvyšování zaměstnanosti a odborné úrovně pracujících. V roce 1980 pracovalo v hospodářství SSR 2268 tisíc osob, což bylo o 160 tisíc více než v roce 1975. Z celkového přírůstku pracovníků se do odvětví výrobní sféry zařadilo 99 tisíc osob, z toho více než polovina do průmyslu, zejména strojírenství, paliv a energetiky a chemického průmyslu. Navazujíc na potřeby ekonomiky vzrostla vzdělanostní a kvalifikační úroveň pracujících. Podíl odborníků s vysokoškolským a středním odborným vzděláním dosáhl v posledním roce pětiletky 24,5 % z celkového počtu pracujících a podíl vyučených dělníků 44,5 % z celkového počtu dělníků. V letech 1976-1980 pokračoval růst základních fondů ve výrobní i nevýrobní sféře. V hospodářství SSR se v uvedeném období provedly investiční práce a dodávky (bez soukromé výstavby a akce „Z“) za 225 mld. Kčs. Realizovaly se rozsáhlé investiční programy, např. jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích, povrchový důl na těžbu hnědého uhlí v Novácích, rozšíření centrálních teplárenských náběh kapacit trubkového programu v Podbrezové, výstavba 400 tis. m2 výrobních ploch ve strojírenství, nové kapacity na zpracování ropy, chemických vláken a průmyslových hnojiv, rozšíření výroby celulózy ve Vranově a Živě v oblasti výstavby a výstav. se nepodařilo v uplynulém pětiletém období dosáhnout žádoucího obratu ve vývoji rozestavěnosti. Vysoký počet staveb vedl k nadměrnému rozptylu dodavatelských kapacit a neumožňoval zkrátit průměrnou dobu výstavby.
Objem základních prostředků se během pětiletky zvýšil o 47% a v roce 1980 dosáhl 633 mld. Kčs. Rychlému růstu objemu základních prostředků však neodpovídalo jejich využití. Ve výzkumné a vývojové základně se řešil a zavedl do výroby řadu nových výrobků a technologií. V uplatňování vědecko-technického pokroku zůstávají však nadále značné rezervy, zejména v rychlosti a rozsahu zavádění poznatků vědy a výzkumu do praxe. I ve složitějších podmínkách vývoje ekonomiky se postupně naplňovaly hlavní cíle vytyčené XV. sjezdem KSČ: zajištění relativně vysokého stupně uspokojování rostoucích hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva. Rozhodující význam ve zvyšování životní úrovně měla osobní spotřeba, v níž se realizuje podstatná část peněžních příjmů obyvatelstva. Celkové peněžní příjmy obyvatelstva v roce 1980 dosáhly 108 mld. Kčs a ve srovnání s rokem 1975 byly o 23,7 mld. Kčs vyšší. Rozhodující podíl tvořily příjmy z mezd; realizací opatření přijatých v oblasti sociálního zabezpečení nejrychleji rostly sociální příjmy. Průměrná měsíční mzda v socialistickém sektoru národního hospodářství se zvýšila z 2299 Kčs v roce 1975 na 2644 v roce 1980. Podstatnou část peněžních příjmů realizovalo obyvatelstvo nákupy zboží v maloobchodě (v roce 1980 dosáhl maloobchodního obratu 79). Rychleji rostl prodej průmyslového a potravinářského zboží. Vzrostla tím vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby. V současnosti připadá na 100 domácností 94 televizních přijímačů, 105 praček, 87 chladniček a 34 osobních automobilů.Ke zkvalitnění životní úrovně přispěla také bytová výstavba. V letech 6. pětiletky se postavilo 232 tisíc bytů, čímž se výrazně zlepšila bytová situace občanů a struktura bytového fondu. Záměry 6. pětiletého plánu se představily v růstu společenské spotřeby. Její formou získal každý obyvatel SSR v roce 1980 v průměru 8400 Kčs. Prostředky vložené do rozvoje společenské spotřeby obyvatelstva na Slovensku umožnily v posledním roce pětiletky zvýšit postelovou kapacitu zdravotních zařízení na 53,7 tisíc míst, snížit počet obyvatel na jednoho lékaře na 305, umístit 231 tisíc děti v mateřských školách, umožnit studium 140 tisíc školách, 5 posluchače na vysokých školách. Výdaje společnosti na sociální zabezpečení roku 1980 činily 18,4 mld. Kčs a byly vyšší o 22,5 % než v roce 1975. I když hospodářský a sociální rozvoj SSR na některých úsecích nebyl plně v souladu se záměry 6. pětiletého plánu, dosaženými výsledky se vytvořila základna pro úspěšné pokračování v budování společnosti. 7. pětiletku XVI. sjezdem KSČ a sjezdem KSS.
Zdroj: Časopis Elektrón
