pondělí, 29 prosinec 2014 18:31

Historie Silvestrů Československé televize 1953 - 1991

Napsal(a)
Ohodnotit tuto položku
(5 hlasů)
Historie Silvestrů Československé televize 1959 - 1991 Historie Silvestrů Československé televize 1959 - 1991 youtube.com

Velká část televizních stanic na konci roku vysílá zábavné estrády, to jest komponované a zpravidla moderované pásmo scének a písní. V Československu byla tato každoroční záležitost doménou tehdy jediné, státní, Československé televize. Po společenských změnách, které přinesl rok 1989, byla koncepce silvestrovských televizních estrád opuštěna a nahrazena blokem zábavných pořadů.
V archivu ČT je zachována zpráva ředitele Karla Kohouta a I.Urbana z listopadu 1953, která obsahuje plán vysílání na závěr roku, kdy v průběhu posledních deseti dnů roku televize vysílala šestkrát, o Štědrý den sice jen odpoledne od tří do pěti, zato o Silvestra od osmi večer až přes půlnoc. Tak již v prvním roce existence televizního vysílání byla založena tradice celovečerních televizních estrád posledního dne roku. Podstatnou část Silvestra 1953 měly tvořit tři hodinové bloky a dva půlhodinové hudební předěly. Jako režiséři jednotlivých bloků, které se měly natočit a sestříhat z filmových materiálů, jsou ve zprávě uvedeni - Elmar Klos, Václav Wasserman a Jiří Sequens. Roku 1959 byla ale odvysílána velká zábavní revue, pro kterou napsal scénář Vladimír Dvořák a také ji spolu s Jiřinou Bohdalovou uváděl. Protože revue byla velmi úspěšná, objednalo si vedení ČST u Dvořáka scénář pro Silvestr 1960 a tím na televizních obrazovkách na mnoho let zakotvil jak Dvořák coby scénárista, tak tato moderátorská dvojice. Silvestry v té době byly vysílány živě v posledních devadesáti minutách starého roku a protože se nikdy nepodařilo dodržet stopáž, museli Dvořák s Bohdalovou vynechávat velké části vlastního průvodního textu.

  • Silvestr 1960 – Sedm přípitků: v průběhu pořadu se na jevišti vystřídalo sedm „náhodně“ vybraných respondentů, kteří připíjeli národům Československa. Mezi nimi byly také herečka Jana Brejchová a krasobruslařka Jindra Kramperová. Režie Jiří Nesvadba.
  • Silvestr 1961 – Estráda pro Venuši: humorná sci-fi, inspirovaná prvním letem člověka do vesmíru. Režie Jiří Nesvadba.
  • Silvestr 1962
  • Silvestr 1963 – Elixír dobré nálady: stylizováno do podoby chemické laboratoře s Bohdalovou a Dvořákem jako laboranty. Natáčelo se ve studiu ČST v bývalé Plodinové burze na Senovážném náměstí, pro stísněnost byli diváci v jiné místnosti než účinkující a estrádu sledovali na obrazovkách, což se pak stalo terčem kritiky.
  • Silvestr 1964 – režie Ivo Paukert
  • Silvestr 1965 – režie Ivo Paukert
  • Silvestr 1966 – Silvestrovská poliklinika: režie Ivo Paukert Silvestr z Bratislavy
  • Silvestr 1967 – S našinci kolem Evropy: Bohdalová s Dvořákem cestují po evropských státech (od SSSR přes Francii po Itálii) a ukazují divákům tamní specifika v porovnání s československými zvyklostmi a postoji. Režie Ivo Paukert.

Rok 1967 byl patrně posledním, kdy se silvestrovská estráda vysílala v přímém přenosu. Z režijních, organizačních, technických a pravděpodobně i politických důvodů se v dalších letech estrády většinou předtáčely v říjnu či listopadu, zpravidla dva dny za sebou, a poté teprve stříhaly a mixovaly například různé pohledy kamer.

  • Silvestr 1968 – Ve dvou se to lépe táhne: dvouhodinová revue, ve které svá přání vyslovují populární páry, byla natáčena úmyslně v téže hale ČKD, kde se v srpnu 1968 konal reformní, protiokupační a později anulovaný XIV. sjezd KSČ. Režie Ivo Paukert.
  • Silvestr 1969 – Motorok: režie Ivo Paukert
  • Silvestr 1970 – Randez-vous pri Dunaji: natáčeno v Bratislavě, režie Ján Roháč
  • Silvestr 1971 – Pestrý silvestrovský večer 1971: revue o rekordní délce 5,5 h
  • Silvestr 1972 – Silvestr budiž pestr aneb Do půlnoci mnoho času nezbývá
  • Silvestr 1973
  • Silvestr 1974 – Silvestr je za dveřmi: dvouapůlhodinovou revui uváděla trojice semaforských komiků Miloslav Šimek, Luděk Sobota a Petr Nárožný.
  • Silvestr 1975 – Silvestr na Silvestra: estrádu, natočenou v Hornickém domu kultury a techniky Sokolov a věnovanou Roku ženy, uváděli Jiřina Bohdalová a Josef Dvořák
  • Silvestr 1976 – Silvestrojek MAX-13 aneb Co kdo umí: pořad s přenosem střídavě ze Strakonic a Prahy uváděl Josef Dvořák.
  • Silvestr 1977 – Silvestr na přání aneb Čí jsou hory Kavčí: první velkolepá tříhodinová revue, kterou uváděl Vladimír Menšík, byla unikátní tím, že se do velkého ateliéru FS Barrandov mezi sebe rozesadili běžní diváci, zpěváci, herci, moderátoři apod. Každý, koho Menšík oslovil, měl právo vyslovit své přání a někdo jiný mu ho splnil. Režie Ján Roháč.
  • Silvestr 1978 – Silvestr hravý a dravý: v pořadí druhá velkolepá tříhodinová revue, kterou uváděl Vladimír Menšík, jinak se příliš nelišila od revue 1977. Režie Ján Roháč.
  • Silvestr 1979 – Hrajeme si jako děti: třetí tříhodinová revue, kterou uváděli Vladimír Menšík (jejž už údajně museli velmi přemlouvat) a Božidara Turzonovová, byla zaměřena jako vyvrcholení Roku dítěte. Režie Ján Roháč.
  • Silvestr 1980 – Pojďte s námi na tah: dvouhodinová revue.
  • Silvestr 1981 – To by nikdo nečekal: pětihodinový přenos z Paláce kultury (s vkládanými krátkými záznamy) uváděli Miloš Kopecký a Ivana Andrlová.
  • Silvestr 1982 – celovečerní revue se nekonala, místo toho Jitka Molavcová a Kamila Magálová uváděly samostatné zábavné pořady, např. Dietlovu parodii Zpěváci na kraji nemocnice. Předpůlnočním vyvrcholením bylo ovšem silvestrovské vydání Televarieté, které tradičně uváděli Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák. Režie Pavel Háša.
  • Silvestr 1983 – Silvestrovské televizní muzeum: dvouhodinový střihový pořad ke 30 letům vysílání ČST, vybrané ukázky ze Silvestrů 1959 až 1982 uváděly Marta Skarlandtová a Elena Vacvalová, poté dvouhodinová revue Den otevřených dveří aneb Čí jsou hory? Kavčí!, která pokračovala ještě i po půlnoci.
  • Silvestr 1984 – Silvestrovská feérie: dvouhodinová revue.
  • Silvestr 1985 – Možná přijde i kouzelník: v pořadí sedmý díl této revue se stal hlavním pořadem ČST, navazoval na něj hudební mix Dlouho hrát budem vám. Režie Zdeněk Podskalský.
  • Silvestr 1986 – Silvestrovské Televarieté: opět speciální (více než dvouhodinové) vydání pořadu, které tradičně uváděli Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák. Režie Pavel Háša.
  • Silvestr 1987 – Jedeme dál aneb Ve dvou se to lépe táhne: dvouhodinový silvestrovský speciál tehdejší zábavné revue, která se jinak konala v různých městech ČSSR.
  • Silvestr 1988 – Jak jsme to neviděli: více než dvouhodinová revue, jejíž součástí byly parodie na seriózní pořady ČST, včetně např. Videostopu.
  • Silvestr 1989 – silvestrovská estráda, kterou uváděli Jan Rosák a Dagmar Veškrnová, byla sice připravena, ale pod vlivem politických událostí se namísto ní vysílalo studentské Silvestr fórum přímým přenosem o délce přes 4 hodiny, původní oficiální revue si odbyla premiéru až po několika letech pod názvem Silvestr, který se nevysílal.

V roce 1990 a 1991 byly Silvestry bez velkých revuí, poté ČST zanikla převedením na ČT.

Citace ze zprávy ředitele K.Kohouta z 9.listopadu 1953 (zdroj: archiv ČT):
"Silvestrovský program" (Pořad tří samostatných hodinových bloků, s hudebními přestávkami nebo s možností prokomponovávat televisní vysílání přepojováním na nejlepší čísla rozhlasového silvestrovského vysílání. 20.00-21.00 hod. Pestrá filmová reportáž z Chaplinových grotesek a filmů s Frigem, Lupinem, sestřihovaná montáž z filmů "Celý svět se směje", "Volha, Volha" - jednotlivé uzavřené scény s nejpopulárnějšími písněmi Dunajevského, cirkusové výstupy, clowni a taneční orchestr. Nejvtipnější hraná scéna z filmu "Polská televise". Celý blok filmový s vtipným komentářem mimo obraz. Umělecký sestřih by za dozoru režiséra provedl některý střihač ČsF podle dramaturgické osnovy. Text komentáře zajištěn. 21.00-21.20 - hudební přestávka. 21.20-22.45 hod. Setkání s nejpopulárnějšími humoristy- interprety. Scénky a samostatné výstupy: Nový, Fiala, Horníček, Hlinomaz, Filipovský, Štuchal, Marvan, Burian, Werich. Nejlepší čísla z jejich repertoáru, spojovaná jednotnou dějovou osnovou až k vrcholnému setkání tří - Marvana, Buriana a Wericha. Setkání v jediném prostředí, kde se každý postupně stává němým svědkem vystoupení druhého a slyší, nepozorován, pravdu o sobě a o svém umění. V závěru se setkávají - aby si, i lidem - řekli, oč by byl život hezčí, kdyby lidé po celý rok odhodili přetvářku a říkali si čestně pravdu do očí. Jednotlivá samostatná čísla a vystoupení by byla prokládána hudbou estrádních a jazzových orchestrů, viditelných při hře na stínítku. (Filmové hudební desetiminutovky s orchestry.) 22.45-23.15 hod. - hudební přestávka, event.propojení na rozhlas. 23.15-0.30 hod. Silvestr s Fučíkovci. Nejlepší scénky a výstupy ze známých a velmi oblíbených Silvestrů Fučíkovců, které jsou nejkrásnějším dokladem přirozené, svěží a nové zábavy naší mládeže. Satirické scénky a výstupy, častušky, jedna z nejposlednějších úspěšných improvisací na thema "Módní přehlídka pařížské televise", taneční groteska, orchestr. Dějově spojit v celek s vybranými obrazy z inscenace "Skandálu v obrazárně". Půlnoční přípitek se světelnými hodinami - prostý přípitek dvou mladých lidí do nového roku - kratinká konfetová a ohňostrojová montáž filmového sestřihu - "Široká strana.." a nejnovější písně Fučíkovců uzavírají pořad.) Podstatnou část pořadu by bylo třeba nafilmovat.

Počátky vysíláni Československé televize

Vysílání se několik let omezovalo na petřínský vysílač v Praze s dosahem do středočeského kraje až k podhůří Jizerských hor a Krkonoš. Na konci roku 1953 bylo v provozu asi 2000 televizorů, z nichž tisícovka značky Leningrad se dovezla z NDR, kde se tehdy v sovětské licenci vyráběly. Ale už v roce 1953 dodávala strašnická Tesla na trh přijímače Tesla 4001A (za rok 1953 13475 kusů - viz Kohout, 1954). Prodávaly se za 4000 Kčs, což tehdy představovalo téměř půlroční průměrný plat. K 1.10. 1953 se cena administrativně snížila na 2500 Kčs a v pozdějších letech cena dále klesla na přijatelných 2000 Kčs.

Pravidelné řádné vysílání zahajuje ÚTS Praha 25. února 1954. Rok experimentálního vysílání stačil k tomu, aby se získaly první programové zkušenosti, a aby vznikl stálý kolektiv programových pracovníků, mezi nimiž se objevují jména, která se později významným způsobem zapsala do historie české televizní tvorby, jako např. Jaroslav Dietl, Jindřich Fairaizl, Štěpánka Haničincová, Eduard Landisch a další.

Zdroj: cs.wikipedia.org a louc.cz

Číst 17567 krát Naposledy změněno pondělí, 29 prosinec 2014 23:09
R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Média

retrohurtesak youtube.com

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

 

Vyhľadávanie

 

50. roky kolektivizace

Kam tě nezvou, tam se nehrň.

České přísloví

Keď chceš s vlkmi žiť, musiš s vlkmi viť.

Slovenské príslovie

Josef Škvorecký

Oldřich Lipský

Jak se řekne maďarsky důchodce? Uštván léty.

Josif Vissarionovič Stalin

 

ONLINE

Právě přítomno: 782 hostů a žádný člen

 

Socialismus

 

Pripravované články

V této chvíli redakce nepřipravuje žádné nové články pro zveřejnění
Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2019. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.