Ve druhé etapě domovní výstavby byla vybudována část rodinnných domů a dva činžovní domy. Současně byla postavena železniční stanice a hospodářská budova železnice a lokomotivní depo. Časem se oblast železničního překladiště rozšiřovala, což s sebou přineslo nutnost vybudování dalších železničářských bytů, jakož i začátek budování infrastruktury, škol, školek, obchodů, služeb a také budovy kulturního domu, která splnila i historickou roli v roce 1968 (jednání mezi nejvyššími představiteli SSSR a ČSSR, které bylo předzvěstí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa). Jako mladá obec od počátku výstavby disponovala ústředním topením, které zajišťovaly dva parní lokomotivy. Ve měste byla postavena nová základní škola s vyučovacím jazykem slovenským, budova místního obecního úřadu, jakož i další obytné bloky a Hotel Úsvit. Dále přibyl závod Železniční stavitelství a traťová distance. Černá nad Tisou to je urbanisticky šestnáct ulic a jedno centrální náměstí. Město bylo budováno podle tehdejšího sovětského vzoru. Město Černá nad Tisou bylo půl století jediným městem na Slovensku, které nemělo kostel. Většinu obyvatelstva tvořili občané s maďarskou a rusínského národností.
Třetí etapa přinesla s sebou kromě výstavby obchodů a obytných bloků i výstavbu jediného závodu na tomto území. Výrobního závodu AŽD (Automatizace železniční dopravy). V 80. letech 20. století začala výstavba města postupně upadat. Železniční překladiště bylo na počátku budované jako jednosměrné překladiště zboží ze Sovětského svazu a Dálného východu do Evropy. Významnou roli sehrálo v roce 1947 při překládce obilí v důsledku velkého sucha. Jeho význam se zvyšujícím se objemem překládaného zboží za socialismu postupně rostl. Ze začátku převládala překládka ropy do rafinerie Slovnaft, později rostl objem strojů a zařízení a také objem umělých hnojiv, nechyběly ani stavební, potravinářské či jiné speciální obchodní komodity.
Roku 1947 se na železničním překladišti průměrně denně překládalo 3500 tun zboží. Mezi nejvýznamnější komodity patřila a stále patří železná ruda. Požadavky na překládku neustále narůstaly a tak bylo nezbytné dobudovat další koleje a překládkové rampy:
- 1949: nová mäsová rampa, čelná rampa, bočno-čelná rampa
- 1950: vyvýšená rampa
- 1951: colní rampa
- 1952: I. rozmrazovna rudy
- 1953: I.vysoká rudní rampa, zahrádzkovacia rampa, východní rampa
- 1954: portálová rampa, první část přečerpávací stanice
- 1955: obecná rampa, další část přečerpávací stanice
- 1956: rozšíření přečerpávací stanice
- 1957: II. vysoká rudní rampa
- 1958: II.rozmrazovna rud
- 1959: další část portálové rampy
S růstem počtu překladišť ramp se zvyšovala i překládková mechanizace a rostla i rozloha kolejiště. Ze tří kolejí širokého rozchodu vyrostli postupně čtyři rozsáhlé kolejové skupiny. Podstatná část kolejových kapacit se budovala těsně po roce 1948 a doplnila se v letech 1959-1962. V roce 1951 byly vybudovány směrové koleje, v roce 1953 vchodové koleje, v roce 1954 zásobní koleje a v roce 1960 manipulační koleje. V roce 1953 začala výstavba kolejiště v Dobré při Černé nad Tisou. Práce na tomto úseku se ukončili v roce 1969. Nádraží neměla nástupiště (jako klasická železniční stanice, jelikož překladiště není určeno k přepravě osoôb).
Zdroj: wikipedia
