úterý, 29 březen 2022 11:50

Finanční odměňování vězňů za socialismu

Napsal(a)
This article has words
Reading time is around minutes.
Reading difficulty level :
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Ústavná poukážka v hodnote 100 korún Ústavná poukážka v hodnote 100 korún

Od konce 40. let až do roku 1992 se v československých věznicích používala soustava účelových platidel, jimiž se odsouzeným vyplácela, část mzdy za práci vykonávanou v rámci jejich zaměstnání ve vězeňském prostředí. Ve vězeňských kantinách se za ně mohly nakupovat hlavně potraviny a hygienické potřeby. Finanční odměňování a nákup v určených prostorách věznic stimuloval pracovní výkon odsouzených a působil na ně výchovně. Ze své mzdy kryli odsouzení náklady na výkon trestu, hradili škody a podporovali své rodiny. Část mzdy se jim ukládala na vkladné knížky. Zároveň šlo o naplnění jednoho z ustanovení, přijatých v roce 1958 rezolucí OSN jako Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni. Veřejnost s vězeňskými platidly do styku nepřicházela. Ojediněle však tato platidla za brány věznic unikla. Sloužily obvykle jako památka na vězeňské časy, nebo jako jakási relikvie pro určité společenské postavení v civilním životě.

Odměňování

Na přelomu 40. a 50. let měly specifické postavení Tábory nucených prací (TNP). Byly zřizovány na základě zákona 247/48 Sb. z 25. 10. 1948. Svou koncepci navazovali na pracovní tábory z konce I. ČSR a z období Protektorátu, kde měli sloužit k pracovnímu využití nezaměstnaných a potulujících se osob. V letech 1948 - 1954 v nich však nepracovali pravomocně odsouzení občané, ale osoby nepohodlné vládnoucí moci, které byly do nich povolávány na tři měsíce až na dva roky. Zároveň do nich byly zařazovány i osoby po odpykání trestu odnětí svobody. Povolané osoby se nazývaly „chovanci“ a měli volnější, kasárenský režim, než odsouzení ve vězeních. Povolovaly se jim i vycházky a dovolené. Na základě § 4 vyhlášky MNB č.j. 492/1950 Úř. L. I. jim přiznávali nárok na plat za práci podle pracovního výkonu. Zároveň stanovovaly způsob výpočtu srážek na provoz tábora, ubytování a stravu chovanců, odvody daně ze mzdy a příspěvek na národní pojištění. Umožňovaly i výplatu části odměny v hotovosti jako kapesné. Byly stanoveny tři pracovní třídy. Kapesné v I. třídě představovalo 15%, ve II. třídě 10% a ve III. třídě 5% z čistého příjmu chovance. Vyplácelo se měsíc pozadu. Pořádek určoval, že k nákupu nezbytných předmětů (poštovní známky, zubní pasta, žiletky na holení) slouží chovancům táborové prodejny, vedené v režii tábora. V Příbrami (tábor Válka do r. 1951) se průměrné výdělky v roce 1950 pohybovaly od 3 247 Kčs do 4 500 Kčs a maximálně 9 360 až 20 300 Kč.

Obrat v odměňování odsouzených znamenal výnos Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. 1. 1952 čj. 678-III/1,62 který stanovil, že vězni zaměstnaní ve výrobě, mají nárok na stejnou odměnu jako civilní pracovníci vykonávající stejnou práci. Citovaný výnos určoval, že vězeň nesmí v odměnách vidět jen výhodu pro sebe, ale i projev spravedlnosti, a ukládal správě věznic v hlášení o výchovné činnosti uvést, jak na odměňování vězni reagovali. Tento výnos zároveň určoval, že ze mzdy vězeň hradí náklady na výkon trestu a národní pojištění, přičemž zbytek se dělil na podporu zasílanou rodině, kapesné a úložné. Mzdu vyplácely podniky, pro které vězni pracovali, prostřednictvím velitelství do 15 dnů. Srážky ze mzdy vypočítávalo velitelství. Během pracovní neschopnosti měl vězeň nárok na výplatu 1 Kčs z prostředků vězeňské správy. Vězni v učebním poměru měli nárok na odměnu 100 Kčs měsíčně. Kapesné sloužilo k nákupu potravin, kuřiva a předmětů osobní spotřeby, povolených domácím řádem. Kapesné bylo odstupňováno podle výše mzdy. Velitel vězeňského ústavu jej mohl zvýšit na úkor úložného jako disciplinární odměnu nebo z jiných závažných důvodů (nemoc). Naopak jako disciplinární trest ho mohl snížit až o 50 % na dobu tří mzdových období. Kapesní nevyčerpané během jednoho mzdového období se přesouvalo do následujících období. Vězeň měl právo použít část kapesného jako příspěvek rodině, přičemž příspěvek na jednu osobu nemohl za čtyři týdny překročit 700 Kčs a 250 Kčs na každou další osobu. Z úložného mohl na podporu rodiny použít nanejvýš 3/4, překročila-li jeho výše v prvním roce trestu 500 Kčs, ve 2. až 5. roce 2 000 Kčs, v 6. až 10. roce 5 000 Kčs. Pokud vězeň nepodával odpovídající výkon, příslušelo mu kapesné jen 2-5 Kč denně. Velitel vězeňského ústavu měl právo udělit i mimořádné odměny. Na peníze vězně mohla být uložena exekuce, placená z jedné poloviny z kapesného az druhé poloviny z úložného. 5 000 Kčs odpovídalo těsně před měnovou reformou z roku 1953 průměrnému měsíčnímu platu. Velitelství Sboru vězeňské stráže bylo 18. 2. 1952 uloženo, aby zavedení odměňování vězňů vysvětlovalo na stranických schůzích svým příslušníkům. Na tento výnos navazoval výnos Ministra spravedlnosti ze dne 14. 3. 1952 čj. 3361/52-III/1 63 o úpravě pracovních odměn vězňů, zaměstnaných ve vězeňských ústavech a justičních majetcích, tedy při pracích uvnitř vězeňských zařízení. Za tyto práce náležela vězňům hrubá mzda stanovená podle civilních mzdových předpisů, o částku odpovídající dani ze mzdy. Práce se zaznamenávaly v pracovním výkazu vězně.

Kriticky o praxi zaměstnávání a odměňování vězňů vypovídá zpráva o poměrech v Nápravně výchovném ústavu v Minkovicích. 75 Vězni tam pracovali po nedostatečném zaučení brousili sklo pro n. p. Preciosa. První den se tolerovalo 70% plnění norem, ale již čtvrtý den se požadovalo plnění na 100%, ačkoli nováčci nezvládali plnit normu ani na 50%. Přičemž toto plnění představovalo plnění civilní normy na 130 – 150%. Vězni měli delší pracovní dobu než civilní zaměstnanci a neměli příplatky za noční směny a přesčasy. Při plnění normy na 110% vydělali jen 1800 Kčs oproti 7000 Kčs civilního pracovníka. Z výdělku si ústav ponechával 75%. Kapesní se pohybovalo kolem 120 Kčs, úložné kolem 200 Kčs. Neplnění normy se trestalo i snížením kapesného o 10 – 80%. Potrestaným celodenní samovazbou strhávali z platu 28 Kčs (v 80. letech 50 Kčs) za neodpracovaný den, přestože v samovazbě dostávali stravu v hodnotě pouhých 3,50 Kčs. Za úklid ložnic vězni platili nastálo určenému vězni po 3 Kčs ve „vězeňské měně“. Většině vězňů u tohoto systému zůstávaly po propuštění dluhy.

Nákupy v kantýně se v Minkovicích v 70. letech dělaly jednou týdně prostřednictvím nákupčího z řady vězňů. Ten začátkem každého týdne do knihy zapsal objednané potraviny, seznam nákupů předložil ke schválení vychovateli a hromadně zakoupené potraviny poté odděleni.

Radikálním změnám po listopadu 1989 předcházela ve vězeňství amnestie prezidenta republiky ze dne 27. 10. 1988, na kterou navázali amnestie z 8. 12. 1989 a 1. 1. 1990. Způsobili pokles počtu uvězněných, při posledni i. a III. nápravně-výchovné skupině. Proto musely být zrušeny dvě třetiny pracovišť vězňů kvůli nedodržení smluv s hospodářskými organizacemi, které vězňům nabízely práci. Důvodem byl také pokles pracovní morálky vězňů. V Čechách a na Moravě z původních 180 pracovišť zbylo jen 57. K udržení vztahů s hospodářskými organizacemi museli nahrazovat chybějících vězňů příslušníci ZNV. V souvislosti s tím byly zrušeny věznice Liberec 2 - Minkovice, Mladá Boleslav a Žacléř. Klesla i ochota odsouzených pracovat, respektive někteří práci odmítali. V nových poměrech bylo možné zaměstnávat odsouzené jen při práci uvnitř ústavů, ale pro mnohé ani nebylo možné najít práci. V 90. letech se proto dařilo zaměstnat v Čechách a na Moravě 34,1 - 52% odsouzených, ačkoli pracovat odmítali jen 4% z nich. Průměrná měsíční mzda byla tehdy 2 900 Kč.

Vzpomínky vězňů na používání poukázek, nákupy a stravování

LADISLAV ŠŤOVÍČEK,zatčen 27. 6. 1950 za účast na spiknutí M. Horákovej.

  • zamýšlené výměně peněz byla v táboře Rovnost učiněna tvrdá a únavná opatření, což činil režim k zabránění případnému protestu nebo revoltě. K výměně peněz došlo v den „D“ ao hodině „H“. Bylo na nás na táborovém nástupu vyrevúvané: "... dělnická třída na vás nechce vydělávat, ale ani nebude na vás doplácet." Následoval rozkaz vlády o peněžní reformě a výměně peněz. Z nástupiště jsme odcházeli do místnosti, kde jsme mohli předat už staré poukázky a dostali jsme nové v poměru 1:5. V takové časné době komunismu, kdy z hornické práce nikdo z nás nemohl mít víc než pár korun kapesného, ​​to byla výměna víc než snadná. Později nám byly předloženy nové mzdové výkazy, ze kterých jsme zjistili opravdovou loupež století, a že budeme pracovat za nižší mzdy, že naše nedotknutelné úspory se zmenšily 1:50. Z nižších výdělků vyplývalo i nižší kapesní, pozměněné ceny v Armě, pouťové maliny, které jsme si kupovali na oslazení čaje, trochu dražší...“

JOSEF VÁCHA – vzpomínka z let 1958-1959 z tábora Vojna.

  • Stravenky – byly tři druhy – čj. 3 pro vězně pracující v pod zemí a plnící normu nad 100%: 150 g masa, 100 g slaniny a přílohy 2 ostatní vězni a vězni pracující ve stavebnictví 100 g masa a příloha jako u čísla 3; 1 pro vězně nedosahující 100% výkonnost ve stavebnictví a 50% výkonnost v dole déle než 2 měsíce 50 g masa a 1/3 přílohu jako na stravenku č.j. 3. Obědy byly různé omáčky – koprová, cibulová, křenová, rajčatová, hořčičná nebo okurková s knedlíky nebo těstovinou, někdy brambory a karbanátek, někdy bezmasá jídla – knedlíky s vejci, hrách a čočka, večeře byla suchá. Několik památníků hovořilo o poměrně chutné stravě. V kantíně bylo k dostání uzeniny, sušenky a cukroví, kuřivo, ponožky, toaletní papír. Pokud měl vězeň vyrovnané všechny závazky vůči státu, představovalo kapesné 5% čistého výdělku, náklady na pobyt a stravu činily 75%. Neúměrně bylo takové zatížení u dobře vydělávajících vězňů, kteří z výdělku až 15 000 Kčs platili měsíčně více než v luxusním hotelu v Praze.

Seznam věznic na Slovensku

  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Banská Bystrica
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Bratislava
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Ilava
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Košice
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Leopoldov
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Nitra
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Prešov
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Žilina
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Banská Bystrica-Kráľová
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Dubnica nad Váhom
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Hrnčiarovce nad Parnou
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Košice-Šaca
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Levoča
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Nitra-Chrenová
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Ružomberok
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody pre mladistvých Sučany
  • Nemocnica pre obvinených a odsúdených a Ústav na výkon trestu odňatia slobody Trenčín
  • Ústav na výkon trestu odňatia slobody Želiezovce

Zdroj:vscr.cz

Číst 597 krát
R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Média

Väznica | Věznice Leopoldov | Svět za vysokou zdí | Dokument (1970) youtube
Více z této kategorie: « Tuzex

Zanechat komentář

Zverejnenie komentára z dôvodu neúnosných reklamných aktivít niektorých návštevníkov podlieha schváleniu administrátorom. Tým ale nie je dotknutá sloboda slova, ak nie sú porušené pravidlá tohoto portálu. Komentáre sú následne zverejnené do 24 hodín.

 

Vyhľadávanie

 

50. roky kolektivizace

Kam tě nezvou, tam se nehrň.

České přísloví

Keď chceš s vlkmi žiť, musiš s vlkmi viť.

Slovenské príslovie

Josef Škvorecký

Oldřich Lipský

Jak se řekne maďarsky důchodce? Uštván léty.

Josif Vissarionovič Stalin

 

ONLINE

Právě přítomno: 262 hostů a žádný člen

 

Socializmus

  • Lasica & Satinský
    Lasica & Satinský Milan Lasica a Július Satinský dvojice intelektuálních komiků z dob společného Československa. Kdo by si je nepamatoval. Československo ve své…
 

Připravované články

Rozhovor pomocí hvízdání? A proč ne.

Rozhovor pomocí hvízdání? A proč ne.

Technika vyluzování zvuku v podstatě není odlišná od běžného hvízdání. Hvízdat lze zaokrouhlením obou rtů nebo pomocí prstů v různých polohách.

Datum zveřejnění:
%PM, %01 %500 %2024 %13:%dub


Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2024. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.