Tak, jako dnes se určitá vrstva lidí potřebuje odlišit od vrstvy ostatní převážením se v luxusních autech, chodících ve značkovém oblečení se zlatými řetězy ověšený jako vánoční stromeček, tak i za dob socialismu se chtěli určitý lidé zas od těch obyčejných řadových lidí něčím lišit. Buď se nakupovalo na šmelinárskych nelegálních trzích, nebo se někomu podařilo něco propašovat přes našich celníků do Československa při návratu z dovolené, nebo se vekslovalo v prodejnách zahraničního obchodu TUZEX. Tuzex (zkratka ze slov "tuzemský export") byla hlavně v době československého socialismu maloobchodní síť, ve kterých se za valuty nebo tuzexového poukázky (bony) dal koupit zahraniční, většinou kapitalistický zboží, který se v normálních obchodech koupit nedal. Tato síť sloužila ke stažení valut od obyvatel. Ne že by řadoví obyvatelé vlastnili všichni valuty, ale byli i tací, kterým se podařilo pracovat v zahraničí, například na takzvaných montážích v spřátelených nesocialistických a samozřejmě i socialistických zemích. A tyto lidi vypláceny v tazvaných bonech. Šlo za náhradu za valuty. Šak co s nima. Ješte by lidi napdlo s nimi veklslovat.
Ale většina pracujících nakupovalo to co bylo právě v obchodech. Pulty obchodů sice ani zdaleka nenabízely takový rozličný zboží jako dnes, ale co se dalo dělat. Buď byly přeplněné věcmi, které nikdo nechtěl, nebo byly poloprázdné, protože atraktivní zboží byl hned vyprodáno. Mnohé výrobky existovaly jen v jednom či několika málo variantách. Ale co se týká potravin, byl jich dostatek a ve velmi dobré kvalitě. Novinkou byla například automatická prodejna potravin v Bratislavě. Zda se osvědčila, nebo ne se dozvíte z připravené video ukázky slovenské televize Noc v archive. Pokud se dnes vydáte na trh s ovocem a zeleninou, určitě vás nepřekvapí cena, která se od stánku ke stánku liší. A jak to bylo za socialismu, když všechno a všude stálo stejně? Například litr polotučného mléka stálo v Bratislavě i Praze stejných 2 Kčs. Dnes lze jen nostalgicky vzpomínat na cenotvorbu, kterou stanovil stát a tu dnešní, kterou stanovuje trh.
Nicméně rozdíl, kterým prošel prodej za více než 20 let, je propastný. Seznam zboží v potravinách měl v roce 1989 přibližně 30 000 položek. Nealkoholických nápojů bylo asi 34 druhů, včetně 4 sirupů (ovocný, jablečný, lesní směs a zahradní směs), 3 druhy džusů, kofola, 0.25 l lahve Coca-Coly za 4,20 Kčs. V Československu se například v oblasti konfekce látky nevyráběly dle potřeby trhu, ale vyrábělo se na základě dlouhodobých plánů, kterým se říkalo pětiletky. Pokud bylo třeba minout černou nit, pletlo se do doby, dokud z pletacích stojí nevyšlo poslední vlákno s černou nití a plán byl splněn. Nejčastějším socialistickým materiálem byl chemlon, umělé hedvábí a tesil. Určitě si pamatujete na tesilky, které nás naše mámy nutili nosit protože rifle byly nedostatkovým zbožím a socialistický trhu na to začal reagovat už když bylo pozdě. V obchodech byl velký nedostatek dětského oblečení. Pokud si chtěla mladá maminka odlišit své dítě od těch ostatních dětí ve školce, nešla jako dnes nakoput do butiku, ale musela si pěkně krásně sednout za svůj šicí stroj a ušít něco hezkého pro svou ratolest ze střihu, který získávala z módních časopisů, jakým byla například Burda. No horší, než v Československu byli na tom Poláci. Tam se doslova pašovali dětské oblečení, nejen pro kojence, ale i pro děti předškolního věku. A například už když jsme u dětského tématu, koupit kočárek, takzvanou buginu (sedící dítě) v té době bylo téměř nemožné a tak se děti vozili do "vysokého" věku v hlubokých kočárcích. A kočárky pro dvojčata? Tak to byla zelená na semaforech pro domácí kutily.
Dnešní kuřáky možná budou zajímat ceny a značky cigaret, které kouřili za "socíku". Tak například nejrozšířenější Detvy (na Slovensku) stáli 1 Kčs, Marsky 4 Kčs a Sparty 8 Kčs. Nemám k dispozici statistiky, že čeho se nejvíce prodalo za socialismu, ale pamatuji si to z mého dětství, když jsme chodívali po návštěvách, nebo pokud jsem čekal v hospodě na otce sedíc za stolem s načepovanou žlutou limčou, že jakých cigaretových značek bylo na stolech nejvíce. Značkové zahraniční cigarety bylo možné dostat i v běžné trafice, ale jejich cena byla mnohonásobně vyšší. Takzvané ameriky, co byly všechny zahraniční značky, stáli 20 korun a více.
Na straně druhé, pokud srovnáme kvalitu například u potravin, nebo jiných výrobků (tedy kromě elektroniky a aut) byla oproti dnešním zbožím vyšší. Trička byly opravdu z bavlny, šátky z hedvábí, boty z kůže, nábytek ze dřeva, skleněné láhve na mléko, na pivo, limonády (bez ftalátů), téměř žádné igelitky a žádný Fast food, žádné nebezpečné potraviny, nebezpečné hračky a prášky na praní , které vyperou i nevypratelné! Masné výrobky byly opravdu z masa. Jen si pro zajímavost přečtěte kolik procent masa je na kterémkoliv výrobku (tedy pokud nekupujete například celé kuře, nebo vepřovou kýtu). Mléko když zkyslo, tak bylo z něj kyselé mléko a kuřata byly jakési malé, ne jako ty nynější rychlerostoucí hybridy. I rajčata, paprika, česnek, a jiná zelenina měla lepší chuť, jako dnes. Na pultech vypadají sice jako namalované, jen když se do toho zakousnete, tak všechno chutná jaksi stejně. Nebyli to výpěstky z umělých světů, které viděli zemi jen z letadla (a to pouze při přepravě). Textil se dokonce nerozpadl po třetím vyprání. Ani boty jste si nemuseli kupovat tak často jako dnes. I lednice vám jaksi vydrží jen dva záruční roky. Ne jako ta, mé babičky, která si pamatovala Gottwalda, když šla bez přestávky 30 let. Je jasné, že vývoj jde dopředu i u chladniček, ale neměli bychom si kupovat nové jen proto, že nám ta "nová" odešla už po třech letech provozu. A pokud si například kupujete pánské polobotky musíte si pečlivě prohlédnout zda jsou určeny i do deště, nebo ne, jinak budete chodit v mokrých ponožkách. Za socialismu to bylo jiné. Když jste si koupil boty, chodil jste v nich 5 let. A jediné co potřebovali bylo umýt je a nakrémovat. Občas.
Ono každá doba má to své PRO a PROTI. Jen kdybychom se dokázali vždy z minulosti poučit a neustále si všichni navzájem dokázali zvyšovat svou životní úroveň. Každodenní kvalitou života, kvalitou mezilidských vztahů, kvalitou práce a měli k sobě tak, jaksi blíž. Jak tomu bylo za starých dobrých časů.
Zelenina, maso a mlieko došlo už ráno (TVN 1989)Retro Maso a uzeniny)
Noc v archíve (RTVS)