JAK JE TO DNES
Hlavním úkolem národního podniku Sběrných surovin je — stručně řečeno — sběr a úprava druhotných surovin. Přitom druhotné suroviny musí „absolvovat“ určitý koloběh. Výkupna Sběrných surovin sesbírá, resp. vykoupí tyto suroviny, upraví je (roztřídí, slisuje apod.) a v upraveném stavu dodá zpracovatelskému průmyslu, který je použije jako prvotní surovinu. Ani jedna země na světě není tak bohatá, aby si mohla dovolit nevyužívat druhotné suroviny, které potenciálně má k dispozici. A zvláště to platí pro naši zemi, sice průmyslově vyspělou, ale na suroviny nebohatou. Síť Sběrných surovin v republice tvoří 11 krajských podniků řízených Krajskými národními výbory. Ty mají ve svých okresech sběrové provozovny, které disponují jednotlivými výkupnami. Výkupny speciální sklizně vykupují kožky a peří, výkupny obecné sklizně ostatní druhotné suroviny. Které ostatní? Do výkupny může každý obyvatel naší republiky předat železný šrot, barevné kovy (med, hliník. olovo, zinek, cín a jejich slitiny), starý papír, skleněné střepy, starý textil. odpadní gumu, plastické hmoty, zaolejované hadry, sisal, korek, lidské vlasy, filmy, ustalovač, rohy a rohovinu, kožky z koz, kůzlat, ovcí, jehňat, králíků, zajíců a kožky z lovné zvěře, suchý chléb. Tyto suroviny znovu zpracovává papírenský a lepenkářský průmysl, černá a barevná metalurgie, průmysl textilní, sklářský, gumárenský, nábytkářský, tukový, potravinářský, kožená galanterie a další odvětví. S výrobky, na jejichž výrobu použili suroviny ze sběru, se setkáváme denně. Roční objem výkonů všech 11 podniků Sběrných surovin činil například v roce 1977, 1 432 121 000 Kčs.
SYSTÉM SPECIALIZOVANÝCH KONTEJNERŮ
Zvětšovat počet výkupen nestačí na zkvalitňování a rozšiřování výkupu druhotných surovin. Jedním z limitujících faktorů činnosti Sběrných surovin je i rozvoj jejich technického vybavení, které zatím není na přiměřené úrovni. Technický rozvoj Sběrných surovin zaostal za kapacitní „nabídkou“. Proto se ještě setkáváme s výkupnami v podobě „plechových bud bez vody a elektřiny“. Postupně je už nahrazují nové, moderní výkupny. Například v Bratislavě je dnes 6 výkupen, které svým estetickým vzhledem vyhovují moderním požadavkům. Jsou to jednoduché, ale praktické buňky s kontejnery. Jejich počet se má do konce roku 1980 rozšířit na 10 až 15. Kontejnery jsou dnes objektivní nezbytností a patří neodmyslitelně do každé výkupny. Jejich útroby „pohltí“ 6 tun druhotných surovin. Navíc mohou „cestovat“. Výkupna doveze například kontejner na školní dvůr a po napInení ho odveze zpět. V poslední době se začaly dělat pokusy se specializovanými kontejnery na skleněné střepy. Budou stát před hotely, restauracemi, jinými stravovacími zařízeními a postupně i na sídlištích. Dosavadní pokusy však ztroskotaly, protože v kontejnerech se kromě skleněných střepů našly nežádoucí odpady. Ve Sběrných surovinách v Bratislavě na Plynárenské ulici již pracuje velkokapacitní lis BOA SUPER 40. Právě takové moderní vysokovýkonné stroje, mechanismy a zařízení, bez kterých to při rostoucích úkolech nepůjde, chybí. „Úzkým profilem“ jsou vysokozdvižné vozíky, výkonné lisy s automatickým vázáním, těžkotonážní vozidla, na která lze montovat hydraulické mechanismy, nezbytné pro manipulaci například se železným šrotem a skleněnými střepy. Nedostatek vagónů způsobuje „váznutí“ expedice druhotných surovin z výkupny do výroby.
PLNÉ ODPADOVÉ NÁDOBY
V obsahu odpadních nádob je 80 až 90% druhotných surovin, které by se daly ještě zpracovat a využít. Plýtváme tak cennými hodnotami, i když se nám zdá, že kvůli hromádce suchého chleba či balíku starých novin se nám nevyplatí jít do sběrny. Známé pořekadlo však říká: „Babička k babičce, budou kapce...“ Příčiny je však třeba vidět i jinde. Síť výkupně Sběrných surovin má stále příliš velká oka. Na více než 350 tisíc obyvatel Bratislavy připadá přibližně 30 sběren. Je to málo. Ved například v Petržalce, kde bydlí téměř 50 tisíc lidí, je jen jedna výkupna. Tam někde prameni i nezájem obyvatel o výkup druhotných surovin (pokud odhlédneme od malé výkupní ceny za některé druhotné suroviny a nedostatečné informovanosti o otevíracím čase výkupen). Dalším negativním faktorem je již zmiňovaná technická zaostalost výkupen. Nedostatek technických, organizačních a ekonomických faktorů ovlivňuje tedy v nemalé míře výkup a využívání druhotných surovin. Sběrné suroviny vyvíjejí iniciativu na zkvalitnění a rozšíření výkupu. Jednou z jejích forem jsou různé soutěže a akce. V tomto roce připravili pro školy a pionýrské skupiny již tradiční celoroční soutěž ve sběru starého papíru a železného šrotu. Nejúspěšnější sběratelé se na závěr soutěže účastní Celoslovenské várky starého papíru v Jihoslovenských papírnách a celulózkách ve Štúrove a Celoslovenské tavby železného šrotu ve Švermových železárnách v Podbrezové. A přestože se do sklizně zapojilo v uplynulém období 80% škol, do soutěže jen 10 až 15% (například za rok 1978 se nezapojila ani jedna škola z okresu Nové Zámky, Topoľčany, Trenčín a Trnava). Zajímavou akcí letošního roku je soutěž „Hor se na Spartakiádu 1980 - pod heslem „Soutěžme každý den“. Může se jí zúčastnit každý, kdo předá nejméně 50 kg druhotných surovin různého druhu. Mezi odměny patří i vstupenka na Celostátní spartakiádu. Sběrné suroviny každý rok vypravují zvláštní vlak k moři. Jeho účastníky jsou pionýři, kteří za rok předali největší množství druhotných surovin v jednotlivých okresech.
CO SE SKRÝVÁ ZA ČÍSLY
Proč takové soutěže a akce? Proč apel na sběr druhotných surovin? K výrobě jedné tuny surové oceli z původních surovin potřebujeme 80 hodin lidské práce. „Výroba“ jedné tuny ze železného šrotu vyžaduje jen 8 hodin! Zároveň tuna šrotu představuje úsporu 2 tun kvalitního koksovatelného uhlí a 4 tuny železné rudy. Nejefektivnějším surovinovým zdrojem pro výrobu papíru a lepenky se stal sběrový papír. Sběrový papír, který splnil svou primární funkci, lze snadno technologicky zpracovat znovu na vlákninu az této sekundární vlákniny vyrábět další papírenské výrobky. Cyklus – výroba – užití – sklizeň – výroba – se opakuje několikrát. Ze 400 kg nepotřebného odpadu se získává průměrně 300 kg nových výrobků (hygienický papír, lepenky, papír, obalové prostředky, střešní a izolační materiály pro potřeby stavebnictví atd.). Například z jedné tuny sběrového papíru vyrobí v papírnách lepenku, která poslouží jako obálka pro 6 tisíc učebnic. Tona starého papíru znamená úsporu 2,51 metrů plm. dřeva. 354 600 tun papíru, vykoupeného za rok 1976, představuje tyto úspory: 890 000 plm. dřeva, t.j. více než 3 000 ha stoletého lesa. 11 000 pracovních sil a další úspory elektrické energie. Ze starých hadrů je vyroben jemný a pevný listový letecký papír, trvanlivý papír na důležitých dokladech, bibliofilská vydání knih a papíry s největším nárokem na odolnost – bankovky. Nejrychlejší rozvoj výkupu za uplynulé období zaznamenal ustalovač (ustalovač je chemická tekutina, která se používala při výrobě fotografií, poznámka redakce). Z tisíce litrů upotřebeného ustalovače můžeme získat 3 až 4 kg stříbra. Mimořádný hospodářský efekt mají skleněné střepy. Většina z nich se dostává do sběrných surovin jen z průmyslových zdrojů (konzervárně, lihovarny, pivovarů apod.). Tzv. lidová sklizeň je nedostačující. Význam střepů spočívá v tom, že do sklářského tavicího kmene je přidávají 30 až 40%. Jejich nedostatek znamená, že se tavicí teplota musí zvyšovat až o 4002 stupňů Celsia. Každých chybějících 1000 tun skleněných střepů představuje navíc spotřebu energie přibližně 80 000 kWh. Při optimálním množství střepů (40 %) je životnost tavicího agregátu asi 20 měsíční, při pětadvacetiprocentním množství se zkracuje na 16 měsíců. Sklárny střepy potřebují (například ve Skloobalu Nemšová až 40 tun denně), protože skleněné střepy jsou těžko nahraditelnou technologickou surovinou, šetří životnost životních agregátů, sklářské suroviny a energii. Sběrné suroviny dodaly v roce 1978 sklářskému průmyslu celkem 43 tisíc tun střepů, čímž splnily požadavek jen na 50%. Přitom v domovním odpadu bylo, díky velkému počtu nenávratných obalů (lahve od oleje, toniku aj.), minimálně téměř půl milionu tun skla. Příčina tohoto stavu nespočívá jen v lhostejnosti obyvatel, ale také v nedostatku manipulační techniky a v nedostatečné expedici skleněných střepů (nedostatek vagónů). Sběrné suroviny se pokoušejí najít východisko v uvádění systému specializovaných kontejnerů s otvory pro bílé a barevné sklo. Již brzy by měly stát na našich sídlištích. V roce 1978 předaly sběrné suroviny do výroby 552 tisíc tun železného šrotu, 376 tisíc tun starého papíru, 43 tisíc tun skleněných střepů, 22 tisíc tun starého textilu, 17 700 tun barevných kovů, 11 800 tun odpadních pryží.
JSOU BOHATSTVÍ
Druhotné suroviny šetří společenské náklady. Snižují nároky na investice, mechanismy, dopravní prostředky, další pracovní síly. Přispívají ke zlepšování životního prostředí. Ročně se u nás vykoupí druhotné suroviny za 1,5 miliardy korun. Souhrn všech v roce 1978 sklizených druhotných surovin představuje ve zpracovatelském průmyslu úsporu přes 2 miliard kWh elektrické energie. Podceňování významu druhotných surovin se obrací proti nám samým, podnikům i individuálním spotřebitelům. Vyváží-li se kovový odpad na skládky, oslabí se zásobování hutními výrobky. Když se znehodnocuje papír, chybí obalový materiál. Skleněné střepy vyhozené do odpadu snižují výrobní kapacitu skleněných obalů. Vylitý ustalovač ovlivňuje hospodaření s drahými kovy.
A JEŠTĚ NA ZÁVĚR
Sběrné suroviny přešly od vozíků kůžkářů ke kontejnerům dlouhou cestu. Za 31 let své činnosti vykoupili přes 6 milionů tun starého papíru, přes 6 milionů tun železného šrotu, přes 4 miliony tun kožek, půl milionu neželezných kovů, 700 tisíc tun starého textilu, tuny stříbra z ustalovače a stovky vagónů ostatních druhotných surovin. V letošním roce věnují zvýšenou pozornost nejen výkupu skleněných střepů, ale také výkupu kožek a plastů. Život kolem nás se rozvíjí prudkým tempem. Rostou nové závody, průmyslové kombináty, hutě. Zároveň s nimi ovšem vznikají i nové problémy. Ve městech je smog obvyklý jev a špinavé řeky nejsou vzácností. S růstem výroby a spotřeby roste i množství průmyslového i neprůmyslového odpadu. jehož odstraňování je stále obtížnější a nákladnější. Rozvoj průmyslu je nezbytný. Ale stejně nevyhnutelné je i to. aby tento rozvoj nepřinášel zhoršování jiných faktorů, které jsou pro život člověka základní - ovzduší, půdy, hygienického a estetického prostředí. To je také jeden z hlavních cílů Sběrných surovin. Chtějí zachraňovat nejen hodnoty druhotných surovin, ale také hodnoty v našem životním prostředí – čistý vzduch, půdu a řeky.
Zdroj: Časopis Elektrón
