Privatizace státního majetku byla největší tragédií Československa, protože vrátila životní úroveň jejích obyvatel o několik let zpátky tím, že začaly postupně zanikat státní podniky, lidé přicházeli o pracovní místa, zahraniční investoři investují většinou jen krátkodobě s cílem vytěžit z pracovní síly co nejvíce, využít nabídky od státu a později se přesunout zas dál na východ za ještě levnější pracovní silou. Privatizací přišlo Československu o silný ekonomický potenciál (a možná to byl úmysl, zbavit západní Evropu od možná rodící se východní tržní konkurence a zajistit si tak odliv zboží a služeb na území bývalého socialistického bloku) o zaměstnanosti, o lidi, kteří se věnovali své odbornosti dlouhé roky (a byli skuteční odborníci) a kteří privatizací byly později nuceni absolvovat rekvalifikační kurzy a po neupotrebiteľnosti, nebo krachu (vytunelovaných) některých fabrik, znovu absolvovat další rekvalifikační kurzy, nebo se stát dlouhodobě nezaměstnaným a padnout tak na hranici chudoby. Jsme prostě národy nepoučitelný, jsme lidé chamtiví a jsme lidé naivní, protože se necháme usměrňovat, jako ovce po ohradě. Ještě dnes si mnoho lidí pamatuje prohlášení ministra federální vlády pana Dlouhého, který řekl, že do pěti let dosáhneme v Československu životní úroveň Rakouska. Dnes už vím, kam to prohlášení směřovalo.
Člověk je tím bohatší, čím má méně věcí, o které se musí starat.
Henry David Thoreau
Seznam podniků, které byly vybudovány nebo modernizovány v letech 1948-1989 a po privatizaci zanikly
TATRASKLO - Trust sklárskych podnikov v Trnave.- Spojené sklárne v Lednických Rovniach
- Stredoslovenské sklárne v Poltári
- Slovenské závody technického skla v Bratislave
- Skloplast v Trnave
- Skloobal v Nemšovej
SLOVAKOTEXT - Trust textilných, odevných a pletiarskych podnikov v Trenčíne.
- Bavlnárske závody V. I. Lenina v Ružomberku
- Závody MDŽ v Bratislave
- Závody 1. mája v Liptovskom Mikuláši
- Tatraľan v Kežmarku
- Ľanárske a konopné závody v Holíči
- Lykové textilné závody v Revúcej
- Slovena v Žiline
- Merina v Trenčíne
- Poľana v Lučenci
- Tatrasvit vo Svite
- Slovenska v Banskej Bystrici
- Pleta v Banskej Štiavnici
- Trikota vo Vrbovom
- Odevné závody v Trenčíne
- Makyta v Púchove
- Odevné závody kapitána J. Nálepku v Prešove
- Zornica v Bánovciach nad Bebravou
SLOVCEPA - Trust podnikov priemyslu celulózy a papiera s generálnym riaditeľstvom v Banskej Bystrici. V roku 1978 mal 17 370 pracovníkov, priemerný mesačný zárobok bol 2420 Kčs, produktivita práce na pracovníka 229000 Kčs.
- Juhoslovanské celulózky a papierne v Štúrove
- Severoslovenské celulózky a papierne v Ružomberku
- Bukóza vo Vranove nad Topľou
- Grafobal v Skalici
- Harmanecké papierne v Harmanci
- Chemicelulóza v Žiline
- Turčianske celulózky a papierne v Martine
- Slavošovské papierne v Slavošovciach
- Gemerská celulózka a papiereň v Gemerskej Hôrke
- Drevokup v Ružomberku
- Slovpap. Obchod. Podnik v Bratislave
- Výskumný ústav papiera a celulózy v Bratislave
- Projektová organizácia Celprojekt v Ružomberku
Slovchémia - Trust podnikov chemického priemyslu: V roku 1978 zamestnával 63 505 pracovníkov.
- Slovnaft Bratislava, Vybudovali 1957-1963, postupne sa rozširoval, v roku 1978 mal 8 173 pracovníkov.
- Chemické závody Juraja Dimitrova v Bratislave
- Matador v Bratislave
- Benzinol v Bratislave
- Chemika v Bratislave
- Petrochémia v Dubovej
- Chemické závody Wilhelma Piecka v Novákoch
- Chemolak Smolenice
- Považské chemické závody v Žiline
- Slovenské lučobné závody v Hnúšti
- Duslo Šala
- Chemko strážske
- Fosfa Poštorná
- Chemlon v Humennom
- Chemosvit vo Svite
- Slovenský hodváb v Senici
- Gumárne 1. mája v Púchove
- Gúmárne SNBP v Dolných Vesteniciach
- Plastika v Nitre
Závody ťažkého strojárstva (ZTS), generálne riaditeľstvo so sídlom v Martine, okolo 70 000 pracovníkov.
- ZTS Martin n.p.
- ZTS Detva n.p.
- ZTS v Dubnici nad Váhom
- ZTS v Košiciach n.p.
- ZTS Bratislava
- ZTS v Komárne
- Účelové organizácie Závodov ťažkého strojárstva
- Martimex v Martine
- ZTS projekčno organizačný ústav v Banskej Bystrici
- ZTS obchodný podnik v Banskej Bystrici
- ZTS ústav technológie a racionalizácie v Bratislave
- ZTS výskumný ústav pre stavbu lodí v Komárne
- ZTS Elektrotechnický výskumný ústav v Novej Dubnici
- ZTS Výskumný a vývojový ústav v Martine
- ZTS Výskumný a vývojový ústav vo Zvolene
- ZTS Výskumný a vývojový ústav v Košiciach
- ZTS Výskumný ústav hydraulických mechanizmov v Dubnici
Závody 29. augusta (ZDA), národný podnik v Partizánskom. Výroba obuvi: v roku 1950=11,1 milión párov obuvi v roku 1960=20,7 milión párov v roku 1970=28,3 milión párov V roku 1980=32,8 milión párov.
Hlinikáreň - Závod SNP v Žiari nad Hronom. v roku 1980 mal 16 000 pracovníkov. Produktivita práce na pracovníka v roku 1980 bola 411000 Kčs.
Závody inžinierskej a priemyselnej prefabrikácie - národný podnik so sídlom v Bratislave.
Trust podnikov drevárskeho a nábytkárskeho priemyslu so sídlom v Žiline.
- Bučina Zvolen
- Drevina Turany
- Drevoindustria Žilina
- Smrečina banská Bystrica
- Preglejka Žarnovica
- Piloimpregna Košice
- Mier Topoľčany
- Západoslovenské nábytkárske závody Bratislava
- Tatra nábytok Pravenec
- Nový domov v Spišskej Novej Vsi
Koncern: Slovenské energetické podniky. So sídlom v Bratislave v roku 1978 mal 20 000 pracovníkov, priemerný plat bol 2837 Kčs. Produktivita práce na pracovníka 307 887 Kčs.
- Koncern Elektrárne Vojany vo Vojanoch
- Koncern Elektrárne Nováky
- Koncern Vodné elektrárne v Trenčíne
- Koncern Atómové elektrárne v Jaslovských Bohuniciach
- Koncern Stredoslovenské energetické závody v Žiline
- Koncern Východoslovenské energetické závody Košice
- Elektrovod v Bratislave
Slovenské energetické strojárne S.M. Kirova v Tlmačoch. Bol monopolným výrobcom komponentov pre jadrový program na Slovensku.
Slovenské lodenice. Od roku 1979 Závody ťažkého strojárstva, národný podnik v Komárne.
Slovenské magnezitové závody v Košiciach, mali závody v:
- v Hačave
- v Jelšave
- v Lovinobani
- v Košiciach
- v Lubeníku
- v Banskej Belej
- v Kalinove
- v Kunovej Teplici
Naftový a plynárenský priemysel. Generálne riaditeľstvo v Bratislave. V roku 1978 pracovalo v podniku 7 000 pracovníkov, mesačný zárobok bol 2740 Kčs, v cenách 1978, produktivita práce na pracovníka bola 208000 Kčs.
Trast podnikov Pivovary a Sladovne v Bratislave. počet pracovníkov v roku 1977 bol 5 786, produktivita práce na pracovníka bola 289000 Kčs, mesačný plat 2230 Kčs.
- Slovenské sladovne národný podnik v Trnave začlenený do GRT Pivovary a sladovne v Bratislave
LIKO -Trast podnikov konzervárskeho, liehovarníckeho, mraziarenského, rybného a škrobárenského priemyslu v Bratislave. V roku 1977 tam pracovalo 10 460 pracovníkov, mesačný zárobok 2164 Kčs, Produktivita práce na pracovníka bola 247000 Kčs.
- Slovlik v Trenčíne
- Stredoslovenské konzervárne a liehovary v Liptovskom Mikuláši
- Frukona v Prešove
- Slovenské škrobárne v Trnave
- Mraziarne v Bratislave
Slovakofarma v Hlohovci. - závod Liečebných rastlín v Malackách
Cementárne a vápenky - generálne riaditeľstvo Trenčín.
- Stredoslovenké cementárne Banská Bystrica
- Východoslovenské cementárne a vápenky Košice
- Západoslovenské cementárne a vápenky Bratislava
- Azbestocementové závody Nitra
- Výskumný a vývojový ústav maltovín v Trenčíne
- Cementáreň Lietavská Lúčka
- Ladecká cementáreň Ladce
- Hornosrnianska cementáreň Horné Srnie
- Cementáreň Bystré v Bystrom
- Stupavská cementáreň Stupava
Trust podnikov Spojené strojárne a smaltovne
- CALEX Zlaté Moravce
- Elektrosvit Nové Zámky
- Kovosmalt Fiľakovo
- Slovenská armatúrka Myjava
- Srojsmalt Medzev
- Strojsmalt Pohorelá
- Tatramat Poprad
- Obchodnoservisný podnik Strojsmalt Piešťany
- Ústav pre rozvoj strojárskeho spotrebného tovaru Piešťany
Strojstav - n.p. v Bratislave.
- závod v Bernolákove
- závod v Novom Meste nad Váhom
- závod v Záhorskej Vsi
- závod v Sečovciach
- závod v Šahách
- závod v Prešove
- závod v Senci
- stredisko obchodno-technických služieb v Bratislave - v Devínskej Novej Vsi.
