neděle, 30 červen 2013 02:00

Malá Československá privatizace?

Napsal(a)
This article has words
Reading time is around minutes.
Reading difficulty level :
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Vladimír Mečiar Vladimír Mečiar wikimedia.org

Malá privatizace československé ekonomiky z centrálně plánované na tržní ekonomiku v letech 1990 - 1993 znamenala řízený odprodej státního majetku soukromníkům. Šlo podle slov tehdejší politické garnitury o prodej menších provozních jednotek, například restaurací, maloobchodních sítí a sítí komunálních služeb. Malá privatizace měla za cíl vytvořit podnikatelskou veřejnost v Československu a tedy znestátnít služby, které obyvatelstvo tak za socialismu kritizovalo. Do malé privatizace vstoupili různý lidé, různé politické strany s jediným cílem. Zprivatizovat co možná největší podíl majetku. Nedomyšlený mechanismus celé privatizační mašinérie připravil státní pokladnu o mnoho miliónů Kčs. Během prvních dnů privatizace majetek privatizovaných provozů vydražili zpravidla za cenu vyšší než byl úřední odhad. Okamžitě však do hry vstoupili nejrůznější pseudopodnikatelia a politici, kteří různými metodami a praktikami řídili proces privatizace a tak přicházeli k nemalým majetkem pod jejich skutečnou nominální i tržní hodnotu.

Privatizace státního majetku byla největší tragédií Československa, protože vrátila životní úroveň jejích obyvatel o několik let zpátky tím, že začaly postupně zanikat státní podniky, lidé přicházeli o pracovní místa, zahraniční investoři investují většinou jen krátkodobě s cílem vytěžit z pracovní síly co nejvíce, využít nabídky od státu a později se přesunout zas dál na východ za ještě levnější pracovní silou. Privatizací přišlo Československu o silný ekonomický potenciál (a možná to byl úmysl, zbavit západní Evropu od možná rodící se východní tržní konkurence a zajistit si tak odliv zboží a služeb na území bývalého socialistického bloku) o zaměstnanosti, o lidi, kteří se věnovali své odbornosti dlouhé roky (a byli skuteční odborníci) a kteří privatizací byly později nuceni absolvovat rekvalifikační kurzy a po neupotrebiteľnosti, nebo krachu (vytunelovaných) některých fabrik, znovu absolvovat další rekvalifikační kurzy, nebo se stát dlouhodobě nezaměstnaným a padnout tak na hranici chudoby. Jsme prostě národy nepoučitelný, jsme lidé chamtiví a jsme lidé naivní, protože se necháme usměrňovat, jako ovce po ohradě. Ještě dnes si mnoho lidí pamatuje prohlášení ministra federální vlády pana Dlouhého, který řekl, že do pěti let dosáhneme v Československu životní úroveň Rakouska. Dnes už vím, kam to prohlášení směřovalo.


Člověk je tím bohatší, čím má méně věcí, o které se musí starat.
Henry David Thoreau

Seznam podniků, které byly vybudovány nebo modernizovány v letech 1948-1989 a po privatizaci zanikly

TATRASKLO - Trust sklárskych podnikov v Trnave.
- Spojené sklárne v Lednických Rovniach
- Stredoslovenské sklárne v Poltári
- Slovenské závody technického skla v Bratislave
- Skloplast v Trnave
- Skloobal v Nemšovej

SLOVAKOTEXT - Trust textilných, odevných a pletiarskych podnikov v Trenčíne.
- Bavlnárske závody V. I. Lenina v Ružomberku
- Závody MDŽ v Bratislave
- Závody 1. mája v Liptovskom Mikuláši
- Tatraľan v Kežmarku
- Ľanárske a konopné závody v Holíči
- Lykové textilné závody v Revúcej
- Slovena v Žiline
- Merina v Trenčíne
- Poľana v Lučenci
- Tatrasvit vo Svite
- Slovenska v Banskej Bystrici
- Pleta v Banskej Štiavnici
- Trikota vo Vrbovom
- Odevné závody v Trenčíne
- Makyta v Púchove
- Odevné závody kapitána J. Nálepku v Prešove
- Zornica v Bánovciach nad Bebravou

SLOVCEPA - Trust podnikov priemyslu celulózy a papiera s generálnym riaditeľstvom v Banskej Bystrici. V roku 1978 mal 17 370 pracovníkov, priemerný mesačný zárobok bol 2420 Kčs, produktivita práce na pracovníka 229000 Kčs.
- Juhoslovanské celulózky a papierne v Štúrove
- Severoslovenské celulózky a papierne v Ružomberku
- Bukóza vo Vranove nad Topľou
- Grafobal v Skalici
- Harmanecké papierne v Harmanci
- Chemicelulóza v Žiline
- Turčianske celulózky a papierne v Martine
- Slavošovské papierne v Slavošovciach
- Gemerská celulózka a papiereň v Gemerskej Hôrke
- Drevokup v Ružomberku
- Slovpap. Obchod. Podnik v Bratislave
- Výskumný ústav papiera a celulózy v Bratislave
- Projektová organizácia Celprojekt v Ružomberku

Slovchémia - Trust podnikov chemického priemyslu: V roku 1978 zamestnával 63 505 pracovníkov.
- Slovnaft Bratislava, Vybudovali 1957-1963, postupne sa rozširoval, v roku 1978 mal 8 173 pracovníkov.
- Chemické závody Juraja Dimitrova v Bratislave
- Matador v Bratislave
- Benzinol v Bratislave
- Chemika v Bratislave
- Petrochémia v Dubovej
- Chemické závody Wilhelma Piecka v Novákoch
- Chemolak Smolenice
- Považské chemické závody v Žiline
- Slovenské lučobné závody v Hnúšti
- Duslo Šala
- Chemko strážske
- Fosfa Poštorná
- Chemlon v Humennom
- Chemosvit vo Svite
- Slovenský hodváb v Senici
- Gumárne 1. mája v Púchove
- Gúmárne SNBP v Dolných Vesteniciach
- Plastika v Nitre


Závody ťažkého strojárstva (ZTS), generálne riaditeľstvo so sídlom v Martine, okolo 70 000 pracovníkov.
- ZTS Martin n.p.
- ZTS Detva n.p.
- ZTS v Dubnici nad Váhom
- ZTS v Košiciach n.p.
- ZTS Bratislava
- ZTS v Komárne
- Účelové organizácie Závodov ťažkého strojárstva
- Martimex v Martine
- ZTS projekčno organizačný ústav v Banskej Bystrici
- ZTS obchodný podnik v Banskej Bystrici
- ZTS ústav technológie a racionalizácie v Bratislave
- ZTS výskumný ústav pre stavbu lodí v Komárne
- ZTS Elektrotechnický výskumný ústav v Novej Dubnici
- ZTS Výskumný a vývojový ústav v Martine
- ZTS Výskumný a vývojový ústav vo Zvolene
- ZTS Výskumný a vývojový ústav v Košiciach
- ZTS Výskumný ústav hydraulických mechanizmov v Dubnici

Závody 29. augusta (ZDA), národný podnik v Partizánskom. Výroba obuvi: v roku 1950=11,1 milión párov obuvi v roku 1960=20,7 milión párov v roku 1970=28,3 milión párov V roku 1980=32,8 milión párov.

Hlinikáreň - Závod SNP v Žiari nad Hronom. v roku 1980 mal 16 000 pracovníkov. Produktivita práce na pracovníka v roku 1980 bola 411000 Kčs.
Závody inžinierskej a priemyselnej prefabrikácie - národný podnik so sídlom v Bratislave.

Trust podnikov drevárskeho a nábytkárskeho priemyslu so sídlom v Žiline.
- Bučina Zvolen
- Drevina Turany
- Drevoindustria Žilina
- Smrečina banská Bystrica
- Preglejka Žarnovica
- Piloimpregna Košice
- Mier Topoľčany
- Západoslovenské nábytkárske závody Bratislava
- Tatra nábytok Pravenec
- Nový domov v Spišskej Novej Vsi

Koncern: Slovenské energetické podniky. So sídlom v Bratislave v roku 1978 mal 20 000 pracovníkov, priemerný plat bol 2837 Kčs. Produktivita práce na pracovníka 307 887 Kčs.
- Koncern Elektrárne Vojany vo Vojanoch
- Koncern Elektrárne Nováky
- Koncern Vodné elektrárne v Trenčíne
- Koncern Atómové elektrárne v Jaslovských Bohuniciach
- Koncern Stredoslovenské energetické závody v Žiline
- Koncern Východoslovenské energetické závody Košice
- Elektrovod v Bratislave

Slovenské energetické strojárne S.M. Kirova v Tlmačoch. Bol monopolným výrobcom komponentov pre jadrový program na Slovensku.

Slovenské lodenice. Od roku 1979 Závody ťažkého strojárstva, národný podnik v Komárne.

Slovenské magnezitové závody v Košiciach, mali závody v:
- v Hačave
- v Jelšave
- v Lovinobani
- v Košiciach
- v Lubeníku
- v Banskej Belej
- v Kalinove
- v Kunovej Teplici

Naftový a plynárenský priemysel. Generálne riaditeľstvo v Bratislave. V roku 1978 pracovalo v podniku 7 000 pracovníkov, mesačný zárobok bol 2740 Kčs, v cenách 1978, produktivita práce na pracovníka bola 208000 Kčs.

Trast podnikov Pivovary a Sladovne v Bratislave. počet pracovníkov v roku 1977 bol 5 786, produktivita práce na pracovníka bola 289000 Kčs, mesačný plat 2230 Kčs.
- Slovenské sladovne národný podnik v Trnave začlenený do GRT Pivovary a sladovne v Bratislave

LIKO -Trast podnikov konzervárskeho, liehovarníckeho, mraziarenského, rybného a škrobárenského priemyslu v Bratislave. V roku 1977 tam pracovalo 10 460 pracovníkov, mesačný zárobok 2164 Kčs, Produktivita práce na pracovníka bola 247000 Kčs.
- Slovlik v Trenčíne
- Stredoslovenské konzervárne a liehovary v Liptovskom Mikuláši
- Frukona v Prešove
- Slovenské škrobárne v Trnave
- Mraziarne v Bratislave

Slovakofarma v Hlohovci. - závod Liečebných rastlín v Malackách

Cementárne a vápenky - generálne riaditeľstvo Trenčín.
- Stredoslovenké cementárne Banská Bystrica
- Východoslovenské cementárne a vápenky Košice
- Západoslovenské cementárne a vápenky Bratislava
- Azbestocementové závody Nitra
- Výskumný a vývojový ústav maltovín v Trenčíne
- Cementáreň Lietavská Lúčka
- Ladecká cementáreň Ladce
- Hornosrnianska cementáreň Horné Srnie
- Cementáreň Bystré v Bystrom
- Stupavská cementáreň Stupava

Trust podnikov Spojené strojárne a smaltovne
- CALEX Zlaté Moravce
- Elektrosvit Nové Zámky
- Kovosmalt Fiľakovo
- Slovenská armatúrka Myjava
- Srojsmalt Medzev
- Strojsmalt Pohorelá
- Tatramat Poprad
- Obchodnoservisný podnik Strojsmalt Piešťany
- Ústav pre rozvoj strojárskeho spotrebného tovaru Piešťany

Strojstav - n.p. v Bratislave.
- závod v Bernolákove
- závod v Novom Meste nad Váhom
- závod v Záhorskej Vsi
- závod v Sečovciach
- závod v Šahách
- závod v Prešove
- závod v Senci
- stredisko obchodno-technických služieb v Bratislave - v Devínskej Novej Vsi.

Číst 6909 krát
R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Více z této kategorie: « Mečiarizmus Retro pohled na ČSD »

Zanechat komentář

Zverejnenie komentára z dôvodu neúnosných reklamných aktivít niektorých návštevníkov podlieha schváleniu administrátorom. Tým ale nie je dotknutá sloboda slova, ak nie sú porušené pravidlá tohoto portálu. Komentáre sú následne zverejnené do 24 hodín.

 

Vyhľadávanie

 

90. léta privatizace

  • Železniční stanice Kraľovany
    Železniční stanice Kraľovany Železniční stanice Kraľovany je hlavní železniční stanice na směru Žilina - Košice. železniční stanice se nachází se na severním okraji…
  • Bavlnářské závody Ružomberok
    Bavlnářské závody Ružomberok Bavlnářské závody Ružomberok - na vrcholu 80. let 20.století pod názvem bavlnářské závody Vladimíra Iljiče Lenina (zkratka BZVIL). Továrnu na…
  • Seznam národních (státních) podniků ve Slovenské socialistické republice
    Seznam národních (státních) podniků ve Slovenské socialistické republice Státní podniky existovaly v Československu do konce druhé světové války a od roku 1945 se z nich postupně vytvořily národní…
  • Železná opona
    Železná opona Železná opona, termín který vyjadřoval imaginární hranici rozdělení Evropu na dva politické póly. Na socialistický a kapitalistický. Šlo o hermeticky…
  • Retro pohled na ČSD
    Retro pohled na ČSD V tomto článku poodhalíme, jak vypadaly železnice, železniční stanice, vlaková nástupiště, samotné vlaky a vše co souviselo s přepravou po…
  • Malá Československá privatizace?
    Malá Československá privatizace? Malá privatizace československé ekonomiky z centrálně plánované na tržní ekonomiku v letech 1990 - 1993 znamenala řízený odprodej státního majetku…

Miroslav Plzák

Plzákův zákon oblíbenosti tchýně: "Oblíbenost tchýně roste se čtvercem vzdálenosti".

Miroslav Plzák

Každé hrábě hrabou k sobě.

České přísloví

Ladislav Smoljak

Plzákův zákon oblíbenosti tchýně: "Oblíbenost tchýně roste se čtvercem vzdálenosti".

Miroslav Plzák

 

ONLINE

Právě přítomno: 107 hostů a žádný člen

 

Socializmus

 

Připravované články

Rozhovor pomocí hvízdání? A proč ne.

Rozhovor pomocí hvízdání? A proč ne.

Technika vyluzování zvuku v podstatě není odlišná od běžného hvízdání. Hvízdat lze zaokrouhlením obou rtů nebo pomocí prstů v různých polohách.

Datum zveřejnění:
%PM, %01 %500 %2024 %13:%dub


Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2024. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.