RetroMánia

KDYŽ SE ve Spojených státech amerických rozhodli pro projekt raketoplánu (podle některých zpráv probíhají iv Sovětském svazu práce na podobném projektu pozn. red.), jako mnohonásobně použitelného kosmického dopravního prostředku (náklady na celoroční provoz při 50 startech by neměly být vyšší než cena za jeden start rakety Saturn 5 výrobu a zkoušky orbitálního stupně kosmického raketoplánu. Ze soutěže nakonec vyšla vítězně firma Rockwell, kterou smlouva zavazovala vyrobit, odzkoušet a dodat dva letové exempláře, jeden exemplář pro pevnostní zkoušky a jedno zařízení pro zkoušky pohonného systému. Samozřejmě, vedení firmy uzavřelo smlouvy s desítkami subdodavatelů a samotná firma si ponechala jen vývoj a výrobu některých částí a konečnou montáž v montážním závodě v Palmdalu (Kalifornie). Právě zde 17. 9. 1976 — poprvé veřejnosti slavnostně předvedli první exemplář orbitálního stupně „Enterprise“, určeného pro sérii ověřovacích letů v atmosféře a pro pozemní vibrační zkoušky celého raketoplánu.

MĚSÍC BŘEZEN je obdobím, kdy ještě vichřice doznívající zimy kmáší větvemi a mokré sněhové chomáče dopadají v lese se šuchotem na listí. Dopolední slunce ještě kde-tady taje na lesních cestách tenkou skořápku ledu, pod kterou už proudí pramínky jarních vod z tajícího sněhu. Je to doba, kdy si divoká svině buduje chatrné lůžko, na kterém má přivést na svět čtyři až dvanáct páskových mláďat. Jejich zabarvení bude splývat s barvami lesa a stíny mladiny dopadající na ležoviště skrývají mladé divočáky, jako ten nejdokonalejší úkryt. Ve stejných mladinách trčí nad mokrým listím a posledními ostrůvky těžkého sněhu velké hnijící pařezy, ve kterých také pulzuje život. Přežilo v nich zimu pod sněhem jako v termostatu vera larev hmyzu. Hnilobné bakterie, které rozkládaly pařez, vyvíjely dostatek tepla na to, aby nevymrzly. V měkkém doutnajícím dřevě si s oblibou staví hnízda i lesní, velkooké myši, zrzky. Nyní v březnu opouštějí teplá hnízda z mechu a jemných vláken trav, aby se rozjela po lese.

ČESKOSLOVENSKÁ METROLOGIE má velmi dlouhou tradici, ale její úzká spjatost se socialistickou ekonomikou se projevuje jen v posledních letech. Dnes, kdy slovo kvalita patří mezi nejfrekventovanější, má metrologie důležitou funkci při zajišťování vysoké jakosti československé produkce. Přitom nejde jen o uplatnění metrologie v průmyslové výrobě, ale také v dopravě. spojích, obchodu, stavebnictví – jednoduše ve všech oblastech našeho národního hospodářství. Obrovský význam má metrologie pro pokrok a objektivitu vědy a výzkumu. Metrologie je dnes uznávanou vědní technickou disciplínou.

JISKROVÁ DĚROVAČKA

Jedním z posledních výsledků pracovníků oboru elektrických metod obrábění ve Výzkumném ústavu mechanizace a automatizace v Novém Městě nad Váhem je elektro-jiskrová děrovačka EID 001 A. Jedná se o univerzální obráběcí stroj s parametry dosahujícími stejné hodnoty jako mají podobné zahraniční stroje. Velikostí a možností využití se rádi do střední kategorie. Výhodně jím lze obrábět kovy s rozmanitou tvrdostí a pevností, včetně zušlechtěných a kalných ocelí. Je určen k vytváření velmi přesných tvarových dutin či průchozích otvorů do středně velkých nástrojů. Například, zatímco na mechanickou výrobu tvárnice na sedlo ventilu je třeba dvanáct a půl hodiny, elektro-jiskrovým děrovačem to trvá jen něco přes dvě hodiny. Strojírenské podniky by však potřebovaly i takové součástky, jako je například těleso nádržky pro kapalinový rozvod, které klasickým mechanickým způsobem vůbec nelze vyrobit. Elektro-jiskrový děrovač to však umožňuje a výroba uvedeného tělesa netrvá ani dvě hodiny.

KAM SE STARÝM PAPÍREM ? Se starým železem. Se starým chlebem? Do koše? Na smetiště? Člověk často pokrčí bezradně rameny nad hromádkami suchého chleba, balíky starých novin, či nad „vysloužilými“ peckami... Naše babičky si nedělaly starosti. Občas se ulicí mihla postavička s vozíkem, kterou si dnes umíme představit už jen z mluvení starších lidí, z knih. filmů... Svým příslovečným „Handry, kóóžky, železo...“ vyprazdňovala kouty domů a odvážela vše, co rudem dosloužilo. Patřila neodmyslitelně do inventáře buržoazní republiky a teprve po roce 1948 se začala z našeho života vytrácet. Namísto ní vznikla organizace Sběrné suroviny a v rámci ní se na perifériích měst objevily plechové boudy bez vody a elektřiny — sběrny. Dnes už končí i jejich éra.

V tomto roce s velkou naléhavostí vystoupil do popředí požadavek zlepšení práce dopravy jako předpoklad plynulého chodu celého národního hospodářství. Komplexnímu zabezpečování rozvoje a efektivnímu provozu dopravního systému proto musí ministerstvo dopravy i národní výbory věnovat podstatně větší pozornost než dosud. Postupné uskutečňování souboru opatření přijatých předsednictvem ÚV KSČ a vládou ČSSR k činnosti železnice ak prohloubení péče o železničáře, zejména ve vytvářených profesích, utváří nejnutnější podmínky pro plnění rostoucích úkolů železniční dopravy. Plán v příštím roce na ně klade značné nároky.
Ze zprávy předsednictva ÚV KSČ o hlavních úkolech rozvoje národního hospodářství v roce 1980.

Když přijde Silvestr, všichni lidé začnou přemýšlet, jak to bylo v minulosti a ve starém roce. Když byla minulost, tak o tom nepřemýšleli, ale na Silvestra se už nebojí. Následkem celosvětového myšlení vzpomněl jsem si, jak to bylo, když jsem byl děcko. Rozpovím vám o tom osm vzpomínek.

PŘÁTELE si vybíráme někdy, aniž bychom si uvědomili, proč tak činíme. Ne – jiným lidem věříme, jiným – ne, neumíme to vždy rozumně odpovídat. Přitom přesné vnímání druhých je jednou z podmínek dorozumění a porozumění s nimi. Zkusme se tedy trochu zamyslet nad tím, jak a na základě čeho si vytváříme názor druhých a co jej ovlivňuje. Představme si, že jsme členy nějakého kolektivu, do kterého přichází nový student. První, čeho jsme si mohli všichni všimnout, byl jeho vzhled? Rysy obličeje, velikost postavy, oblečení, gesta, při představování nebo jeho hlas. Kdybychom si navzájem informovali naše první dojmy slovem kolegovi, zjistili bychom, jak moc se lišíme v tom, co kdo stačil postřehnout a hlavně v tom, si kdo čeho všiml. Proč tomu tak je? Jedno z vysvětlení je, že si všimneme obvykle toho, na co jsme citliví a na co jsme zaměřeni. Tato zaměřenost, která je podmíněna naší individuální zkušeností, může být momentální nebo trvanlivější – dlouhodobější. Při momentální zaměřenosti jsme si s kamarádkou povídali, že se nám na klucích líbí dlouhé nohy. Teď nevdojak si všimla nohou tohoto neznámého chlapce. Příklad dlouhodobé zaměřenosti:
Vírka má pocit, protože na dívku vysoká, a tak hned postřehla, že nový kolega (řekněme Andrej) je vyšší než ona. Samozřejmě, že toho, čeho si všimnete, nepodmiňuje jen naše individuální zkušenost, ale i objektivní skutečnost a její zákonitosti. Výši Andreje, pokud by byla mimořádná, si všimne každý, ne jen Vierka. To, čeho si všímáme lidech, je podmíněno i kulturně společensky.

LIDSKÝ ORGANISMUS je jedinečná továrna. Ba víc, je to vlastně obrovský chemický komplex schopný vyrobit prostřednictvím velmi složitých chemických a biologických procesů ty nejsložitější látky nezbytné pro existenci života. Jsou určité látky, bez kterých by se lidský organismus neobešel a pokud ano, tak jen za cenu těžké újmy na zdraví. Jde o látky, se kterými se vlastně setkáváme na každém kroku, na jejichž existenci jsme si už tak zvykli, že se i pro malé děti staly samozřejmým pojmem. Vitamíny. Spousta procesů v lidském těle se sotva obejde bez nich. Například vitamín A je velmi důležitý pro metabolismus bílkovin, pro tvorbu očního purpuru, pro ochranu kůže a sliznice; nedostatek vitamínu C vyvolává nemoc zvanou kurděje, případně hypovitaminózu C, projevující se zejména krvácením z dásní, sklonem k infekcím, slabostí, dále tzv. jarní únavou. Vitamin D antirachitický vitamín, má zase velký vliv na tvorbu kostí a zubů Kromě vitamínů existuje i tzv. antirachitický vitamín. provitamin. Jsou to látky, které se až uvnitř organismu rozličnými procesy mění na vitamíny. Z provitaminů je známý například karoten provitamin A, ergosterol – provitamin D2 atp.

MOŽNO ANI NEVÍTE, co se skrývá za názvem BRALÉN. Pomůžeme vám. Souvisí s ropou a s „kapesním“ mlékem (pro ty, kteří si to ze socialismu nemohou pamatovat – za socialismu se mléko balilo do tzv. polyethylenových sáčků. Nejprve se mléko distribuovalo do potravin v lahvích, později – v rámci socialistického technologického pokroku se začalo balit do polyethylenových sáčků). Jak? To jsme se dozvěděli za branami Slovnaftu. p., závodu, který byste pěšky ani za celý den neobešli. A tak jsme i my museli nasednout do auta a odvést se k Bralénu, jak zde nazývají provoz, kde jej vyrábějí. Kolem cesty se vypínaly destilační kolony a komíny, křižovalo a lemovalo ji množství posplétaného a nekonečně dlouhého potrubí ropy, kapalné hořlavé horniny složené převážně z uhlovodíků, která je zde základní surovinou získávají destilací v destilačních kolonách. asfalty. Při tom vznikají i různé meziprodukty a plyny, které dále zpracovávají.