RetroMánia

HISTORICKÝ VÝVOJ LANOVEK

Různé druhy lanové dopravy se v minulosti používaly především pro dopravu materiálu, zásobování vojenských pevností, přechod přes různé terénní překážky, řeky a pod. Konstrukce podpěr byly dřevěné, používala se konopná lana. Tyto lanovky poháněla živá síla - táhla jejich zvířata nebo lidé, Koncem 19. století švýcarský inženýr Niklaus Riggenbach patentoval hřebenové vozidlo, které se uplatnilo v roce 1870 na první zubačkové lanovce ve Vitznau Rigi. Švýcarská příroda, rozvoj strojírenského průmyslu i cestovního ruchu vytvořily předpoklady, aby v té době získal vedoucí postavení v oboru lanové dopravy švýcarský lanovkářský průmysl. Limitujícím činitelem délky lanovky byla délka lana. Z tohoto období se traduje výstavba úseků – sekci – lanovek mezi nimiž museli cestující přestupovat. Díky technickému pokroku, začíná se začátkem 20. století dostávat ke slovu nový druh lanové dopravy - visuté lanovky. První postavili v roce 1908 v Grindelwaldu na Wetterhorn. Vyskytly se však různé provozní potíže a zejména cestující měli strach a tak vývoj visuté lanové dopravy pokračoval až po dvaceti letech.

První trať z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso má celkovou délku 4137 ma překonává výškový rozdíl 860 m. Má dvě jízdní větve a každou z nich tvoří jedno nosné lano. Pracuje v kyvadlovém provozu se dvěma vozidly. Každé z nich pojme užitečnou zátěž 2500 kg. Pohon je na stanici Skalnaté pleso a uprostřed tratě je mezi stanice Start, která rozděluje trať na dva díly. Nosná lana mají průměr 45 mm, tažná průměr 22 mm a protilaná 17 mm. Druhá trať ze Skalnatého plesa na Lomnický štít měří 1872m při překonaném výškovém rozdílu 850m. Má pouze jednu nosnou větev, vytvořenou jedním nosným lanem na kterém jezdí jedno vozidlo. Nosné lano o průměru 42 mm je zakotveno na stanici Lomnický štít a napínáno na Skalnatém plese. Tažná lana, která tvoří uzavřený okruh, mají průměr 25 mm. Stavba každého zařízení v horském terénu je mnohem komplikovanější než v rovinatém kraji. Tím spíše to platí o visuté lanovce. Tak například nosné lano, jehož jeden metr (při průměru 45 mm) má hmotnost téměř 12 kg a které musí být v jediném kusu v celé délce, mělo pro dolní trať tatranské lanovky celkovou hmotnost přes 25 tun. Neocenitelným pomocníkem jsou v podobných případech pomocné nákladní lanovky. Při stavbě použili dvě - jednu ze Startu na Skalnaté pleso, druhou dále na Lomnický štít. Pravda i tyto pomocné lanovky bylo třeba nejprve postavit. Ta, která obsluhovala stavbu dolní tratě, dopravila při průměrném denním výkonu 80 až 100 tun celkem asi 16 tisíc tun stavebního a jiného materiálu. Pro stavbu pomocné lanovky na Lomnický štít bylo třeba vynést na vrchol nejen potřebné ocelové konstrukce, ale také cement, písek a vodu! Lano této lanovky dopravovali tak, že nejprve vynesli na dvou cívkách navinuté lano o průměru 10 mm, cívky shodily dolů a konce lana dolů spolu splétaly. Toto lano – fungující již jako dopravní lano pomocné lanovky – vytáhlo pak na štít silnější lano o průměru 15.5 mm a toto vytáhlo již definitivní dopravní lano o průměru 26,5 mm. Pomocnou lanovkou pak vytáhli na štít obě tažná lana hlavní lanovky i její nosné lano. Začátkem šedesátých let 20. století, vývoj lanovkové dopravy v Transportu začal zaostávat za světovou špičkou. Výrobní program lanovek představoval pouze asi 2 % z celkového objemu výroby v tomto národním podniku. Transporta dostala jiné, důležité úkoly pro národní hospodářství a nemohla již uspokojovat potřeby ve výrobě lanovek. Naše lanovkářství začalo za světovou úrovní zaostávat malými přepravními kapacitami, minimální automatizací a dalšími technickými nedostatky. Po podrobných analýzách se ukázalo, že bude výhodnější zakoupit zahraniční licenci. Licenčním poskytovatelem je francouzská firma Pomagalski S. A. z Grenoblu. Licenční výrobky vyráběné Tatranským podniku místního průmyslu v Kežmarku nesou obchodní název TATRAPOMA.

SEDAČKOVÉ LANOVKY

Jednolanové oběžné lanovky s pevným uchycením závěsů na dopravní lano patří k nejjednodušším systémům lanovek a jsou nejrozšířenější. Řekněme si stručně, jak vlastně fungují. Závěsná zařízení - sedačky - obíhají mezi dolní a horní stanicí rychlostí 0,5 až 2,5 m/s. Cestující nastupují a vystupují během jízdy, v zimní sezóně s lyžemi na nohou (pravda pokud jsou k tomu přizpůsobeny, nástupiště a výstupiště). Osa trasy každého úseku lanovky probíhá v půdorysu v přímce. Úseky jsou dlouhé nejvýše 2000 m jednak z důvodu konstrukčního, který představuje výkon poháněcího agregátu, průměr a nosnost lana, ale iz provozního, protože zejména v zimě by při větších délkách úseků hrozilo podchlazení cestujících. Přepravní kapacitu takové lanovky omezuje časový interval mezi sedačkami, který je potřebný pro plynulé nastupování a vystupování cestujících. Moderní sedačkové lanovky přepraví 900 až 1300 osob za hodinu. Průměr používaných dopravních lan se pohybuje od 28 do 35 mm podle zatížení. Lana šestipramenná s textilní vložkou jsou v jednom kuse a "nekonečné" lano je spojují zápletem. Obdobné podmínky platí i pro napínací lana, která jsou kratší a jsou zakotvena o klec napínacího závaží. Závěsy sedaček jsou pevně připojeny na dopravní lano pomocí čelisti, které působí na lano konstantní silou a znemožňují, aby se sedačka sama uvolnila. Podpěry trasy sedačkových lanovek jsou většinou trubkové konstrukce tvaru „T“ a jsou zabetonovány do betonových základů patek. Na podpěrách jsou uchyceny rámy vahadel baterií kladek. Kladky přicházejí bezprostředně do styku s dopravním lanem a jejich úkolem je kromě vedení lana zachytávat síly od složek hmotnost lana, sedaček i cestujících. Hlavní částí pohonu je elektromotor, převodovka a náhradní zdroj. Náhradní zdroj zajišťuje dodávku elektrického proudu při přerušení dodávky elektrického proudu nebo přímo zajišťuje pohyb lanovky sníženou rychlostí. Moderní lanovky používají k regulaci rychlosti tyristorové měniče. Hlavní brzda působí přímo na poháněcí lanový kotouč prostřednictvím čelisti. Brzda se uvádí do činnosti elektricky — přerušením proudu v elektrohydraulickém odbrzdovači. Brzdy účinkují samočinně při všech poruchách lanovky. Musí být dimenzovány jednotlivě, aby dokázaly sedačky či kabinku zpomalit nejméně na 0,5 m/s.

Jednou z největších výhod lanovek je vysoké tempo výstavby při omezení tzn. mokrého stavebního procesu, který ztěžuje a prodlužuje práce zejména v horských oblastech. U moderních lanovek se výstavba řeší stavebnicovým systémem, přičemž se betonují pouze patky podpěr a stanice. Mnohé stanice již mají pouze ocelové konstrukce bez budov (například lanovka Zahrádky - Koňský Grúň v Demänovské dolině).

Ve stádiu prototypových zkoušek jsou v současnosti tzv. aerobusy, kabiny pro 150 až 200 cestujících, které jsou zavěšeny na systému lan. Podobně jsou ve stádiu, zkoušek různé druhy monorailů pro příměstskou dopravu. Ale to by už byla jiná kapitola.

Přehled osobních lanovek na Slovensku

Západoslovenský kraj:

• Kamzik - SL -2. dl2ka trasy 985 m. 430 m n m 450 osôb
• Nitra, Zobor - SL-2. 1359 m. 550 m n m., 430 os/11

Stredoslovenský kraj:

• Piesok - Chvatimech - SL, 548 m, 780 m, n.m., 120 os/h
• Srdiečko - Kosodrevina - SL-2, 1056 m, 1485 m n.m., 300 os/h
• Kosodrevina-- Chopok - SL-2, 1480 m, 2000 m n.m., 300 os/h
• Jasná - Luková - SL-2, 1135 m, 1666 m, n.m. 220 os/h
• Luková - Chopok SL-2, 1090 m, 2005 m, n.m. 220 os/h
• Demanovské jaskyne - SL-1, 138 m, 870 m, n. m. 500 os/h
• Záhradky I - SL- 2, 1660 m, n.m. 900 os/h
• Záhradky II - SL - 2, 1060 m, 1842 m, n.m. 900 os/h
• Turecká Krížna - SL -1, 2067 m, 1440 m, n.m. 300 os/h
• Martin, Mart. hole SL-1, 2080 m, 1250 m, n.m , 300 os/h
• Vrátna - Chleb - SL-2, 1716 m, 1500 m, n.m . 200 os/h
• Ružomberok - Malinô Brdo - KL-4, 1710 m, 958 m n.m, 450 os/h

Východoslovenský kraj:

• Štrbské pleso-Solisko - SL 2, 2089 m, 1915 m, n.m 450 os/h
• Štrbské pleso - Mostíky SI 1, 328 m, 1 558 m, n.m . 310 os/h
• Tatr. Lomnica - Štart - K L-30, 2068 m, 1165 m, n.m., 78 os/h
• Štart - Skalnaté pleso - K L-30. 2068 m,. 1764 m, n.m . 78 os/h
• Skalnaté pleso - Lomnický štít, KL. 20, 1872 m, 2628 m n.m., 50 osôb
• Tatr. Lomnica -Štart KL-4, 1666 m, 1173 m, n.m. 428 os/h
• Štart - Skalnaté pleso - K L-4, 1892 m, 1764 m, n.m., 428 os/h
• Skalnaté pleso - Lomnické sedlo SL, 1160 m, 2147 m, n.m. 900 os/h
• Starý Smokovec - Hrebienok - PL, 2019 m, n.m., 1280 m n. m., 900 os/h
• Dedinky - Geravy - SL-1, 2100 m, 1100 m, n.m., 300 os/h

Zdroj: Časopis Elektrón