R.F.K.

R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Bilíkova chata (lidově nazývaná Bilíčka) je vysokohorskou chatou ve Vysokých Tatrách. Leží na jihovýchodním úpatí Slavkovského štítu na místě zvaném Kancel  blízko Hrebienka, odkud k ní vede stezka i cesta. Na místě dnešní Bilíkovy chaty stála od roku 1875 jednoduchá Růženina chata. Roku 1884 k ní přibyl o něco větší turistický hotel, který však později spolu s chatou vyhořel. Roku 1893 postavili na jejich místě dva hotely majitelé Spišskosobotské lesní společnosti. Hotely tvořily malou osadu zvanou Studenopotocké lázně. Tyto hotely však roku 1927 vyhořely. Na jejich místě byla 22. prosince 1934 otevřená Guhrova chata, která byla roku 1936 ještě stavebně rozšířena. Po 2. světové válce byla k chatě přistavěna turistická ubytovna a v roce 1946 byla přejmenována na Bilíkovu chatu na počest lyžaře a závodníka Pavla Bilíka (1916 - 1944), jehož Němci jako účastníka SNP zajali při Starém Smokovci a 7. září 1944 v Kežmarku popravili.

Rainerova chata (1 290 m) je vysokohorská chata bez možnosti ubytování na Starolesnianskej polaně ve Vysokých Tatrách. Slouží jako muzeum tatranských nosičů, bufet a naučné centrum TANAPu. Současným Chatařem je učitel z Kežmarku a dlouholetý vysokohorský nosič Peter Petras. Chatu založil již v roce 1863 nájemce Starého Smokovce Ján Juraj Rainer. V roce 1884 postavili urbáři ze Staré Lesné hned vedle chatu Kamzík. Význam Rainerova chaty poklesl, ale nadále sloužila jako noclehárna pro horské vůdce, nosiče, později jako sklad paliva i garáž. V roce 1980 byl hotel Kamzík zbourán a TANAP dal následně v roce 1983 Rainerova chatu jako památkový objekt zrekonstruovat. Současný chatař se v roce 1997 ujal zrekonstruovat interiér chaty, aby již v následujícím roce mohla sloužit veřejnosti.

Horský hotel "Slezský dům" je horský hotel postavený ve Velické dolině na úpatí Gerlachovského štítu, nad Veličským plesem ve Vysokých Tatrách. První chata nad Velickým plesem byla Blásyho chata, postavená na severovýchodním břehu iniciativou Eduarda Blásyho, který byl ředitelem Starého Smokovce. Budovu, postavenou v roce 1871 o dva roky později smetla lavina. V roce 1895 Uhersko karpatský spolek na jihozápadním břehu Velického plesa vybudoval Slezský dům. Chata byla stavebně rozšířena v letech 1908 a v roce 1943. V roce 1962 chata vyhořela. Na její místo byl o šest let postaven současný horský hotel. Jinou stavbou byla Hunfalvyho chata postavena v letech 1876 až 1878 ve Vyšné Velické dolině díky Uhersko karpatském spolku. Kamenně - dřevěná budobva měla kuchyni, světlo, nocleh, verandu a kamna. Po otevření Slezského domu sloužila pouze jako záložní chata v případě přeplnění nového objektu. Po zničení požárem v roce 1913 z chaty zbyly jen základy, viditelné z Tatranské magistrály. Chata nesla jméno geografa pocházejícího z Velkého Slavkova - János Hunfalvy (1820 - 1888). V současnosti je Slezský dům přebudován na čtyřhvězdičkový horský hotel, unikátní zejména svou polohou, která umožňuje výstup přímo na nejvyšší vrchol Slovenska, Gerlachovský štít. Po kompletní rekonstrukci nabízí hotel ubytování ve 36 pokojích a 8 apartmánech, které vycházejí z původní historické dispozice budovy. Slezský dům disponuje i hotelovou restaurací, ve které momentálně působí známý šéfkuchař Ľubomír Herko. K horskému hotelu patří i letní terasa s výhledem na Velickou dolinu. Na Slezský dům je možné se během léta dostat i autem, třeba si jen zavolat na recepci a ověřit volná parkovací místa. Hotel nabízí hostům také bezplatný vývoz z parkoviště v Tatranské Poliance vlastním terénním autem. Během zimní sezóny je hotel dostupný pouze prostřednictvím sněžného skútru, který hotelový personál zajistí pro příchozí hosty.

Chata pod Rysy je nejvýše položená horská chata v Tatrách i na Slovensku. V provozu je pouze v letní sezóně (od 15.6. Do 31.10.). Chata byla postavena v roce 1932 jako přízemní objekt, v roce 1977 byla rozšířena o jedno patro. Poskytuje stravování i nocleh pro 19 osob, nouzově však lze přespat v jídelně. Chata je charakteristická neopakovatelnou atmosférou s příjemným prostředím. Je jednou ze čtyř vysokohorských chat, které zásobují nosiči, obvykle nosí na 4,5 km trase s převýšením 750 m 60 až 90 kg nákladu, výjimečně i více než 100 kg (rekord 122,5 kg v roce 2003, současný chatař Viktor Beránek).

12. října 1957 nastal slavnostní výkop u Popradského plesa pro výstavbu budoucí moderní chaty poskytující ubytování a stravovací služby pro návštěvníky Vysokých Tater. Stavba byla dokončena byla v roce 1961 (na Vánoce) a dostala název Chata kapitána Morávky (1911-1945), velitele oddělení finanční stráže osady Štrbské Pleso, který padl jako velitel průzkumné hlídky partyzánského oddílu Vysoké Tatry na Grúniku pod Kriváněm. Stavbu realizovali Pozemní stavby národní podnik Poprad. V době jejího otevření disponovala chata kapacitou 110 lůžek a jídelnou pro 200 hostů. V roce 1990 se přejmenovala na Chatu u Popradského plesa. Chata je postavena ve stylu socialistického realismu s prvky lidové architektury. Chata byla privatizována v roce 1998 a od roku 2005 ji vlastní firma RELIEF Slovakia s.r.o.. Hotel leží v nadmořské výšce 1 494 metrů přímo na břehu Popradského plesa na trase Tatranské Magistrály.

Horská Chata pod Chlebom se nachází na jižním svahu hlavního hřebene Malé Fatry v takzvané kriváňské části Malé Fatry ve výšce 1387 m n.m., v blízkosti části hřebene Velký Fatranský Kriváň (1708,7 m n.m.), Snilovské sedlo (1524 m n.m.), Chleb (1646 m n.m.). Jde o nejvýše položenou turistickou horskou chatu (1 423 m nad mořem) v Malé Fatře s celoročním provozem. Chata byla postavena v roce 1930. První zmínky o Chatě pod Chlebom jsou známé z období Slovenského státu. V roce 1945 byla chata vypálena ustupujícími německými vojsky. V roce 1946 byla chata na původních základech opět obnovena. 12. dubna 1982 chata vyhořela. Současná chata je postavena na místě hospodářské budovy původního půdorysu bývalé chaty. Chata poskytuje celoroční ubytování a stravování. Každý pokoj v chatě má své jméno podle výhledu z jejího okna : Magura , Chleb, Kriváň. V blízkosti se nachází několik lyžařských vleků (známý svah Generál). Chata je dobře přístupná od vrcholu sedačkové lanovky od Chaty Vrátna po zelené turistické značce. Dá se k ní dostat i po žluté značce  na hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry . Z Turčianské kotliny je přístupná po zelené značce od autokempu Trusalová , nebo po modré značce. Asi 30 minut od chaty jsou Mojžíšovy prameny a 1:30 hod, se nachází 38 m vysoký Šútovský vodopád - směrem od obce Šútovo.

Ústřední ředitelství státních lázní v Bratislavě zafinancovalo v roce 1943 výstavbu prvního lyžařského vleku ve Vysokých Tatrách. V podstatě šlo o celorepublikový primát, postavit lyžařský vlek ve vysokohorském terénu a to na svahu Předního Soliska. Obyvatelé Štrby i Važca pásavali již ve středověku svá stáda v Mlynické dolině, na úpatí horského hřebene. Na polaně pod hřebenem zakládali pastýři solisko, proto ji nazývali solisko. Start vleku stál bezprostředně u břehu Štrbského plesa (srub s motorem) a cílová stanice 500 m nad ní v kopuli bývalé hvězdárny ve výši 1 850 m. Délka sjezdovky byla 3 000 m. Vlek sloužil až do roku 1965. Později (od ledna 1970) jej nahradila sedačková lanovka už s novými staničními budovami, kterou v roce 2002 modernizovaly do současné podoby.
Krátce po spuštění vleku v roce 1943, byla uvedena do provozu i Chata pod Soliskem, která v prvopočátcích fungovala, jako sezónní lyžařský bufet postavený na kamenných základech a oficiálně byla chata spuštěna do provozu 6. února 1944. Počas 2. sv. války sloužila chata i pro partyzány. Chata byla úplně dokončena až v roce 1946.

sobota, 28 prosinec 2013 15:34

Silvestr na přání

Silvestr na přání

Několik nezapomenutelných humoresek.

čtvrtek, 12 prosinec 2013 00:26

Malé dějiny praček v Československu

Pračky, vysavače, mixéry, ledničky, fény, mrazničky a další výrobky československého průmyslu byly nedílnou součástí moderní socialistické domácnosti. Některé značky známé za socialismu jsou dnes již dávno zapomenuté a některé setrvali až dodnes. Rada z těchto spotřebičů byla přitom malým technickým zázrakem na které si celé rodiny šetřily peníze i několik měsíců. V tomto článku si zavzpomínáme na nezapomenutelné pračky, pro ty dříve narozené rozebereme jejich technické parametry, zkušenosti a mnoho dalších věcí, možná pro někoho užitečných informací a pro jiné lze jen retro pohled na časy už dávno minulé. Vířivé, ale i automatické pračky Romo či automatické pračky Tatramat neodmyslitelně patřily ke koloritu socialistických domácností.

sobota, 12 říjen 2013 10:36

Podzemní bunkr Sovětské armády - JASYR

Mezi lety 1980 a 1982 postavili příslušníci sovětské armády na jižním okraji vojenského prostoru Hradiště VII (Česká Republika) , komplex kasáren a rozsáhlý podzemní komplex pod označením JASYR. Toto zodolněné velitelské stanoviště mělo sloužit jako záložní velitelství Střední skupiny vojsk, respektive jako velitelské stanoviště 22. armády. Sovietsky vojenskú útvar, který tuto lokalitu spravoval, měl kódové označení  JASYR, číslo polní pošty bylo 41601. Podle dostupných informací byl tento komplex vytvořen pro účely mobilizace. Tento podzemní objekt mél vlastní zdroje elektrické energie, filtrace vzduchu a zdroj vody. Dnes je toto podzemní velitelské stanoviště zasypáno a znepřístupněno.

Na silnici z Valče, na první odbočce před Velkým Hlavákovem, je vjezd do vojenského újezdu Hradiště. Na okraji byla strážnice, vedle ní stál pohotovostní gazík a několik vojáků Sovětské armády. Zde bylo asi nejdůležitější a asi nejtajnější sídlo Střední skupiny vojsk Sovětské armády na území Československa.

Strana 9 z 12
 

Vyhľadávanie

 

40. válečná léta

Abychom dokázali velké věci, musíme žít, jako bychom nikdy neměli zemřít.

Oldřich Nový

Když se starý člověk jednoho rána probudí a nic ho nebolí, znamená to, že je mrtvý.

České přísloví

Bolek Polívka

Ideální rozměry manžela: 90-60-40 To znamená 90 let, 60 miliónů korun na kontě a 40 stupňů horečky.

Miloš Kopecký

Žena by měla být kuchařkou v kuchyni, dámou ve společnosti a gejšou v posteli. A tragédie je, když se to přehází.

Vlasta Burian

Žena se dívá do prázdna jen tehdy, nemá-li zrcadlo.

 

ONLINE

Právě přítomno: 169 hostů a žádný člen

Ak chcete podporiť RETROMANIA.SK

Donate retromania
Každý cigán svojho koňa chválí.

Slovenské príslovie

 

Socializmus

 

Připravované články

Ilja Varšavskij - Na atolu

Ilja Varšavskij - Na atolu

Povídka i o nemotorném robotovi, který se jmenoval Pátek.

Datum zveřejnění:
sobota, 07 březen 2020 10:00


Elektrárna Vojany

Elektrárna Vojany

Ve Vojanech jsou dvě elektrárny. První EVO I je na sovětské uhlí, druhá EVO II spaluje mazut. Každá má výkon 660 MW, celkem 1320 MW.

Datum zveřejnění:
čtvrtek, 12 březen 2020 10:00


Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2020. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.