RetroMánia

Proč Civilní obrana?

Prostředkem ke splnění tohoto úkolu je komplexní systém obrany a ochrany státního území, jehož nedílnou součástí je i civilní obrana organizovaná s cílem ochrany obyvatelstva a národního hospodářství ak odstraňování následků nepřátelského napadení. Civilní obrana má pro naši vlast strategický význam. Na její účinné organizaci a činnosti vzhledem k ničivým účinkům moderních zbraní závisí na zachování existence našich národů. Svým všelidovým charakterem a demokratickou humánní podstatou zajišťuje ochranu obyvatelstva a odolnost národního hospodářství. Proto jí KSČ věnuje trvalou péči a pozornost. Strategický význam Civilní obrany v konkrétních československých podmínkách vystupuje ještě výrazněji, vezmemeli v úvahu geografickou polohu ČSSR a rozvinutý komunikační systém. Naše země tvoří důležitý dopravní spojovací článek mezi většinou zemí Varšavské smlouvy a okolními evropskými státy. Stejně významné jsou i ekonomické zdroje ČSSR. Z toho vyplývá logický závěr, že v případě ozbrojeného konfliktu na evropském kontinentu by československé území bylo pravděpodobně prostorem bojové činnosti, přičemž první údery by mohly směřovat právě do hloubky našeho území. Údery by byly určitě namířeny na průmyslové aglomerace, dopravní uzly a na politickoadministrativní centra, s cílem narušit a rozvrátit chod života naší země a podlomit morálku obyvatelstva. Proto je nanejvýš třeba připravovat na takovou situaci nejen ozbrojené síly, ale i veškeré obyvatelstvo, celé národní hospodářství, dopravu a řízení státu. V roce 1951 vlivem agresivní politiky USA a dalších kapitalistických států došlo k zostření mezinárodní situace. To vedlo Komunistickou stranu Československa a vládu k intenzivnějšímu řešení otázek obrany a v souvislosti s tím i civilní obrany.

Ministerstvo vnitra zpracovalo a do vlády předložilo návrh "Nařízení o základních úkolech a povinnostech civilní obrany na území Československé republiky". Vláda tento návrh schválila svým usnesením ze dne 13. července 1951. Od tohoto dne byla civilní obrana pod přímým vedením ÚV KSČ as pomocí územních stranických orgánů úspěšně budována nejen jako důležitý prvek obrany státu, ale také jako nedílná součást působnosti a odpovědnosti všech státních a hospodářských orgánů a společenských organizací, její výstavba byla od samého začátku bezprostředně spjata s politicko-správní strukturou a sociálně-ekonomickým uspořádáním země. principy přímé odpovědnosti politicko-správních a hospodářských vedoucích pracovníků za realizaci úkolů civilní obrany.Civilní obrana se budovala po linii Ministerstva vnitra, národních výborů, resortních ministerstev a jiných ústředních úřadů a orgánů určených dobrovolných společenských organizací.V souladu s koncepcí ochrany proti konvenčním zbraní bylo těžiště připrav a opatření na ochranu především ve městech. Nově vytvořené štáby civilní obrany začaly aktivně budovat služby Civilní obrany ve městech a útvary civilní obrany u důležitých objektů. Celkem bylo vytvořeno 13 služeb civilní obrany (zdravotnická, protipožární, komunální, krytová. obnovovací, silniční a most-ní, energetická, pořádková a bezpečnostní, veterinární, spojovací, protichemická, maskovací, zatemňovací). Na zřizování veřejných útvarů CO se podílely i společenské organizace. V důsledku závažných politických a vojenských změn ve světě, které se uskutečnily v polovině osmdesátých let, bylo nutné přebudovat celý systém CO (civilní obrany - dále jen CO) Československa. Dořešily se otázky evakuace a ukrytí, rozpracování plánů zdravotnického zabezpečení a rozšíření protichemické přípravy obyvatelstva na území celého státu. Kvalitativní vliv na rozvoj CO mělo zasedání vlády ČSR dne 15. 1. 1958, která schválila Směrnici o civilní obraně jako přílohu usnesení číslo 49 a rozhodnutí ÚV KSČ ze dne 23. 6. 1959 vytvořit komisi obrany ÚV KSČ a komise obrany KV a OV KSČ. Novým významným prvkem se stala všenárodní příprava obyvatelstva na CO v roce 1959, která vedla občany k pochopení úzké souvislosti výstavby socialismu s jeho obranou. Seznamovala je s účinky zbrani hromadného ničení, se základy ochrany proti nim a připravovala na poskytování první pomoci spoluobčanům. Nové federativní uspořádání ČSSR si vyžádalo podstatné změny ve sféře centrálního řízení CO a v dosavadních vztazích mezi jejími orgány a složkami. Již v roce 1971 byla civilní obrana připravena plnit úkoly v nových podmínkách a aktivně se podílet na realizaci usnesení předsednictva ÚV KSČ k Jednotnému systému branné výchovy obyvatelstva ČSSR. Při plnění zákona o jednotném systému branné výchovy má civilní obrana spolu se státními orgány a orgány společenských a masových organizací významnou roli. S její činnostní v zájmu obrany státu se setkáváme na všech úsecích života společnosti.

CHARAKTERISTIKA A ÚKOLY Civilní obrany

1. Vyrozumění a varování orgánů, organizaci a obyvatelstva o zvýšeném ohrožení a napadení. Při plnění tohoto úkolu vycházíme z toho, že nákladná opatření na ochranu obyvatelstva by byla zbytečná bez vyrozumění a varování. Tragickým příkladem z minulosti je Hirošima.
2. Evakuace obyvatelstva a osazenstva závodů. Cílem je vyvést obyvatelstvo z předpokládaných míst napadení ještě před skutečným nepřátelským úderem, a tím zneužít ztráty na životech. I když toto masové opatření vyžaduje určitý čas na realizaci, zajišťujeme jej i na překvapivé napadení.
3. Ukrytí obyvatelstva a osazenstva závodů. Je hlavním, nejúčinnějším a nejzákladnějším opatřením ochrany. Podle ohrožení jednotlivých míst se provádí s různým stupněm odolnosti proti napadení a proti radiačnímu skrytí.
4. Ochrana obyvatelstva před účinky bojových otravných látek, radioaktivního spadu a biologických bojových prostředků. V tomto případě jde o široký komplex opatření. Obyvatelstvo vybavujeme prostředky osobní ochrany, upravují se úkryty, připravuje se zvláštní režim života v zamořeném prostoru, škol a připravuje se obyvatelstvo a jednotky CO.
5. Ochrana obyvatelstva v povodních vodních děl. Vzhledem k možnosti rozrušení přehrad je připravena soustava opatření od varování a evakuace až po záchranné práce.
6. Ochrana zemědělské výroby a životních potřeb. Zahrnuje opatření pro nepřetržitý provoz zemědělství ve všech druzích výroby, organizaci speciálních jednotek zaměřených na zábranu nákaz a na likvidaci následků napadení.
7. Udržování veřejného pořádku před a po napadení. Příslušná opatření a organizace pořádkové služby civilní obrany vycházejí z poznatků, že kázeň a řád tvoří základní předpoklad efektivní činnosti civilní obrany.
8. Zatemnění. Je chápáno jako potřebná součást soustavy maskovacích opatření.
9. Zajištění odolnosti národního hospodářství. Civilní obrana vytváří podmínky pro realizaci tohoto úkolu všemi svými opatřeními, především ochranou zaměstnanců a záchrannými pracemi na objektech národního hospodářství. Kromě toho se jedná o speciální technická opatření civilní obrany a o zvláštní režimy činnosti po napadení.

I když případné nepřátelské napadení zbraněmi hromadného ničení si dosud nemůžeme přesně představit, civilní obrana po nepřátelském napadení je připravena provádět záchranné a prvořadé likvidační práce, které vedou k záchraně osob, materiálních hodnot ak zajištění nejnutnějšího provozu inženýrských sítí a zásobování. Jde především o tyto práce:

1. průzkum napadeného území
2. vysvobozování zavalených osob
3. lokalizace a hašení požárů
4. práce na průchodech a průjezdech v závalech
5. zdravotnické práce
6. speciální očista všeho druhu
7. zabezpečení budov před zhroucením
8. likvidace poruch inženýrských síti a nouzové zabezpečení provozu
9. záchrana unikátních materiálních hodnot
10. nouzové zásobování postižených
11. vyvedení a ubytování osob bez přístřeší
12. veterinární práce
13. udržování bezpečnosti a pořádku
14. likvidace nenávratných ztrát na lidech a zvířatech.

Účinnost uvedených opatření byla částečně ověřena ve II. světové válce. Analýza současného stavu dokazuje, že opatření a síly civilní obrany jsou podstatně schopny snižovat ztráty na obyvatelstvu oproti stavu, kdy civilní obrana vůbec neexistovala. Samozřejmě, velký rozsah předpokládaných prací si vynutí masové nasazení všech sil civilní obrany a práceschopného obyvatelstva. Civilní obrana má stále větší podíl v mírové době při likvidaci živelných pohrom a velkých provozních haváriích. Rozsah organizačních připrav, opatření a znalosti v oblasti zdravotnické, protipožární a protichemické přípravy na vysvobozovací práce a další technická opatření přímo předurčují CO k využití při likvidaci živelných pohrom a provozních havárií (povodně, požáry a výbuchy, velké dopravní nehody, ohrožení obyvatelstva epidemiemi a pod. .). V tomto smyslu má civilní obrana ČSSR již velké zkušenosti a zásluhy.

SÍLY A PROSTŘEDKY Civilní obrany

VĚDA a Civilní obrana

ČÍM SE CHRÁNIT

Důležitou součástí ochrany proti účinkům zbrani hromadného ničení je individuální protichemická ochrana. V současnosti jsou zajištěny a připraveny pro všechny občany a nevojenské jednotky CO kvalitní prostředky individuální protichemické ochrany. Jsou to ochranné masky všech typů, ochranné obleky, protichemické přezůvky a rukavice. Řekněme si něco alespoň o některých.

Ochranní maska CM-3

Vyhovuje všem moderním požadavkům kladeným na ochranné masky a zajišťuje spolehlivou ochranu proti všem známým otravným látkám (kromě kysličníku uhelnatého), radioaktivnímu prachu a bojovým biologickým prostředkům. Má páskový upínací systém a malý ochranný filtr MOF. Vyrábí se ve 4 velikostech. čj. 3 je nejmenší a čj. 6 největší. K příslušenství ochranné masky patří brašna, vyrobená z textilu, v níž je glycerinové mýdélko proti orosení skel masky a sáček na osobní zdravotnický balíček. Pro osoby s většími chybami zraku se dodávají brýlové vložky. Ochrannou masku menší velikosti mohou použít také děti ve věku do 10 až 15 let. Obličej izoluje lícnice ochranné masky a filtr, přes který vdechovaný vzduch prochází a zbavuje se v něm škodlivých látek. Vstup a výstup vdechovaného a vydechovaného vzduchu z vnějšího prostředí do masky se zajišťuje přes ventilovou komoru. Ventilová komora zajišťuje správnost funkce masky. Při nadechnutí přechází vzduch do prostoru masky jen přes ochranný vydechovaný vzduch odchází přes ventilovou komoru a neznehodnocuje ochranný filtr. Vlivem podsávání ventilků při zavírání a otevírání neproniká do prostoru masky zamořený vzduch. Ventilová komora je pevně spojena s ochrannou maskou a kromě toho má závit pro přišroubování ochranného filtru. Filtr je z hladkého plechového pouzdra, válcovitého tvaru. Ve vrchní části má hrdlový závit, kterým se přišroubuje na ventilovou komoru ochranné masky, ve spodní části má vstupní otvor pro vdechovaný vzduch. Náplň filtru tvoří dvě vrstvy:
— vrstva vhodně impregnovaného aktivního uhlí, ve kterém se zachycují plyny a páry otravných látek,
— filtrační vrstva, kde speciální filtrační papír, vhodně konstrukčně zabudovaný do filtru, zachytí kouř aero částice otravných látek, bojových biologických prostředků a radioaktivního prachu.
Dětský ochranný vak DV-65 Je určen dětem ve věku od narození do 18 měsíců. Do jedné jeho strany je plynotěsně vlepen tzv. difúzní filtr, který umožňuje dýchat, aniž by se do něj dostával vzduch dýcháním. Sestává z ochranného obalu vaku, provedeného lepením z bavlněné, světle žluté pogumované tkaniny, z vyztužené kovové kostry vaku a z popruhu pro přenášení. Na straně oproti filtru je vlepen průzor z plexiskla, kterým lze dítě ve vaku pozorovat. Pod ním je vlepena manipulační rukavice pro obsluhu dítěte uvnitř vaku. K ochraně před povětrnostními vlivy a při skladování je filtr oboustranně chráněn ochranným papírem, který je neprodyšný a je plynotěsně nalepen na filtr. Před použitím je třeba tento papír odstranit, neboť dítě by se zadusilo. Vak s dítětem lze přenášet na zádech nebo v ruce pomocí 3 cm širokého bavlněného popruhu nebo dopravovat na autech, vest na kočárku a pod.

UKRYTÍ OBYVATELSTVÍ

Ukrytí je základním prostředkem kolektivní ochrany obyvatelstva. Společně s evakuací z míst, kde se předpokládá napadení jadernými zbraněmi as vybavením prostředky individuální protichemické ochrany, zajišťuje spolehlivou ochranu obyvatelstva před nepřátelským napadením. Včasnou a plánovitou realizací lze podstatně zmenšit ztráty obyvatelstva v případě použití zbrani hromadného ničení. K ukrytí osob by se použily dva základní typy úkrytů: stálé a proti radiační úkryty. Stálé úkryty jsou ochranné stavby trvalého charakteru budované již v době míru investičně-dodavatelským způsobem. V zájmu hospodárného využití vynaložených prostředků budují se jako dvouúčelové (podzemní kinosály, garáže, společenské místnosti apod.). Jejich technické zařízení a vybavení umožňuje několikadenní pobyt v nich. Stavají se především ve velkých místech, ale také v některých závodech. Za spolehlivý stálý úkryt s velkou kapacitou lze v současnosti pokládat i některé prostory pražského metra. Pro většinu obyvatelstva ČSSR v menších městech a na venkově, ale i pro obyvatelstvo velkých měst, dokud tam nebudou stále úkryty, jsou určeny proti radiační úkryty. Většinou jsou to suterénní nebo podzemní prostory s malým počtem obločných a ostatních otvorů, s nuceným nebo přirozeným větráním. Vybírají se již v mírovém čase a jsou zahrnuty stejně jako stálé úkryty do plánu ukrytí obyvatelstva.

Vybrané prostory se přizpůsobují v době bezprostředního ohrožení teritoria ČSSR na pokyn příslušných územních orgánů CO. Proti radiační úkryty poskytují ukrytým osobám ochranu před radioaktivním zářením a zamořením a podle odolnosti konstrukce stavby i určitou ochranu proti účinkům tlakové viny jaderného úderu. V místech, kde je málo vhodných podzemních nebo suterénních prostor, tyto proti radiační úkryty se budují polním způsobem. Při výběru vhodných prostor je rozhodující hradiště ochrany před radioaktivním zářením a čím nejmenší potřebné práce na úpravu. Při výběru sklepních prostor na proti radiační úkryty zvážíme jejich situování do vnitřních traktů budov, tzn. j. do dvorů, protože jsou více chráněny a lze je provést nouzové východy. Úkryt musí být blízko bydliště nebo pobytu ukrývaných.

Civilní obrana v MÍRU

Výcvik spojovaný s plněním hospodářských úkolů přináší nejen zvyšování úrovně připravenosti jednotek civilní obrany, ale i cenné statisícové a v některých oblastech i milionové hodnoty. Připomenout lze opravy vedení vysokého napětí v rámci cvičení CO, výměny plynového a vodovodního potrubí, některé opravy komunikaci jednotkami obnovy silnic, demoliční práce celých čtvrti. Jednotky civilní obrany zasahovaly při řadě havárií, které naše národní hospodářství postihly a vždy s úspěchem. Specialisté vojenských útvarů CO se kladně zapsali do histonu CO při odstraňování následků havárií spojených s nebezpečím zamoření škodlivými látkami.

I když účast CO na likvidaci následků živelných pohrom a přírodních katastrof byla zatím nejznámější právě v roce 1965 v případě přetržení nádrže na uskladnění popela v elektrárně Zemianske Kostoľany a katastrofální povodně na Dunaji, nebyly to zdaleka ojedinělé akce. Významným podílem přispěly štáby a nevojenské i vojenské útvary CO při likvidaci hromadného výskytu křečků na východním Slovensku v letech 1971 až 1974. Civilní obrana měla rovněž nemalý podíl na likvidaci slintavky a kulhavky, které v letech 1972 až 1973 nabyly epidemické rozměry na jižní Slovensku. Veškerá opatření as nimi spojená rozsáhlá práce, značné finanční a materiální náklady věnované za tímto účelem by nebyly účinné, kdyby závody, úřady, instituce, služby, jednotlivé složky národního hospodářství, řízení státu i každý občan nepochopily, že účinnost všech těchto opatření bezpodmínečně závisí od znalosti lidí, od konkrétní připravenosti každého zařízení, instituce, kolektivu a jednotlivce na jejich vlastní činnost ve složitých situacích.

Je nezbytné, aby si každý občan bez rozdílu věku a pohlaví uvědomil, že větší naději na přežití má ten, kdo pochopí smysl těchto opatření, zvládne potřebné znalosti a osvojí si základní návyky. Obyvatelstvo, které nezná své povinnosti a úkoly za mimořádných opatření a v krizových situacích, by bylo vystaveno zvýšenému nebezpečí se všemi negativními důsledky jak pro jednotlivce, tak i pro celý obranný potenciál státu.

Zdroj: Časopis Elektrón