pondělí, 10 prosinec 2018 13:48

Československá dálnice D1

Napsal(a)
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Dálnice D1 Dálnice D1 youtube

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která měla po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. Historie D1 sahá až do 30. let 20. století a původně měla být hlavní osou republiky. V současnosti je její hlavní a nejvýznamnější úsek z Prahy do Brna nejvytíženější v Česku. Výstavba dálnice D1 začala 8. 9. 1967. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. 11. 1980.

První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Trasa měla jít po ose Plzeň - Příbram - Humpolec - Kroměříž - Zlín - Banská Bystrica - Podbrezová - Dobšiná - Košice o celkové délce přibližně 700 km. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Nová autostráda byla navržena jako směrově rozdělená komunikace s jízdními směry širokými šest metrů. Ty měl rozdělovat dvoumetrový travnatý pás a po obou stranách vozovky měly být metrové krajnice. Nejmenší poloměr zatáček byl 300 metrů a nejvyšší dovolené stoupání 7 procent. Všechny křižovatky byly naplánovány jako mimoúrovňové, ale technicky se neshodovaly s dnešními. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 milónů lidí, který navrhoval trasu Cheb – Velký Bočkov a na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady. Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.

Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30 % dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa). Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam. Výstavba byla obnovenaaž  v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce.

Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1 a D2) – byl již splněn a význam začaly získávat hlavně nové úseky dálnice D5. I přesto v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Brna až k Vyškovu. Podle původních plánů měla dálnice D1 vést až na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení Československa byla trasa D1 ukončena na hraničním přechodu se Slovenskem - Starý Hrozenkov.

Zdroj: wikipedie a wikiwand

Číst 146 krát Naposledy změněno středa, 12 prosinec 2018 15:26
R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Média

První kilometry - o stavbě dálnice D1 dokument 1970 ČSSR youtube

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

 

Vyhľadávanie

 

70. léta normalizace

  • Chléb
    Chléb Obvykle se dnes zvykne říkával, že chuť chleba za socialismu byla lepší. Při výrobě chleba se v těch dobách používala…
  • Začátky hodinářské výroby značky PRIM
    Začátky hodinářské výroby značky PRIM Za začátek průmyslové hodinářské výroby v poválečném Československu lze považovat rok 1946 a to Chronotechnou v Liberci. Komunistická vláda po…
  • Vodní dílo Liptovská Mara
    Vodní dílo Liptovská Mara Liptovská Mara vodní nádrž na středním Liptově na Slovensku, při Liptovském Mikuláši. Vodní dílo je součástí systému přehrad Vážské kaskády.…
  • Chuť socialismu. Sortiment, prodej, podpultovky, nebo co a jak se kupovalo
    Chuť socialismu. Sortiment, prodej, podpultovky, nebo co a jak se kupovalo Chuť potravin v zážitcích. Možná i takto bych já z mého retro pohledu mohl nazvat chuť socialistizmu na talíři. Sice…
  • Československá dálnice D1
    Československá dálnice D1 Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která měla…
  • Životospráva za socializmu
    Životospráva za socializmu Věčné téma. I v současnosti. Dnes na nás téměř ze všech stran působí různá média, reklamy o tom, jak se…
Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.

Slovácké přísloví

Jiří Menzel

Tolerance není lhostejnost, ale moudrá víra, že i ten druhý může mít pravdu.

 

ONLINE

Právě přítomno: 220 hostů a žádný člen

Nedal pán boh svini rohy, ani žene mužské nohy.

Slovenské príslovie

 

Socialismus

 

Pripravované články

V této chvíli redakce nepřipravuje žádné nové články pro zveřejnění
Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2019. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.