ČSR 50. roky 20. storočia (22)
Ružomberok - Korytnica. Úzkorozchodní železniční trať.
Úzkorozchodní trať Ružomberok - Korytnica.
Zrušená úzkokoleka Ružomberok - Korytnica o rozchodu 760 mm měla původně spojovat železnicí město Ružomberok a Banskou Bystricí. Oproti původnímu plánu byla trať postavena pouze v délce 23,564 km z Ružomberka ve směru Ružomberok - Biely Potok, Podsuchá, Liptovská Osada podél vodního toku Revúca přes Korytnickú dolinu až do lázeňského městečka Korytnica. Pravidelný železniční spoj v uvedeném směru započal 5.6.1908. Železnice zajišťovala kromě osobní i nákladní přepravu. Nákladní přeprava byla předurčena k svozu dřeva z lesů na pilu v Ružomberku a řeziva do Ružomberské papírny. Osobní pŕeprava zajišťovala především přepravu obyvatel do práce a v sezóně pacientů do tehdejších Korytnických lázní. Pravidelnými hosty Korytnice byli i významní lidé Uherska a vysocí představitelé monarchie té doby. Korytnica navštívil i císař František Josef.
Nový život v Novej Sedlici (1958)
Nový život v Novej Sedlici (1958)
Nejvýchodnějším bodem Slovenské republiky (bývalé Československé republiky) kde se setkávají hraniční pásma Slovenska, Polska a Ukrajiny se vesnice Nová Sedlica. V období 2. světové války obec až v roce 1944 zaznamenává příchod Němců co vyvolá evakuaci jejího obyvatelstva Mladí obyvatelé odcházejí, ale hodně je navzdory nástrahám zůstává. 16. října 1944 obec osvobozuje sovětská armáda. V poválečném období největší rozmach rozvoje této obec se zaznamenáno až v 50. letech 20. století. Vybudovala se nová cesta, započala výstava nových rodinných domů a do obce byla zavedena elektřina (1959). První autobusová linka se datuje až od roku 1955 a rok na to se vybudoval obchod s potravinami. Místní rozhlas a první samospádny vodovod byl zaveden v obci roce 1961.
Pyšná princezna
Nad nikoho sa nepovyšuj a pred nikým sa neponižuj
Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj
Filmová moudrost z pohádky o pyšné princezně.
Film byl natočen podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové, Potrestaná pýcha. Příběh vypráví o tom ... ale v tomto slově se již zastavím, protože jistě všichni víte o čem tato pohádka je. Já však chci sáhnout do jiného soudku. Do soudku našeho dectví. Pamatujete si, že když běžela v televizi tato pohádka vždy byly Vánoce? Je to zvláštní, ale vždy když slyším jakýkoliv zvukový tón z tohoto filmu, vždy mi to připomíná Vánoce. Vánoce mého dětství a černobílých televizorů a té nádherné Vánoční atmosféry, když jsme jako děcka seděli u telky a ani jsme nemukli. A jak jste na tom vy? Podělíte se s námi o vaše Vánoční příběhy s králem Miroslavem a princeznou Krasomily? Na okraj jen řeknu, že oba hlavní představitelé přežili i skutečnou romanci. A to podotýkám, že nejen na filmovém plátně. No řekněte, kdo by se nezamiloval do této princezny?
Ohníček - časopis československých dětí
Časopis Ohníček se pokoušel po dobu své historie o co nejpesřější obsah přes fejtóny, cestopisy, komiksy a řadu zájmových rubrik.
V roku 1951 začína vycházet časopis československých dětí - Ohníček. První číslo časopisu Ohníček vyšlo 2.září 1950. Časopis vydával Československý svaz mládeže v Mladé frontě. Od roku 1974 vycházel v nakladatelství Mladá fronta, od roku 1999 se k ní přidala agentura Toja. V témže roce změnil podnázev na rébusy, kouzla a záhady. Ohníček byl zábavným měsíčníkem určeným pro děti ve věku osmi až deseti let. Rozvíjel dětské zájmy, pomocí literárních prostředků doplňoval vzdělání a poznatky, které se děti naučily ve škole. Přestal vycházet v roce 2001.
Ohníček navázal na časopis Plamen mládí (1949-1950) a měl svým obsahem doplňovat Pionýrské noviny (1951-1968). Časopis vycházel nejprve jako čtrnáctideník (1950-1952), v letech 1952 až 1968 se stal měsíčníkem a od roku 1968 až do roku 1989 se vrátil k periodě 14 dnů.
Ohníček se snažil počas své dlohé historie o propagaci socializmu medzi určitou kategórii dětí.
Pionýr - zábavní měsíčnik pro mládež
PIONÝR – zábavný a populárně naučný měsíčník pro mládež. S takovýmto podtitulem vycházel tento časopis v letech 1953-1958.
Všechny časopisy pro děti a mládež vydávala Ústřední rada Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.Děti a mládež byly diferencovány do kategorií podle věku a pro každou kategorii pak vycházel prakticky určitý titul časopisu pro které byl daný titul určen. Pionýr - zábavní měsíčnik pro mládež byl určen pro déti od 10 do 15 let. Vydávalo ho od roku 1953 nakladatelství Mladá fronta. V letech 1968-1970 změnil název na Větrník, po roce 1970 se opět vrátil původní titul Pionýr. Od roku 1990 byl přejmenován na časopis Filip, v roce 1993 na Filips. Zanikl v roce 1995.
Československá státní loterie
Československá státní loterie byla v Československu zavedena v lednu 1957.Herný plán hovořil o 16 prémiích po 50 000 Kčs ...
Myšlenka zavést v socialistickém Československu státní loterii byla následně realizována v lednu 1957. Herní plán výher byl nasledovný:
- 16 prémií po 50 000 Kčs
- 16 výher po 20 000 Kčs
- 32 výher po 10 000 Kčs
- 128 výher po 5 000 Kčs
- 160 výher po 2 000 Kčs
- 800 výher po 1 000 Kčs
- 1 600 výher po 500 Kčs
- 16 000 výher po 50 Kčs
- 320 000 výher po 10 Kčs.