čtvrtek, 24 září 2015 18:29

Bohatý, bohatší a ještě bohatší

Napsal(a)
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Caricature Mr.Bean Caricature Mr.Bean http://picturenix.com

V slovenském parlamentu 18.5.2005 poslanci Národní rady jednali o zákonu o odškodnění lidí, kteří přišli o své vložené peníze do slovenských nebankovních subjektů (takzvané nebankovky). Do BMG a Horizont se investovalo ze strany různých investorů (malých drobných lidí přes podnikatelské subjekty až po lidi z kriminálního prostředí a politiků) približně 62,8 miliardy slovenských korun. V těch dobách se nabízel neuvěřitelný úrok. 30 procent. Byl to skutečně neuvěřitelný úrok masírovaný velkou reklamních kampaní téměř ve všech médiích (a hlavně v televizi). A i přesto, že do očí bijící číslo "křičelo", že tady asi není něco v pořádku přilákala lidi vidina dobré investice. Investice to byla určitě dobrá. Jen výsledek byl zklamáním. Pro někoho.

Během parlamentní schůze se přihlásil o slovo Vladimír Mečiar. Jeho vystoupení vzbudilo v médiích a široké veřejnosti bouřlivou reakci. Prý má k dispozici materiál, který obsahuje jména ústavních činitelů, kteří také vložili peníze do BMG a Horizont a těsně před jejich krachem je i s úroky vybrali. Mečiar řekl, že materiál se jmény vyhotovil bývalý majitel Vladimír Fruni (a měl asi sloužit jako jakási pojistka. A pokud má něco sloužit jako pojistka, bůh ví, kde má tato pojistka rozbušku). Mečiar tvrdil, že cédéčko s informacemi odevzdal před rokem (tedy v roce 2004) Generální prokuratuře. Když se na Slovensku započal "mediální hon na čarodějnice", začalo se pátrat co se s uvedeným cédéčkem vlastně stalo. Generální prokuratura ho předala Slovenské informační službě, protože údaje na cédéčku byly zašifrovány a nebylo tedy "co zveřejnit". Zde stopa končí. A nastalo mediální ticho. Ticho bylo dlouhé a trvalo do 6 září 2007, Když se objevila zpráva, že se obsah cédéčka podařilo rozkódovat. Bylo možné nahlédnout do 900 tisíc smluv s vkladateli a začali se dohady o tom, co je možné a co nikdy nebude možné zpřístupnit veřejnosti. Dobroslav Trnka (tehdejší generální prokurátor) řekl, že informace z cédéčka se nakonec nikdy nezveřejní. Těžko odhadnout co by se stalo, pokud by se tak stalo (pokud by se to zveřejnilo). Občanská válka? Lidé dokáží pro peníze udělat snad všechno. A hlavně co by možná dokázala armáda davu lidí, pokud by zjistili, kdo má jejich peníze. Podle policie se připravilo i několik smluv na fiktivní americkou firmu, kam se převedlo několik milionů korun. Celý systém byla dokonale propracovaná pyramida. Dva vydělali po několik set tisíc korun a naváděli dalších dva, aby učinili totéž, protože je to výborný biznis. A pokud člověk nechtěl vypadat v rodině jako hlupák, protože se bojí, nebo neumí investovat, tak raději investuje. A už je z něj velký investor. Všichni v rodině ho chválí, že nikdy nemohl udělat lépe. První pak peníze ze systému mohl vybrat a ostatní tři už o ně přišli. Jaké lovely (z pohledu skutečného investora).

Odkódované cédéčko nakonec skončilo na úřadě speciální prokuratury a na daňovém ředitelství, kde se mělo prozkoumat, kteří lidé měli vydělat peníze a zda ze zisku i odvedli daně. Policisté vyslýchali lidi podezřelé z krácení daní. A co se stalo? Nuž světe div se, nic. Jelikož skutek z krácení daní vzhledem k promlčecí době byl již promlčen, tedy právně se trestní stíhání zastavilo. Nevím, kdo vymyslel zákon který řeší promlčecí dobu (asi zákonodárce přesně věděl co dělá), ale není té síly, která by to věděla zastavit. Asi se na Slovensku skutečně vyplatí vydělat peníze a počkat s jejich zdaněním až nastane promlčecí doba. Vždyť na co jsou peníze státu. Vždyť kdo je stát? Snad ne já? Tak s tímto se nikde jinde nesetkáte. Jen na Slovensku. A pak se divíme, že státy směrem od našich západních hranic jsou ekonomicky silnější a vyspělejší. Že jejich obyvatelé jsou hrdí na státní příslušnost. A například Britové to prezentují téměř na každém kroku. Vždyť kolik našinců má ve svém domě, na svém dvorku státní vlajku. Možná by se jejich počet dalo spočítat na prstech jedné ruky. Jděte se podívat do Británie a uvidíte nevídané. Skutečný patricionizmus. Možná hloupý příklad, ale funguje to.

Nejvyšší vklad do nebankovky jednotlivce činil 700 milionů korun. Paradoxem je však to, že vklad měl učinit starší člověk, bydlící v bytovce a tudíž není předpoklad, že by takový člověk při takovém peněžní obnosu bydlel desítky let právě v bytovce. Pokud tedy netrpěl alzheimerovou nemocí. Před krachem BMG a Horizont zkrachovalo několik jiných nebankoviek a Slováci přišli o své dlouholeté úspory. Jednoduchá matematika, jak vytáhnout peníze od lidí pod vidinou dobré investice. Bylo období, kdy snad každý chtěl někam své peníze investovat (protože chtěl patřit do velko světa a ne za hloupeho Honzu) a po vzoru vyspělých západních zemí, kde bez investic není zisku, si i ten nejmenší človíček chtěl něco málo vydělat. Postavit dům, dokončit dům, koupit si konečně nové auto, nebo si koupit auto, nebo dát peníze dětem na studia. 

Je to jako v ruské ruletě. Dát někam peníze a čekat co z toho bude. Nejdokonalejší beztrestní loupež učinili komunisté, kteří v měnové reformě v Československu (1953) v podstatě "veřejně okradli své občany o jejich dlouholeté úspory". Pokud někdo vymyslel BMG a Horizont, asi pravděpodobně oprášil jen staré dobré metody. Nač vymýšlet něco, co už dávno někdo vymyslel. Jen se to jinak jmenuje.

A slíbilo se hodně. Různí politici v předvolebních kampaních slibovali, že s tím udělají pořádek a vrátí se peníze poškozeným. Ale nebylo by to podle mě spravedlivé. Proč bych já jako daňový poplatník měl nést svůj podíl na tom, že někdo nerozumně investoval své peníze? Já si neumím například představit, že by můj soused zkrachoval a za mnou by (obrazně řečeno) přišel pracovník finančního úřadu a přinesl dlužní výměr, protože můj soused investoval do nějakého peněžního ústavu (ať má jakýkoliv statut) a tudíž že se musím podílet na jeho odškodnění .

Občan by si myslel, že naši volení zástupci nás zastupují v mocenských strukturách státu a pracují v náš prospěch. A možná to i tak skutečně je. Neboť pokud se dívám na své okolí tak vidím zloděje, zbohatlíka, barbaře, sedranýcho výrobního operátora, bezdomovce (mám hloupej pocit, že i ti mají své zástupce v parameňte a jejich počet neustále stoupá) zdravotně poničeného horníka, důchodce s peněženkou jen na mince a občas vysmáté děti, kterým stačí ke štěstí tak málo. Tablet.

A co dodat na závěr?
Dnes někdo vymyslel velké stěhování národů, když statisíce lidí migrují do Evropy. Jen budoucnost ukáže, co se stane s našimi investicemi do naší země ve které žili naši otcové a snad budou žít i naši vnuci. Aby zas z toho nebyla investice typu, kam sem dal svůj mozek .  

Číst 853 krát Naposledy změněno čtvrtek, 13 prosinec 2018 17:32
R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Média

Vladimír Mečiar - BMG a Horizont: Majú v tom prsty aj politici? youtube.com

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

 

Vyhľadávanie

 

ONLINE

Právě přítomno: 206 hostů a žádný člen

Finančná podpora

Ak chcete podporiť tento projekt.

ľubovoľná suma:
 

Zvukové návraty

 

Válečená léta

  • Operace Barbarossa
    Operace Barbarossa 18. decembra 1940 vydal Hitler tajný rozkaz č. 21, který hovořil o napadení Sovětského Svazu. Hitler o napadení SSSR psal…
 

Kolektivizace

  • První den peněžní reformy
    První den peněžní reformy Zaujíma vás čo sa dialo v národnom hospodárste v období 50. rokoch 20. storočia počas peňažnej reformy? Pripravil som pre…
 

Stagnace

  • Karel Gott
    Karel Gott Fenomén Karel Gott jaký nemá v ČSSR ani nikde jinde na světě obdoby Od roku 1964, kdy poprvé zvítězil v…
 

Normalizace

  • Malé dějiny praček v Československu
    Malé dějiny praček v Československu Pračky, vysavače, mixéry, ledničky, fény, mrazničky a další výrobky československého průmyslu byly nedílnou součástí moderní socialistické domácnosti. Některé značky známé…
 

Socialismus

  • Michal Dočolomanský
    Michal Dočolomanský Michal Dočolomanský se narodil 25. března 1942 v Nedeca, (Nedeca patřila v tomto období Slovensku, dnes je to Polské území)…
 

Privatizace

  • Bavlnářské závody Ružomberok
    Bavlnářské závody Ružomberok Bavlnářské závody Ružomberok - na vrcholu 80. let 20.století pod názvem bavlnářské závody Vladimíra Iljiče Lenina (zkratka BZVIL). Továrnu na…
 

Globalizace

 

Pripravované články

V této chvíli redakce nepřipravuje žádné nové články pro zveřejnění
Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2019. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.