Specializované termoreceptory nemusí být jen na tykadlech, ale například i na chodidlech. Takto vyzbrojená moucha tse-tse je pravděpodobně používá při vyhledávání nejvhodnějšího místa, kde zasáhne kůži svého teplokrevného hostitele. Pozoruhodným smyslem pro přesné vnímání a registrování teploty se nevyznačují jen nižší živočichové, ale i mnohé druhy obratlovců. Věra druhů ryb dokáže okamžitě zareagovat na změnu teploty vody byť jen o několik setin stupně. Tento smysl jim pomáhá při orientaci se v různě teplých proudech oceánů a moři, při jejich pravidelných stěhování za potravou nebo za neřešením. Hadi, speciálně čeleď chřestýši-těch, mají po obou stranách hlavy dvě malé jamky, jejichž funkce byla vědcům dlouho neznámá. Až po podrobném výzkumu zjistili, že jsou to vlastně infračervené teploměry, kterými hadi této čeledi odhalí svoji kořist i za úplné tmy. Infračervenému teploměru neunikne i taková kořist, která se svým zbarvením přizpůsobila prostředí. Mezi ptáky mají tuto schopnost maximálně vyvinuté druhy čeledi tabonovitých žijící v Austrálii, Nové Guineji a na některých ticho-mořských ostrovech. Mláďata těchto druhů se nelíhnou působením tepla svých rodičů, ale v jakési umělé líhni vytvořené z množství organického materiálu jako je např. tráva, Iistie a podobně. Do něj nanese samička vajíčka a nakonec celé hnízdo zasype pískem. Tlením organických látek vzniká teplo, které zároveň zahřívá i vajíčka. Pro vývoj vajíčka je nezbytné téměř pololetí udržovat v líhni stabilní teplotu 33 °C. Proto rodiče musí během dne odhrnovat písek nebo vytvářet větrací šachty, v noci nebo za chladného počasí nanášet nové izolační vrstvy písku připadne doplnit organický materiál. Teploměrem, který mají na jazyku a podnebí, zjistí teplotu v líhni s přesností na desetiny stupně.
Zdroj: Časopis elektrón
