Projekt měl ambice posunout vývoj kombajnů a velký kus dopředu, protože doba pražského jara byla plná eufórii socialismu s lidskou tváří. A skutečně se jednalo o technicky dobrý projekt. Kombajn disponoval příčným sklizním, tedy bylo ho možné naklonit do určité úrovně s velmi dobrou průchodností členitým terénem, disponoval odsáváním prachu přímo z lišty, hydrostatickým ovládáním žací lišty s vyrovnáváním při nerovností terénu, chlazením motoru, hydrostatickým pojezdem, hydrostatickým řízením, hydraulicky sklopným komínem který vyprázdnil zásobník zrna a dalšími technickými novinkami, kterými sovětské kombajny v těch letech nedisponovali. O připravované strojírenské novince se dozvěděli v NDR . A začala tak trochu rivalita mezi vývojáři z Agrostroje a vývojáři z NDR, kteří tvořili svůj vlastní kombajn. Dokonce první prototyp SM 500 kombajnu nazvali Rival. V roce 1972 se však všechno začalo obracet v neprospěch SM - 500. V letech začínající normalizace se začalo s dovozem kombajnů 512 z NDR, které sice ani z daleka nedosahovala parametry SM - 500, ale soudruzi pomalu, ale jistě začali tento projekt směřovat k zániku. Jelikož v těch dobách hrála nemalou roli RVHP a ta v podstatě určovala co se v jednotlivých zemích socialistického bloku bude vyrábět, nakonec celý projekt SM -500 vláda zrušila a projekt byl prodán do Fortschrittu.
Čas na čtení je kolem minut.
Úroveň obtížnosti čtení :
NZM Čáslav – expozice kombajny
Kombajn SM - 500 - Příběh obrovského konstrukčního nadšení, kterému soudruzi z RVHP dali STOP.
Prostějovska Agrostroj se v roce 1968 pustil do velkého konstrukčního projektu. Cílem projektu měl být kombajn, který by s odstupem času předběhl jejich vývoj o dobrých 15 let dopředu. První stroje, které se začaly na polích bývalého socialistického Československa používat pocházely ze Sovětského Svazu. Průkopníky byly stroje s označením S 3, S 4, které byly taženy koňmi a později se staly jak se v té době tomu říkalo - samojízdným stroji. Bylo to období kolektivizace, kde se dobrovolně na sílu stávaly bývalí statkáři a drobní samo hospodařící rolníci členy JZD . Jelikož technický vývoj postupoval, bylo nutné pro socialistický styl hospodaření vyvíjet novou, lepší a hlavně pokrokovou socialistickou techniku. Protože se většina robot dělala ručně a strojů bylo málo (sice již existovaly strojní mlátičky, kosy či strojní vazače) bylo třeba přijít s něčím univerzálním. Co by dokázalo sklízet, vymlátit a případně ještě svázat slámu do snopů. Do roku 1968 se vyrobilo několik strojů, které dokázaly úspěšně pomáhat zemědělcům při žních na polích. Prostějovský Agrostroj přišel s myšlenkou vytvořit nový typ kombajnu, který by technicky vyhovoval zvyšování produktivity práce. Bylo to období výzvy pro konstruktéry prostějovského Agrostroj a zároveň to byla jakási prestižní záležitost Československého strojírenství. A tak se začal rodit projekt, který se mohl stát světovou jedničkou.
R.F.K.
Šéfredaktor magazínu
Nejnovější od R.F.K.
Zanechat komentář
Zverejnenie komentára z dôvodu neúnosných reklamných aktivít niektorých návštevníkov podlieha schváleniu administrátorom. Tým ale nie je dotknutá sloboda slova, ak nie sú porušené pravidlá tohoto portálu. Komentáre sú následne zverejnené do 24 hodín.
