Ve věku 24 let se Lloyd zamiloval. Několik týdnů před odletem do Austrálie podnikli mladí lidé malý automobilový výlet. Za městem neodolal přání mladé ženy a dovolil ji, aby zasedlo za volant. A pak to přišlo. Karambol s cizím vozem. Jeho společnice neméla vůdči list. Dobrá rada byla drahá. Lloyd vzal všechnu vinu na sebe. Ale co bylo platné přiznání? Vyšetřujíci "bobbyoué" vypátrali pravdu. Nepomohlo ujišťování, že pokládal za kavalírskou povinnost vzít vinu na sebe, ani intervence cyklistického svazu. Byl pro klamáni úřadů potrestán. Tak skončila naděje, že bude v Melbourne na olympiádě zastupovat svou zem. Zatímco jeho přátelé letéli přes velkou louži, sedél za "švédskými záclonami". A přece jako sportovec nekapituloval. Návštěvy biogralu? Tancovánl? Alkohol? Nikotin? Tyto pojmy pro Lloyda Binche neexistulí. Místo toho dosadil: Trénink, trénink a opět trénink. Z toho pramení jeho uspěchy. Dnes se Lloyd, když přijde řeč na jeho tehdejší "bouračku", jenom usmívá. Zvítezil mezitím v mnohých "Velkých cenách", zapsal své jméno také do čestné listiny vítězů na letni dráze v Berliné a v Lipsku a triumfoval v roce 1958 na zimní dráze v berlínské Werner Seelenbinder Halle. A jeho poslední záměr? "Již dnes se těším na mistrovství světa v Lipsku, kde doufám, konečné jednou získám titul mistra světa", řekl.
Zdroj: Časopis Cyklistika
