RetroMánia

V době zveřejnění tohoto článku se píše rok 2018 a je právě 31.12.2018, tedy Silvestr. Pokud se podívám retro pohledem do roku 1968, je to už dobrých 50 silvestrovských let, co uplynulo. A proč právě dnes vzpomínám na Silvestr 1968? Jednak z nostalgie a jednak pro kulaté výročí (1968 - 2018) a ještě proto, že šlo o zlomový historický rok československých dějin, neboť v roce 1968 vpadli na území Československa vojska Varšavské smlouvy, aby zvrátily politických vývoj v Československu (vývoj společnosti nazývaný také jako Pražské jaro). A právě na Silvestra (co se týče v tedajších médií) se národ, když to tak řeknu "vyzuřit se" z traumatu, která následovala po okupaci. Nebo možná mediální Silvestr 1968 nebyl až takovou kulturní traumatem, ale možná jen dalším směrováním tohoto žánru po vzoru kapitalistického západu, kde nahota, erotika a vulgarismus, byly (nejen Silvestrovská) součástí bulvární typu západních společností. Bůhví, jak by to dopadlo, kdyby tento vývoj soudruzi nezakázaly. A proto byl Silvestr 1968 možná posledním rokem, kdy se podařilo široké veřejnosti svobodně zveřejnit tolik toho z hospodského slovníku "sedmé cenové skupiny bez kormidelníka" a poslední šancí, jak zviditelnit i tento druh "umění". A jak vlastně vypadal Silvestr 1968? Pro pamětníky jsem připravil několik dobových ukázek.

Korytnica lázně se nacházely na úpatí horského masivu Nízkých Tater - pod severními svahy Prašivé přístupná z hlavní státní silnice mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí, blíže k Donovaly. Historie lázeňství v Korytnici sahá až do 16. století. Její minerální voda získala v minulosti významná prestižní ocenění na světové výstavě 1873 ve Vídni a 1904 v americkém St. Louis. Od roku 1908 do roku 1974 jezdila do lázní úzkorozchodná železnice ze směru Ružomberok - Korytnica, která kromě lázeňských hostu (v nedělních vlacích jejich přepravila dokonce přes 400) byla využívána na přepravu dřeva, pošty a ostatního materiálu. V lázních se léčil císař František Josef a Ľudovít Štúr. Z pramene Vojtech vyvěrá minerální voda s teplotou 5,4 ° C a jde o nejchladnější pramen ze všech Slovenská pramenů. Vysoce mineralizovanou vodu bohatou na vápník, hořčík či železo se nachází v pramenech: Jozef, Žofie, Antonín, Vojtech I a II. Voda se začala prodávat na konci 19.století a prodalo se až 27 tisíc 0,7-litrových lahví, v roce 1905 již 60 tisíc lahví a začala se vyvážet i do zahraničí. V lázeňském domě bylo k dispozici až 30 lázeňských kabin nebo komor a zrcadlový bazén. V té době byly tyto lázně mimořádně oblíbené v Rakousku-Uhersku a často jejich navštěvovali zejména obchodníci, prominentní továrníci, důstojníci a úředníci nejen z Rakouska-Uherska, ale i ze zahraničí.

Dnes mít auto, je v podstatě téměř nezbytností vlastní mobility. Výběr typů vozidel a značek je v současnosti tak rozsáhlý, že zájemce o vozidlo musí skutečně přemýšlet, co si vlastně má koupit. Pamatují se někteří z vás, jak dlouho se za socialismu čekala na koupi nového auta? A pamatujete si i na ty poloprázdné cesty? V tomto článku si připomeneme, jak to s rozvojem motorismem za socialismu v Československu vlastně bylo.

Považské strojárne n.p. Považská Bystrica, 1967-1973

V roce 1918 vznikla v Mnichově Hradišti dílna na výrobu přesných nástrojů. O její vznik se zasloužili tři společníci. Jedním z nich byl i pan Dr. Ing. František Janeček (23.1.1878 – 6.6.1941). K původní dílně v roce 1922 přibyla další, a to v Praze. Její název byl „Zbrojovka ing. František Janeček". V roce 1926 se výroba rozšířila i do závodu v Kvasinách u Rychnova nad Kněžnou a v roce 1928 vzniká slévárna v Týnci nad Sázavou. V roce 1929 začaly totiž z výrobních linek závodu v Praze díky útlumu výroby zbraní sjíždět první motocykly se značkou JAWA.