ČSR 60. roky 20. storočia (19)
Korytnica lázně se nacházely na úpatí horského masivu Nízkých Tater - pod severními svahy Prašivé přístupná z hlavní státní silnice mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí, blíže k Donovaly. Historie lázeňství v Korytnici sahá až do 16. století. Její minerální voda získala v minulosti významná prestižní ocenění na světové výstavě 1873 ve Vídni a 1904 v americkém St. Louis. Od roku 1908 do roku 1974 jezdila do lázní úzkorozchodná železnice ze směru Ružomberok - Korytnica, která kromě lázeňských hostu (v nedělních vlacích jejich přepravila dokonce přes 400) byla využívána na přepravu dřeva, pošty a ostatního materiálu. V lázních se léčil císař František Josef a Ľudovít Štúr. Z pramene Vojtech vyvěrá minerální voda s teplotou 5,4 ° C a jde o nejchladnější pramen ze všech Slovenská pramenů. Vysoce mineralizovanou vodu bohatou na vápník, hořčík či železo se nachází v pramenech: Jozef, Žofie, Antonín, Vojtech I a II. Voda se začala prodávat na konci 19.století a prodalo se až 27 tisíc 0,7-litrových lahví, v roce 1905 již 60 tisíc lahví a začala se vyvážet i do zahraničí. V lázeňském domě bylo k dispozici až 30 lázeňských kabin nebo komor a zrcadlový bazén. V té době byly tyto lázně mimořádně oblíbené v Rakousku-Uhersku a často jejich navštěvovali zejména obchodníci, prominentní továrníci, důstojníci a úředníci nejen z Rakouska-Uherska, ale i ze zahraničí.
Motorizmus za socializmu
Pamatují se někteří z vás, jak dlouho se za socialismu čekala na koupi nového auta? A pamatujete si i na ty poloprázdné cesty?
Dnes mít auto, je v podstatě téměř nezbytností vlastní mobility. Výběr typů vozidel a značek je v současnosti tak rozsáhlý, že zájemce o vozidlo musí skutečně přemýšlet, co si vlastně má koupit. Pamatují se někteří z vás, jak dlouho se za socialismu čekala na koupi nového auta? A pamatujete si i na ty poloprázdné cesty? V tomto článku si připomeneme, jak to s rozvojem motorismem za socialismu v Československu vlastně bylo.
Považské strojárne n.p. Považská Bystrica, 1967-1973
V roce 1918 vznikla v Mnichově Hradišti dílna na výrobu přesných nástrojů. O její vznik se zasloužili tři společníci. Jedním z nich byl i pan Dr. Ing. František Janeček (23.1.1878 – 6.6.1941). K původní dílně v roce 1922 přibyla další, a to v Praze. Její název byl „Zbrojovka ing. František Janeček". V roce 1926 se výroba rozšířila i do závodu v Kvasinách u Rychnova nad Kněžnou a v roce 1928 vzniká slévárna v Týnci nad Sázavou. V roce 1929 začaly totiž z výrobních linek závodu v Praze díky útlumu výroby zbraní sjíždět první motocykly se značkou JAWA.
Hospody a pivo v ČSSR
Hospoda se stávala pro určitou skupinu lidí té politické doby, jakou si formou útěku před denním realitou politického zřízení socialistického Československa.
Hospody v minulém století za éry ČSSR nebyly jen místem, kde se čepovalo pivo. Potkávali se tu lidé, kteří si domlouvali melouchy nebo jen tak sedeli, pili pivo, hráli karty a stežovali se na hospodského že nečistí trubky a nalévá pod míru. Jak fungovaly pivní hospody v ČSSR? A liší se tehdejší pivo od toho dnešního?
Motocykly, skútry a mopedy na doplňkové půjčky
Jak se nakupovalo za socializmu? Co takhle motocykl na doplňkovou půjčku?
Jak se nakupovalo za socializmu pracujícim v šedesátych letech minulého století? Co takhle motocykl? Jaké to bylo se dozvíte z nasledujíciho dobového článku.
Od počátku února mohou pracujíci opět využívat výhodných doplňkových půjček k nákupu některých druhů průmyslového zboží podle seznamu který byl k tomu účelu vydán s platností pro první čtvrtletí tohoto roku. Mezi různými potřebami pro domácnosti, vedle hodinek, fotografických přístrojů, některých hudebních nástrojů a rekreačních chat jsou to i jednostopá motorová vozidla s jedinou víjimkou. Z doplňkových půjček je vyňat Pionýr nejnovějšího dvousedadlového typu 50/05.
Kofola
Celý vývoj Kofoly trval dva roky (kolem roku 1957) a konečný produkt připravený do výroby - sirup pojmenovali jako Kofo.
Nápoj vznikl počátkem 60. let 20. století v československém farmaceutickém závodě Galena Opava (národní podnik se zaměřením na výrobu léčiv a tinktur a na pěstování rostlinných kultur) během výzkumu zaměřeného na potravinářské spotřebování zbytků z pražení kávy. Výsledkem byl tmavý sladkokyselý sirup který se stal základní surovinou nového nealkoholického nápoje pod názvem Kofola. Kofola byla poprvé uvedena na trh v roce 1962 Doc. RNDr. PhMr. Zdenka Blažka, CSc. skutečně v skromných podmínkách bádal (kolem roku 1957) využitelnost přebytečného kofeinu z pražení kávy pro nápoj, který by byl podobný Coca-Cole, nebo Pepsi-Cole a tak zaplnil mezeru na socialistickém trhu podobným nápojům, jaký měly američané. Celý vývoj trval dva roky a konečný produkt připravený do výroby - sirup pojmenovali jako Kofo. Sirup se překvapivě obsahovl čtrnácti bylinných a ovocných látek doplněných o kofein z kávy. No dodnes je přesné složení ingrediencí tohoto sirupu obchodním tajemstvím, které zná asi pět lidí na světě. Kofola se vyráběla v Československu poměrně dlouhé roky a až s příchodem sametové revoluce se pomalu začala vytrácet z pultů obchodů (a její složení se stalo veřejným tajemstvím), protože vše co byla americké nebo prozápadní bylo dobré a to co bylo vyrobeno v Československu upadalo jaksi do zapomnění. A na to, že kofola mě své nezapomenutelné postavení v našich žaludcích se přišlo, až jsme se všichni nabažili Coca-Col a Pepsi-Col. A dnes si už snad nikdo z nás nedokáže představit uhašení žízně, či chuti bez tohoto chutného nápoje s logem Kofola. Tedy alespoň na Slovensku. Nevím jak v Čechách.
