Autobus ŠM 16,5 (Škoda – název výrobce motoru – městský, číslice 16,5 označuje přibližnou délku v metrech) je kloubovou variantou městského vozu Karosa ŠM 11, který Karosa sériově vyráběla již od roku 1966. ŠM 16,5 je třínápravový dvoučlánkový autobus se střední hnací nápravou. Konstrukčně je odvozen od standardní verze ŠM 11, přední článek je téměř shodný s tímto vozem, upravený zadní článek taktéž vychází z typu ŠM 11. Vůz ŠM 16,5 má samonosnou karoserii panelové konstrukce a motor umístěný pod vozovou skříní mezi nápravami. V každém článku se nacházely dvoje, pneumaticky ovládané skládací dveře (přední a zadní trojkřídlé, ostatní čtyřkřídlé). Ač šlo o městskou verzi, sedadla pro cestující byla v interiéru rozmístěna 2+2 se střední uličkou. Zvláštností ale byly dvě sedačky umístěné přímo v kloubu.
Prototyp kloubového autobusu ŠM 16,5 byl dokončen v roce 1966. Vzhledem k negativním zkušenostem z provozu tohoto vozu (časté závady) bylo rozhodnuto o výrobě patnáctikusové ověřovací série, která byla vyrobena v letech 1968 a 1969. I když vyrobené vozy již byly poměrně spolehlivé, další autobusy ŠM 16,5 již vyrobeny nebyly z několika důvodů. Jednak to bylo kvůli kapacitě výrobního závodu ve Vysokém Mýtě a také proto, že pražský dopravní podnik, největší odběratel městských autobusů z Karosy, nejevil přílišný zájem o tento typ. Svou roli také sehrálo rozdělení výroby v jednotlivých zemích RVHP, kdy výroba kloubových autobusů byla přidělena Maďarsku.16 vyrobených vozů bylo rozděleno takto: provozy MHD v Brně (4 vozy), v Nitře a Pardubicích (po 2 vozech) a v Táboře a Ústí nad Labem (po jednom voze). Zbytek obdržely podniky ČSAD, které vozy ŠM 16,5 provozovaly na svých linkách (ČSAD Brno – 4 vozy, ČSAD Bratislava – 2 vozy). Poslední autobus ŠM 16,5 dojezdil v Pardubicích v roce 1984, paradoxně se jednalo o „nespolehlivý“ prototyp z roku 1966.
Od sériové výroby, která měla probíhat tak, že se v hlavním závodě ve Vysokém Mýtě vyrobí jednotlivé panely a v pobočném závodě v Chocni se vůz zkompletuje, nedošlo. Jako příčiny byly uváděny nezájem největšího potenciálního odběratele DP Praha, politické tlaky v rámci RVHP, (autobusy se měly v Rámci RVHP vyrábět pouze v Maďarsku, a v Moskvě s nelibostí trpěli výrobu autobusů jinde) a v neposlední řadě i technické problémy, které by se jistě podařilo odstranit. Poslední autobus dojezdil v DP Pardubice v roce 1984 a do dnešních dnů se zřejmě žádný vůz nezachoval. Dalšího kloubového autobusu z Vysokého Mýta jsme se dočkali až v roce 1984.
