Pro široké masy ujarmeného lidu musely být tyto hrubé a bezduché jehlany čímsi zcela cizím, nepřátelským symbolem jejich vládců, kteří neznali míru ve své pýše a egoismu. Vždyť stavba těchto pyramid pohlcovala hlavní ekonomické rezervy Egypta a prohlubovala bídu poddaných. Dokonce i po svém dohotovení byli cizopasníky na práce rolníků a řemeslníků, protože rituál vyžadoval, aby při pyramidě sloužilo mnoho kněží.
Největší, nejvyšší a nejznámější egyptskou pyramidovou ale zároveň nejtajemnější, neboť ani vědci našeho století neodhalili její záhady, je Chufevova pyramida, známá spíše pod řeckým názvem Cheopsova nebo pod jménem Velká pyramida. Nachází se v Gize nedaleko Káhiry, čtvercová základna pyramidy má 54 300 m2, tedy o 300 m více než Václavské náměstí v Praze, které má rozměry 600 x 90 m. Je to největší stavba z kamene na světě, její objem má 2 521 000 m2. Skládá se z asi 2,5 milionu vápencových kvádrů věžících od dvou do sedmdesát tun! Je větší nejen jako Versailles či Buckinghamský palác nebo Zimní palác, ale také jako vídeňský Hofburg či Escorial u Madridu! Dal ji postavit faraon Chufev Jeho stavitelé byli moudří a svědomití. Práce těchto lidí před 4700 lety je tak přesná, že chyby v délkových mírách a úhlech při Velké pyramidě lze zakrýt palcem. A že to staří stavitelé s tou statikou přeháněli, když například ve vlastní komoře hrobu nechali par dutých prostor na odlehčení granitových nosníků stropu – podle moderních výpočtů by stačil jeden dutý prostor.
SKLAMÁNÍ KALIFA AL MAMÚNA
První zkoumal Chufevovu pyramidu roku 820 vzdělaný chalíf Al Mamoun, nejmladší syn Haruna ar-Rašida. Vyznal se v astronomii t v matematice, studoval antické dokumenty az nich se dozvěděl i to, že uvnitř Velké pyramidy jsou volné prostory – síně. Byl přesvědčen, že v nich bude hodně zlata a jiných pokladů. Jelikož jeho technici nemohli najít žádný vchod do pyramidy, kopal naslepo. Arabští dělníci (Al Mamoun je nazval mravenci pyramidy) se po nesmírně namáhavé práci dostali asi 30 m do pyramidy, ale nenarazili na žádnou místnost. A právě tehdy, když Al Mamoun rozkázal, aby už nepokračovali v práci, zaslechli uvnitř pyramidy pád něčeho těžkého, jak později zjistili, jeden z vápencových kvádrů spadl do vnitřního prostoru. V práci okamžitě pokračovali a brzy se dostali do chodby stoupající vzhůru pod úhlem 26 úhlů. Našli i skrytý vchod další chodby, místnosti, ale byly prázdné. Když objevili velký sarkofág z tmavě hnědé žuly, byli u vytržení, ale i ten byl prázdný. Jediné, co si Arahl z Chufevovy pyramidy odnesli, a použili jako stavební materiál, byl její krásný vápencový plášť, skládající se z jemně opracovaných tabulí, kterou ji chránili jako krunýř. Byly totiž podobně jako vnitřní kvádry – tak těsně a pevně připevněny, že mezi ně nebe Io lze vpíchnout ani čepel nože.
OHROMUJÍCÍ ČISLA
Po Al Mamounovi zkoumal pyramidu John Greaves, astronom anglického krále Karla I. Roku 1637 v ní objevil další chodbu. Na konci 18. století tam pracoval britský konzul v Alžirsku Nathaniel Davison. Objevil další místnost. Také byla prázdná. Francouzští vědci, kteří přijeli do Egypta s Napoleonem roku 1799, odkryli zpod nánosu plesku základy pyramidy. Následovali další badatelé. Velká pyramida obsahuje moudrost a poznatky dosažené v různých vědách a uměních, aby navždy zůstaly zachovány ve prospěch těch, kteří je budou schopni pochopit. Později se tam vydal s nejmodernějšími přístroji.
PRÁZDNY SARKOFAG NA OKLAMÁNÍ ZLODĚJŮ?
Ze všech tajemství vědců nejvíce vzrušuje její nitro. Vždyť sarkofág, vykřesaný z jediné obrovské skály je sám o sobě je záhadou. Neboť je větší, než rozměry chodeb a otvorů a tak nikdo neumí vysvětlit, jak ho tam dali. A našel se prázdný. Pokud ho nevykradli dávnověcí vykrádači pyramid, proč ho dali do pyramidy prázdný? Proč nemá víko? No snad na oklamání zlodějů, hledačů zlata? Začátkem roku 1913 dánský architekt Paulsen oznámil egyptské vládě, že se mu podařilo vypočítat přesnou polohu skutečné hrobky ve Velké pyramidě. V té době se ji připravoval nalézt po víceletém studiu americký vědec dr. Luts W. Alvarez, profesor jaderné fyziky na Kalifornské univerzitě, nositel Nobelovy ceny za fyziku. Prohlásil, že pomocí kosmických paprsků najde pravou a ještě neobjevenou Chufevovu hrobku v jeho pyramidě. Spolu s egyptskými archeology chce umístit v pyramidě supermoderní přístroj, zachycující atomové částice.Stroj by to přesně zaznačil a pomohl vědcům tajné prostory najít. Jsou to ovšem jen předpoklady. Chulevoya pyramida si chrání své tajemství.
Zdroj: Časopis Elektrón
