RetroMánia

Po vzniku samostatného státu Čechů a Slováků, vznikl podnik Československé státní dráhy (ČSD). Řídil se rakouským říšským řádem, který za nejvyšší orgán státní správy a současně nejvyšší orgán podnikového řízení železnic určil Ministerstvo železnic. V období vzniku Slovenského státu a Protektorátu Čechy a Morava v 1939 došlo k prvnímu zániku ČSD, na Slovensku vznikla organizace Slovenské železnice a v Protektorátu Českomoravské dráhy, které byly pod kontrolou Německých říšských železnic Deutsche Reichesbahn. Po obnovení Československa došlo i k obnovení ČSD. Velkým úderem československé železniční dopravě v předvečer 2. světové války byl Mnichovský diktát a Vídeňská arbitráž, které připravily ČSR o část příhraničních území, tím ztratilo (na území Slovenska) téměř třetinu délky svých tratí a tomu odpovídající počty lokomotiv i vozů. Plánované hospodářství v padesátých letech změnilo výrobní struktury státu. Strukturální změny měly za následek, že jednotkový národní produkt vyžadoval mnohem větší rozsah přepravy zboží, než před rokem 1938.

Závod Dúbrava na těžbu antimonu (antimon se využíval zejména při výrobě oceli určené pro zbrojní průmysl) se nachází v okrese Liptovský Mikuláš v nadmořské výšce 900 metrů nad mořem a byl nejvýše položeným důlním závodem v Československu. Dúbrava představovala největší Antimonové ložisko v ČSSR a patří mezi středně velké světové ložiska antimonu. Kromě antimonitého rudy se dobývala i zlato, stříbro a i měděná ruda (v zanedbatelných množstvích).

Historické prameny uvádějí, že se v této oblasti těžilo (pro zbrojní průmysl) již za 1. světové války. Ruda se těžila ručně a vynášela se v koších, později v důlních vozících na třech kolech ručně tažených po deskách.

Pod tlakem Velkoněmecké říše a domácích slovenská a českých politických stran, došlo k odštěpení velkého území od ČSR a ke vzniku krátce trvající autonomní České země. Vznikl Slovenský válečný stát (Slovenská válečná republika). V následujícím dokumentárním filmu se dozvíte, kdo se ve velké míře přičinili o rozpad společné republiky Čechů a Slováků, ale i německé a maďarské národnostní menšiny.

Hlinkova garda působila jako polovojenská organizace

Hlinkové gardy v letech 1938 až 1945 plnily zvláštní úlohu a v rámci Slovenského státu disponovaly pohotovostními jednotkami, které byly koncem II. světové války nasazeny do policejně vojenských akcí po boku německé branné moci na celém území České republiky. Organizačně řídilo Hlinkova garda hlavní velitelství HG na čele s hlavním velitelem HG. Jemu podléhaly všechny nižší složky organizační struktury, které se postupně vytvářely již od roku 1938. Teritoriální a hierarchicky byly nejvyšší postavenými velitelství 1. stupně - Župní velitelství (v roce 1938 Oblastní velitelství) a 2. stupně - Okresní velitelství. Nejmenší jedničkou v hierarchii organizační struktury velitelství bylo místní velitelství HG.