V poválečných letech na kolejích bývalého Československa co do počtu vlaků, nejvíce převládaly parní lokomotivy. A to nejen v nákladní dopravě.
Parní lokomotiva 498.104 – Albatros
Jedna z 15 lokomotiv pro těžké rychlíky z 50. let 20. století, byla nejrychlejší a nejtěžší parní lokomotiva v dějinách ČSD sestaven v roce 1954 s cestovní rychlostí těsně přes 140 km/h. Denně najzdila až 900 km a spálila přibližně 30 tun uhlí. Příprava lokomotivy na jízdu trvala až 24 hodin, přičemž samotné zatápění rušného na provozní tlak páry trvalo přibližně 6 hodin.
Univerzálni rušeň 475.1
Lokomotiva pro příměstské vlaky z 40. let 20. století. Lokomotiva byla vyráběna v letech 1947-1950 Škodovými závody v Plzni pro Československé státní dráhy v celkovém počtu 172 kusů.
477.0 „Papoušek“
Lokomotiva pro těžké příměstské vlaky z 50. let 20. století. Lokomotiva byla posledním typem parní lokomotivy, vyrobeným v ČKD pro Československé státní dráhy. Její výroba probíhá v letech 1951-1952 a 1955 a vývoj byl původně realizován pod řadovým označením 476.1. Vzhledem k překročení nápravové hmotnosti během vývoje ale došlo k přeznačení typu na řadu 477.0. Téměř celá první série 38 kusů, dokončena v roce 1952, byla ještě dodána s tímto označením, druhá série o 22 kusech dodána v roce 1955 již nesla nové označení.
Rušeň 556.0 „Štoker“
Byl nejrozšířenější parní lokomotiva pro nákladní dopravu od 50. let 20. Byla typickým pro těžkou nákladní dopravu, vyráběným v plzeňské Škodě (v době výroby pod názvem Závody V. I. Lenina) v letech 1951-1958 v celkovém počtu 510 kusů. Jde o nejdokonalejší nákladní lokomotivu v Československu a také vůbec o nejpočetnější typ parní lokomotivy v tuzemsku. Lokomotivy byly určeny pro nejtěžší nákladní vlaky na hlavních tratích napříč celým Československem.
Zdroj: Bc. STANISLAVA BAJZÁTOVÁ a wikipedia
