ČSR 40. roky 20. storočia (35)
Českoslovenští socialističtí prezidenti
Osudy socialistických prezidentů Československa, jejich soukromý život, politická kariéra, činy v úřadu prezidenta.
Osudy socialistických prezidentů Československa. Od Klementa Gottwalda po Gustáva Husáka, jejich soukromý život, politická kariéra, činy v úřadu prezidenta - všechno ve filmovém dokumentu České televize.
Hledání ztraceného času - cesta kolem ČSR - nebo z Prahy do Prahy
Za pomoci filmových záběrů cestopisného filmu napříč ČSR (1923) s názvem "Cesta kolem republiky", kameramanem Jindřichem Brichta se vydáme po stopách ztraceného času.
V článku se vydáme za pomoci filmových záběrů cestopisného filmu napříč ČSR (1923) s názvem "Cesta kolem republiky", kameramanem Jindřichem Brichta, Cestu absolvovali kabrioletem značky Praga a posádkou ve složení tří mužů a jedné ženy filmovala krajinu, města, obce, historické památky, průmysl i lidí. Cesta po republice trvala 5 týdnů. Filmový projekt financoval - filmový ústav Comenius. Cesta začala v Praze, následovaly západní Čechy, severní a následně východní Čechy, pak přes Olomouc, Opavu na sever a následně východ Slovenska, Košice, následně do Bratislavy, Brna a Jihlavy.
Vodní nádrž Slapy
Slapská vodní nádrž na řece Vltava v okresech Praha a Příbram a patří k největším českých vodním nádržím Vltavské kaskády.
Slapská přehrada je vodní nádrž na řece Vltava v okresech Praha - západ a Příbram. Tato pátá největší česká vodní nádrž je součástí Vltavské kaskády a nese název podle obce Slapy, na jejímž území stojí hráz. Byla vybudována v letech 1949 - 1955 a kromě protipovodňové ochrany slouží i na vylepšování průtoků Vltavy, pokrytí odběrů vody pro průmysl a výrobu elektrické energie. První rozhodnutí o výstavbě tohoto vodního díla pochází již z roku 1933. Realizace stavby započala až v roce 1949 s nově vypracovaným projektem (původní plán z roku 1933 vycházel s vybudováním hráze ještě před poslední zatáčkou nynějšího řešení). Na začátku realizace projektu bylo nutné odvést z budoucího staveniště vodní tok přes nově vybudovaný tunel ve skalním podloží. Na stavbě přehrady bylo spotřebovaných 350 000 m 3 betonu, 40 000 vagónů kamene, 6 300 vagónů písku a 5 800 vagónů cementu. V dubnu 1954 se započalo s napouštěním samotné přehrady vodou. V říjnu 1954 byla spuštěna první ze tří vodních elektrických turbín Slapské elektrárny. Po úplném napuštění přehrady (1954) byla na přehradě spuštěna i lodní doprava.
Malá vodní elektrárna v Ľubochni
Stredoeurópsky unikát malej vodnej elektrárne s pôvodnou technológiou výroby elektrickej energie z roku 1904.
Malá vodní elektrárna nacházející se v katastrálním území obce Ľubochňa (okres Ružomberok) byla postavena v letech 1903 - 1904 a její primární úkolem bylo napájení lesní úzkokolejné železničky na svoz dřeva. V té době patřila mezi středoevropské unikáty. I dnes patří mezi unikát původní zrekonstruovanou technologií pro výrobu elektrické energie. V roce 1966 byla elektrárna zavřená, protože hlavní odběratel elektrické energie - lesní železnička byla zrušena a ustoupila svozu dřevní hmoty z Ľubochnianské doliny nákladní automobilové dopravě. Její opětovné oživení se nakonec podařilo až soukromému investorovi, který v roce 1993 po komplexní rekonstrukci jí opět vdechl život. S finanční podporou Františka Bobáka se podařilo elektrárnu vrátit do provozu se současným výkon 22 kW a pracuje dodnes.
Rada vzájemné hospodářské pomoci
RVHP vznikla za účelem koordinace hospodářského vývoje členských zemí na principech centrálně plánované ekonomiky.
Rada vzájemné hospodářské pomoci (zkratka: RVHP, rusky: Совет Экономической Взаимопомощи) byla mnohostranná mezistátní hospodářská organizace převážně východoevropských socialistických zemí v letech 1949 až 1991 se sídlem v Moskvě (SSSR). Vznikla 5. - 8. ledna 1949 v Moskvě. Zakládajícími státy se staly SSSR, Polsko, Československo, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.
Treska v majonéze, národní podnik Ryba
Za socialismu se treska v majonéze prodávala, jako teplé rohlíky (říkalo se tak lidově), nebo lépe řečeno, s teplými růžky.
Treska v majonéze - to oblíbená rybí pochoutka vyhledávaná nejen v současnosti, ale hlavně v minulých dobách bývalého Československa. Historie tohoto produktu začíná v bývalém Československu už v 40. letech minulého století a třesku v majonéze tak, jak jsme ji znali z dob socialismu se začíná masově vyrábět pro československý trh od roku 1954. Dvojice obchodních partnerů Dr. Virzík a Dr. Dvořáček, založili společnost pod názvem RYBA ještě ve válečném období (40. léta munulého století). Spološnosť RYBA podniká v zelenině a rybách. V roce 1946 otevřela firma svou pobočku v Košicích. V letech 1946 až 1947 dva závody tvořily 70% celkové produkce na Slovensku. V roce 1948 byla RYBA znárodněna (oba majitelé odešli do zahraničí), v roce 1949 byl k Rybě přičleněn i další znárodněný závod v Žilině a RYBA byla přičleněna pod podnik Ryběna Praha. V letech 1971 - 1972, poté, co vznikl Slovenský mrazírenský a rybný průmysl, přidělili pod jeho střechu i bývalou Rybu. Původní recepturu vymyslel bratislavský kuchař a cukrář Július Boško, původem z Nového Města nad Váhom, na objednávku národního podniku Ryba (v té době byl jejím zaměstnancem). Od roku 1954 se začala vyrábět treska v majonéze ve všech závodech národního podniku Ryba, tedy v Žilině, v Bratislavě a v Košicích.
