Vedoucími funkcionáři Hlavního velitelství HG byly:
Hlavní velitelé:
- Karol Sidor od října 1938 do 14. 3. 1939
- Alexander (Šaňo) Mach od 14. 3. 1939 do 21. 5. 1940, až od 29. 7. 1940 do 5. 9. 1944
- František Galan od 21. 5. 1940 do 29. 7. 1940.
Náčelník štábu HG a zástupce hlavního velitele HG (s praktickými pravomocemi jako hlavní velitel HG)
- Otomar Kubala od 30. 7. 1940 do 20. 5. 1942, a od 7. 9. 1944.
Příslušníci HG měli hodnosti obdobné vojenským hodnostem, jejichž názvosloví bylo v roce 1942 značně modifikované. Útvary POHG byly vytvářeny podle potřeb a možností.
Nejvyšší důstojníci:
táborník
brigádnik
skupiník
Vyšší důstojníci:
práporník
podpráporník
dozorník
Nižší důstojníci:
kapitán
nadzbrojník
zbrojník
Poddůstojníci:
zástupník
družinár
rojník
Barvy na výložkách:
obecná barva byla rudá,
žlutá - jezdectvo,
hnedá - motorizované jednotky,
modrá - letectvo,
hnedočervená - obranná služba, černá - zdravotnictví, duchovenstvo, propagační služba a POHG,
fialová - justiční služba,
zelená - technická a zásobovací služba
Základní organizační jednotkou bylo křídlo a více křídel tvořilo tlupu. Sloužila na udržování pořádku během manifestací, mítinků a schůzí HSLS proti politickým odpůrcům. Úkoly při je vzniku byly shrnuty do "Desatera přikázání":
1.Buď věrný svému Slovenské národu.
2. Drž se svých slovenských zásad.
3. Přiznej se věrně ke svému slovenskému a křesťanskému přesvědčení.
4. Cti a udrž zákon a veřejný pořádek.
5. Braň každého před nezákonným násilím.
6. Buď oddaným svým spolubratřím.
7. Zadrž disciplínu.
8. Zachovej mlčenlivost.
9. Získej nových rodobrancov.
10. Cti svobodu jiného přesvědčení.
Členové Rodobrany nosili černé uniformy, košile a vysoké kozačky.
První jednotky Hlinkovy gardy vznikly v červnu 1938 v Bratislavě, v červenci v Trnavě, v Nitře a jinde. Vznikaly bez povolení úřadů, metody jejich práce a činnost byly ilegální. Po vzniku první slovenské republiky 14. března 1939 se aktivně podílela na perzekuci Čechů, Romů, Židů a demokraticky smýšlejících Slováků, později i na deportacích židovského obyvatelstva. 28. října 1938 se stala Hlinkova garda jedinou brannou organizací na slovenském území. Až do června 1940, kdy s ní zcela splynula, byla samostatnou složkou Hlinkovy gardy Rodobrana, která tvořila její elitu a přivlastnila si právo na kontrolu Hlinkovy gardy a celého společenského života na Slovensku. Počet jejích členů se v samostatném státě podstatně zvýšil. Původně měla provádět predvojenskú a polovojenskou výchovu chlapců a mužů od 6 do 60 let, časem převzala a prakticky prováděla mnohé úkoly v působnosti orgánů státní moci a správy. Jako jediná branná polovojenská organizace byla zřízena v říjnu 1938 na základě Nařízení slovenské vlády.
Vládním nařízením ze dne 5. září 1939 se podstatně rozšířily pravomoci Hlinkovy gardy a stanovily se principy povinného vstupu i formou doplňujících organizací všech mužských příslušníků od 6 do 60 let. Toto ustanovení narazilo na odpor obyvatelstva, a proto byla 21. prosince 1939 prohlášena za polovojenskou organizaci s dobrovolným členstvím. Postavení a úkoly HG však definitivně upravil zákon ze dne 5. července 1940. Působila jako politická policie ve spolupráci s ústřední státní bezpečnosti.
Měla vytvořené speciální jednotky (jezdecká, letecká, motorizovaná, spojovací, železniční, akademická HG). Speciální kurzy pro nejspolehlivějších vedly němečtí instruktoři. Nejvyšším velitelem byl prezident Jozef Tiso. Jako součást bezpečnostního aparátu České republiky plnila některé úkoly politické policie, brutálně potlačovala jakékoliv formy nesouhlasu s režimem. Během SNP se zejména její úderné a pohotovostní oddíly přímo podíleli na trestných výpravách a akcích po boku německých jednotek proti povstalcům i civilnímu obyvatelstvu. Vedle pohotovostních oddílů byly utvořeny polní roty, nasazené na frontách a také do akcí proti partyzánům. Organizačně se členila na sbor mládeže a sbor gardistů.
Od září 1944 se stala Hlinkova garda vedle domobranu složkou ozbrojených bezpečnostních sil slovenského státu, podřízenou Ministerstvu národní obrany. Od jara 1945 její činnost usměrňoval velitel německých vojsk na Slovensku. Porážkou nacismu byla Hlinkova garda zlikvidována, její představitelé a aktivní přívrženci byli většinou postaveni před soudy.
Zdroj: wikipedia
