Jak se Jan Parobka dostal k práci pyrotechnika? Bylo to z části splnění jeho chlapeckého snu a z části náhoda. Pan Parobka je rodákem z Horehroní z Valasské. V tomto katastru během druhé světové války byly těžké boje. Jako pozůstatek z oněch dob byla nevybuchlá vojenská munice. Jako chlapec je v místním potoce nacházel poměrně velké množství. Když se našla nevybuchlá letecká bomba, přivolaný pyrotechnik ji zneškodnil. A jeho práce se mu natolik zalíbila, že se chtěl stát i on pyrotechnikem. Pyrotechnik by se nikam neměl spěchat, říkával.
Jednou, náhodou zakopli dva mladíci o rozbušku miny a oba následně skončili s těžkými zraněními v nemocnici. Další kluci zas začali pátrat po nevybuchlých minách a tak se jejich rozhodli zneškodnit krumpáčem. Oba mladíci leží ve společném hrobě. Ačkoliv válka skončila před 30 lety * stále se nacházejí její pozůstatky v podobě nevybuchlé munice. Nedávno rekonstruovali most nedaleko Velkého Krtíše a jelikož se stavitelem něco nezdalo, zavolali nás. Pyrotechniky. Náš objev více než 30 let po válce byl skutečně překvapující. Tři čtvrtiny mostu bylo stále zaminovaná. Odminování mostů je velmi nebezpečná a zdlouhavá práce. Každý minér měl za války vlastní rukopis. Většinou si svou práci dělal každý po svém. Jednou dal pojistku proti odminování směrem na tlak, jindy na odlehčení. To stačí na to, aby při odminování mostu se odebrala jen část výbušniny a celý zbytek mostu vyletí do povětří. Naše práce při odminovávání tohoto mostu byla o to složitější, že minéri (rozuměj pyrotechnici) do navrtaných děr naházeli kromě trhaviny i dělostřelecké náboje a granáty.
Pan podpráporčík Jana Parobka si obvykle několikrát do měsíce zabalí svůj pyrotechnický batoh a odchází zneškodňovat pozůstatky z druhé světové války na odlehlá místa. Je velmi obětavý a své práci věnuje všechen svůj čas. Náčelník Správy SNB ve Zvolenu kpt.RSDr.Ivan Daniel ho hodnotí jen v superlativech.
1952 – vznik Pyrotechnické služby Veřejné bezpečnosti.
Dne 20. března 1951 vydalo ministerstvo národní bezpečnosti pod č.j. S-5047/10-51 služební předpis „Pyrotechnická služba Sboru národní bezpečnosti – směrnice pro její výkon“ a následně v rámci restrukturalizace Sboru národní bezpečnosti byli v roce 1952 v rámci každého krajského velitelství Veřejné bezpečnosti začleněni pyrotechnici, kteří prováděli činnost při likvidaci munice z válečného období.
V roce 1960 byla provedena územní reorganizace Československé socialistické republiky a na základě toho byla provedena nová dislokace pyrotechniků Veřejné bezpečnosti.
1970 – 1972 velká generační obměna pyrotechniků.
Po roce 1972 se činnost pyrotechniků Veřejné bezpečnosti stabilizuje. Nálezy munice v jednotlivých letech se téměř vyrovnávají, ale vzhledem k době, která uplynula od konce 2. světové války, je stále překvapující velká část dalších nálezů. V této podobě pracovali pyrotechnici u nálezů munice, její likvidaci a znalecké činnosti.
Příslušníci VB nosili uniformy zelené barvy, kromě 50. a 60. let, kdy se používaly uniformy modré s nárameníky podle sovětského vzoru v červené barvě, na kterých byla uvedena hodnost a nápis SNB (na Slovensku ZNB). Výjimkou se stala koncem 80. let pražská Pohotovostní motorizovaná jednotka, jejíž příslušníci jako jediní nosili uniformy petrolejové barvy (tzv. petrolejky).
Praporčické hodnosti:
- Rotný (stříbrná hvězda)
- Strážmistr (dvě stříbrné hvězdy)
- Nadstrážmajster (tři stříbrné hvězdy)
- Podpráporčík (stříbrná hvězda ve stříbrném lemování)
- Praporčík (dvě stříbrné hvězdy ve stříbrném lemování)
- Nadpráporčík (tři stříbrné hvězdy ve stříbrném lemování)
Důstojnické hodnosti
- Podporučík (jedna zlatá hvězda)
- Poručík (dvě zlaté hvězdy)
- Nadporučík (tři zlaté hvězdy)
- Kapitán (čtyři zlaté hvězdy)
- Major (zlatá hvězda ve zlatém lemování)
- Podplukovník (dvě zlaté hvězdy ve zlatém lemování)
- Plukovník (tři zlaté hvězdy ve zlatém lemování)
Generálske hodnosti
- Generálmajor (zlatá hvězda a dvojité zlaté lemování)
- Generálporučík (dvě zlaté hvězdy v dvojitém lemování)
- Generálplukovník (tři zlaté hvězdy v dvojitém lemování)
