Čilý ruch v Malé Studené dolině panoval již na počátku 18. století, kdy do doliny zavítali hledači pokladů, zlatokopové, bylinkáři, lovci kamzíků, ale i pastýři. V souvislosti s těmito aktivitami se vzpomíná jako místo odpočinku mohutný balvan ležící pod Velkým svahem, který nazývali Ohništěm (1592 metrů nad mořem). Bylo zde ohniště a později se kolem převislých částí balvanu postavili ochranné zídky ze skal a výstelku tvořila kosodřevina. Prostor byl dostatečný pro 4 lidi. Později byla v údolí asi v roce 1793 postavena Csákyho lovecká chata, u které začaly vyrůstat další stavby. První turistický chodník do Malé Studené doliny se vybudoval v roce 1875. 28. května 1889 se navrhlo na členské schůzi pobočky Uherského karpatského spolku postavit chatu u pěti spišských plesech na podnět zdravotního rádce na ministerstvu vnitra v Budapešti, Dr. Edmunda Téryho(1856 -1917).
Dne 19 května 1898 byla pověřena stavební spolková komise pod vedením Dr. Edmunda Téryho vyhlédnout vhodné místo pro stavbu budoucí chaty. Nakonec komise vybrala pozemek nad jazerskou stěnou v blízkosti spišských ples. Základní projekt a rozpočet vypracoval Ing.Jozef Pfinn a Gedeon Majunke. Rozpočet ve výši 6 tisíc forintů byl odhlasován a mohlo se započít s výstavbou. Chata se stavěla za použití trhavin. Stavební materiál se dovážel z Popradu koňmi. Zvířata se denně otočila i tři krát a vezla průměrný náklad 50 kg. Celkově se vyneslo 28 280 kg cementu, 4 425 kg vápna, 3 300 kg sádry, 10 739 kg dřeva a 4 591 kg železa. Na stavbě se vystřídalo 125 dělníků. 18. července 1899 byla chata dostavěna. 21 srpna 1899 byla chata slavnostně otevřena. Podle návrhu zapisovatele Maďarského turistického spolku nazvali chatu, jako Téryho chata. Chata disponovala kuchyní, komorou, pokojem správce a místnost pro 3 horské vůdce a 4 pokoji pro hosty. Prvním chatařem byl Jan Adriáni. Chata se stala jednou z nejnavštěvovanějších objektů ve Vysokých Tatrách (turisté z Uherska, Německa, Ruska, Francie, Velké Británie ale i z Itálie).
V roce 1911 byla jídelna přizpůsobena možnostem nouzového ubytování pro dalších 16 osob. V roce 1912 vznikla dřevěná přístavba a chata získala telefonní spojení. V roce 1931 chatu odkoupil stát (ČSR), který ji dal do správy Klubu československých turistů. V roce 1935 byla chata dovybavena ústředním topením na pevná paliva. V témže roce se započalo s výstavbou turistického chodníku (takzvaný úsek Ostravské cesty mezi Téryho chatou a Příčným sedlem). Chodník byl dokončen v roce 1936. V roce 1937 se dokončila přístavba kamenné terasy. V roce 1955 chata prošla další rekonstrukcí. Rozšířili ji o dřevěnou přístavbu před vchodem na severovýchodním nároží. Téryho chata ještě nakonec několikrát změnila majitele. Po druhé světové válce přešla chata pod Klub Slovenská turistů a lyžařů a později zase patřila Sokolu, Tatranským chatám, Komunálnímu podniku, Interhotelu Tatry a po restituci 1991 ji získal zpět Klub Slovenská turistů a Slovenské horolezecký spolek JAMES.
Nejrozsáhlejší rekonstrukcí prošla Téryho chata v letech 1979 - 1983, kde kromě nového ústředního topení přibyla umývárna se sprchami, splachovací WC, agregát pro výrobu elektrické energie (380 V) a chata v podstatě dostala současnou podobu. Před vchodem byla vybudována kamenná terasa a chata byla znovu otevřena pro veřejnost 1. října 1982. Dnes má Téryho chata kapacitu 24 lůžek, v patře je jídelna pro 50 strávníků. Ubytovaní mají k dispozici samoobslužnou kuchyňku. Na chatě je stanice Horské záchranné služby. V roce 1995 postavili mezi Blízkým a Dolním Spišským plesem hráz pro malou vodní elektrárnu. V roce 2009 chata dostala fotovoltaické články na výrobu elektrické energie ze slunečního světla. Jídelna Téryho chaty zdobí dobový portrét Edmunda Téryho. Chatařem na období 2011-2016 je na základě výběrového řízení z 2.9.2010 a nové nájemní smlouvy Miroslav Jilek.
Zdroj: wikipedia
Web: teryhochata.sk
Přístupnost k Téryho chatě
Chata je přístupná od Zamkovského chaty (po zelené značce, 2h). K Zamkovského chatě se jde buď z Hrebienka nebo Skalnatého plesa (po červené značce). Jen od Hrebienka je ale chata přístupná celoročně. Od Téryho chaty vede stezka (po zelené a žluté značce) přes Pfinnovu kopu do Dolinky pod Sedielkom a odtud buď přes Příčné sedlo (po žlté značce) do Velké Studené doliny nebo na sedlo Sedielko (po zelené značce) a do Javorové doliny.
