Vraťme se přece jen trošku do historie. Za první Československé republiky v roce 1922 byl schválen zákon "O potírání pohlavních nemocí". Tento zákon zakazoval zřizovat nevěstince. K eliminaci jevů prostituce měla sloužit pohlavní výchova, jako součást občanské nauky, zdravotní a mravní osvěty. Ale ve skutečnosti ani tento zákon nezpůsobil zánik prostituce v Československu. Druhá světová válka přinesla do Československa rozmach tohoto druhu podnikání. Nárůst pohlavních chorob v Ostravě za dob Protektorátu Čechy a Morava přinutil německou policii, aby se problematikou prostituce ve městě začala velmi důsledně zabývat. Bezúhonné prostitutky byly zařazeny do pracovního procesu, ale ty, které se dopouštěli trestné činnosti, byly umístěny do ochranné vazby a postupně odesílány do sběrných táborů na "převýchovu".
Prostituci jako "druh výdělku" zrušil komunisté ustanovením §72 a § 134 trestního zákona z roku 1950. Novela tohoto zákona z roku 1956 obsahovala §188, který byl zaměřen proti osobám priživujúcich se na výsledcích práce jiných. V roce 1961 byl přijat nový trestní zákon 140/1961 Sb., který zavedl podle §203 pojem příživnictví. Tedy v podstatě bylo možné každou prostitutku označit tímto zákonem a zavřít. Tento zákon byl v platnosti až do roku 1990 Po roce 1990 bylo ustanovení trestního zákona týkajícího se příživnictví novelou zrušeny.
Ačkoliv byla prostituce v socialistickém Československu systematicky potírána a pronásledována, fungovalo mnoho privátů, kde se na prostituci dobře vydělávalo. Sice nesetkali jste prostitutku či prostituta, jako dnes na ulici, nebo na výpadovkách, nebo pokud si je chcete pořídit, tak se stačí podívat na inzerci, za socialismu i přesto, že sídlili na známých adresách nebylo tak jednoduché se k takové službě dostat. Jelikož obchod s prostitucí byl z větší míří sledován příslušníky STB, jen velmi málo lidí se odvážilo tento práh překročit. Z dnešního pohledu se lze dívat na prostituci jako na formu výdělku z různých důvodů, sociálních, ekonomických, podnikatelských, prostituci z trestné činnosti, společenskou prostituci nebo prostituce z chudoby a obživy. Za socialismu se prostituce zaměřovala spíše na prospěchářství. Protože všichni byli ze zákona povinní pracovat (tedy být řádně zaměstnáni) a kdo nepracoval, byl trestně stíhán a vězněn za příživnictví, prostituce se provozovala mezi pracovními směnami, nebo na nemocenské, nebo pod dohledem STB. Cílem za poskytnutí sexuálních služeb bylo obvykle získat určitou výhodu. Například pašované oblečení ze zahraničí, elektroniku, devizy nebo jiné nedostatkové zboží. Ne nadarmo ti dříve narození i dnes při pohledu na "výstředně oblečené" dívky nezdvořile prohlásí tu známou neslušnou větu. Za socialismu se tak obvykle označovali co "lepší" oblečená žena, to větší ... protože se dostala k takovému to zboží obvykle za poskytnutí sexuálních služeb. Někdo dělal prostituci jen z mamonu, jiní se prostitucí bavili a trávili za určitý obnos, nebo hmotnou výhodu jako společnice dny a noci v barech a hotelích. Prostituce jako pojem byla pro většinu obyvatelstva spíše tabu, než věcí, kterou by bylo možné svobodně využívat. Být viděn s prostitutkou v těch dobách znamenalo dostat se obvykle do nepříjemností. Hlavně do politických nepříjemností. A stačilo se stát "nepohodlným" občanem a vaše děti by vysokou školu určitě nevystudovali. Tento trend pronásledování se začal postupně vytrácet v osmdesátých letech minulého století, kdy začal reálný socialismus ztrácet dech na čele s prvním tajemníkem KSČ Milošem Jakešem. Parní lokomotivě docházela pára a z posledních vagónů začali lidé procházet směrem k lokomotivě, což ostatně vyústilo do její odpojení a začátek sametové revoluce.
Méně známá byla politická prostituce, pomocí které se dosahovaly různé výsledky kádrových postupů, kde se určitým soudruhům "přidělovali prostitutky". Žádné větší oslavy komunistických funkcionářů se neobešly bez žen, které se věnovaly tomuto řemeslu. I když nešlo vždy o prostitutku ve své podstatě, ale s určitostí lze říci, že šlo o akt prostituce. Vše bylo hlídané, utajované a tyto praktiky sloužily k politický hrám a politickému vydírání.
Sametovou revolucí skončilo tabu socialistické prostituce, která následně vyšla ze své socialistické ilegality ve své plné nahotě do našeho každodenního života, do médií, na internet a na naše ulice.
