Přechody mezi vagony byly opatřeny dvojitými měchy. Interiér byl luxusní, vykládaný dřevem, s fotografiemi významných německých měst. Na vytápění bylo použito teplovodní topení s naftovým kotlem. Jednotky byly opatřeny fialovo - krémovým nátěrem, střecha a spodek měli barvu hliníkovou, ozdobné linky byly černé. Jednotky byly přiděleny do Berlína, v květnu 1939 prošly dvě jednotky do Dortmundu. Jednotky měly velmi příznivý ohlas, avšak i některé nedostatky. Vadil jim prudký déšť, kdy docházelo k poruchám, dále docházelo k únikům oleje, praskání pružin a znečišťování spodku brzd. 22. 8. 1939 byl provoz sítě rychlých vlaků zastavena z důvodů blížící se války. Během války sloužily jednotky potřebám vlády a Wehrmachtu. Ke konci války byla většina jednotek odstavena. V letech 1963 - 1965 byly jednotky modernizovány a dostaly nové motory 12 V 170 DR s výkonem 470 kW z ČKD Praha. Instalace nového sání a výfuku trochu narušila hladké linie střechy. Uspořádání sedadel ve středním díle se změnilo na 0 +4, takže jednotky získali kapacitu 48 míst v první a 72 ve druhé třídě. Ze zavazadlového oddílu vzniklo zázemí jídelního personálu. Jednotky byly ještě přečíslovány podle nového schématu podle UIC: SVT 137 273 dostala označení 182 003 - 503 - 004, SVT 137 278 byla označena 182 005-505-006, SVT 137 853 182 007-507-008, SVT 137 856 182 009 - 509-010. Mezi lety 1972 a 1982 byly všechny jednotky vyřazeny. Některá vozidla byly využity pro stavební vlaky. To byl případ i jednotky 182 009-509-010 odstavené v roce 1979 v Berlíně Lichtenberg, jako kanceláře po elektrizaci železnic. Následně sloužila jako sklad a odpočinková místnost v Berlíně Schöneweide. V roce 1992 byla převzata jako muzejní depem v Lipsku av roce 1998 převezena do Lipska.
Reading time is around minutes.
Reading difficulty level :
Po 2. světové válce připadlo ČSD, jako válečná kořist německá trojvagónová motorová jednotka SVT 137.852 typu Köln, která byla v ČSD označena řadou M494.001 a lidově nazvaná Modrý blesk. Tato vlaková souprava vláčela v Československu na trase Praha - Bratislava. Tento vlak byl pýchou předválečného německého inženýrství. Vznikaly v letech 1936-38 v německém Breslau. Maximální rychlost byla 160 km / h, avšak vzhledem k rychlostní omezení a stav tehdejších kolejnic, vlak jezdil maximálně 130km / h. V roce 1949 byla tato vlaková souprava navrácena do NDR, kde byla do 70. let v pravidelném provozu. Tyto motorové jednotky (SVT 137 273-278, 851-858) byly pokračováním vývoje rychlých motorových jednotek DRG. U nové jednotky byl požadavek na oddílové uspořádání interiéru a zařízení jídelní části. Nová jednotka byla opět třídílná, avšak prodloužení vozů si vyžádalo opuštění koncepce Jakobsových podvozků. Jednotky měly nižší čelní okna a byly celkově zaoblenější, včetně aerodynamických krytů na spodcích vozidel.

R.F.K.
Šéfredaktor magazínu