R.F.K.

R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Státní podniky existovaly v Československu do konce druhé světové války a od roku 1945 se z nich postupně vytvořily národní podniky (n.p.). Od roku 1951 se pojem státní podnik nepoužíval. Národní podnik byl hlavním typem hospodářské organizace v komunistickém Československu v následujícím období. Od roku 1988 (v rámci přestavby) byly národní podniky postupně zpět přeměňovány na státní podniky (státní podniky byly zavedeny zákonem č. 88/1988 Sb. o státním podniku).

Seznam národních podniků ve Slovenské socialistické republice v letech 1948 - 1989:

neděle, 06 listopad 2016 10:17

Jindřich Plachta

Jindřich Plachta, vlastním jménem Jindřich Šolle byl český herec a spisovatel. Narodil se 1. července 1899 v Plzni, jako nejstarší dítě. Měl dvě sestry a jeho otec, montér a strojní zámečník pracoval v plzeňské Škodovce. Během studií na obhcodní akademii vystupoval Plachta potají v plzeňském divadle jako statista, protože jeho otec chtěl mít ze svého syna účetního, ne herce. Jindřich s přáteli založil ochotnický spolek Jaro. Po vystudování v roce 1919 odešel do Prahy, kde si našel se dvěma kamarády podnájem na Smíchově a pracoval na šekovém úřadu. Uplynulo jen několik měsíců a Plachtu uviděl král českých komiků Vlasta Burian.

Jeho herecký projev se mu natolik zalíbil, že mu nabídl angažma ve svém divadle. Podobně jako Jaroslav Marvan měl dělat "nahrávače". Plachta si začal získávat přízeň publika a Burian začal cítit konkurenci. Napjatou situaci vyřešil Plachta odchodem z divadla.

neděle, 13 duben 2014 19:29

Helena Růžičková

Helena Růžičková (Helena Málková) kurpulentná žena si ze své nadváhy dokázala udělat ochrannou známku. Její výzor a duch byl neopakovatelný . Helenka byla vytouženým dítětem a když se narodila své matce (pocházela ze Sarajeva) v její třicítce, považovali to za malý zázrak. Helena se narodila 13. června 1936 v Praze v rodině legionáře a úřednice, kde její otec Alois Málek ovládal 22 jazyků (působil ve francouzke légii, jako tlumočník) předurčil své dceři uměleckou dráhu. Když měla Helena tři roky, začala chodit do baletní školy, hrála na klavír, chodila na kurz plavání a už jako čtyřletá vystupovala v divadle. Její první filmová herecká role byla ve filmu Babička (od Boženy Němcové) , kterou v roce 1948 natočil František Čáp. Hrála dětskou roli v chudé rodině Kudrnovic. Helenka nebyla až příliš živé dítě což se podepsalo dvojnásobným útěkem k cirkusu a ne jednou dokázala svých rodičů pořádně potrápit. Máma s ní chtěla vychovat klavírní virtuosku, ale její povaha byla předurčeny pro divadelní svět. Svou první cigaretu si zapálila už když měla čtyři roky. Tento zlozvyk jí zůstal až do konce života. Více inkliminovala ke kamarádům než ke kamarádkám a ne jednou se setkala i v pěstních soubojích při hájení svých práv. Helenu už v sedmi letech zlákal ji cirkusový život plný dobrodružství, klaunů a cirkusových kostýmov.Umelecké geny pravděpodobně zdědila po dědečkovi z maminčiny strany.

čtvrtek, 30 duben 2015 08:22

1. máj - svátek práce v Československu

Mnozí z nás dříve narozených si pamatují povinné prvomájové průvody v ulicích našich měst a obcí v socialistickém Československu, kde z pouličního rozhlasu zněly zdravice hlasatelů, alegorické vozy se předháněli se svými výtvory, zněly poselství z fabrik a škol, jejichž obsahem bylo velebení socialistických výdobytků a se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak, se střídaly s lidovou a dechovou hudbou a s tími nejlepšími písničkami Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a Michala Davida. Jiskry jiskřily, pionýři salutovaly a zväzáci a zväzáčky pochodovali v modrých košilích s červenými kravatami s transparenty v rukou zpívajíc píseň svátku práce. A za nimi se valila dělnická a rolnická třída na které bylo občas vidět, že už někteří z nich mají pod čepicí.

neděle, 04 květen 2014 21:41

Motorový vůz 860 alias Chrochtadlo

Výzkumný ústav kolejových vozidel (VÚKV) dostal v roce 1968 úkol vyvinout moderní výkonný motorový vůz pro neelektrizované tratě.V roce 1974 byly ve Studénce vyrobeny dva prototypy. Požadavky obsahovaly výkon 600 koní (442 kW) a dieselový agregát (na rozdíl od předchozích vozů) umístěný pod podlahou vozu z důvodu úspory prostoru. Hrubé stavby obou vozů byly dokončeny již v roce 1970 avšak kvůli zpožděným dodávkám a změnám v použité regulaci výkonu byly oba prototypy označené řadou M 474.0 (později přeznačeny na M 475.0) dodány až v roce 1974.

Po zkouškách obou prototypů bylo doporučeno do sériové výroby zahrnout tyristorovou regulaci výkonu, unifikované stanoviště strojvedoucího automatickou regulaci rychlosti a zvýšení výkonu motoru na 500 kW oproti původním 442 kW (později sníženo na 480 kW). Celkově mělo být vyrobeno 310 vozů této řady a dalších 100 ks odvozených vozidel pro údržbu trakčního vedení. Sériová výroba těchto vozů však nebyla nikdy zahájena a to z důvodu změn v plánech výroby průmyslových podniků. Vzniklá mezera ve vozovém parku ČSD byla zaplněna vozy řady M 152.0 (nyní řada 810).

Velká část televizních stanic na konci roku vysílá zábavné estrády, to jest komponované a zpravidla moderované pásmo scének a písní. V Československu byla tato každoroční záležitost doménou tehdy jediné, státní, Československé televize. Po společenských změnách, které přinesl rok 1989, byla koncepce silvestrovských televizních estrád opuštěna a nahrazena blokem zábavných pořadů.
V archivu ČT je zachována zpráva ředitele Karla Kohouta a I.Urbana z listopadu 1953, která obsahuje plán vysílání na závěr roku, kdy v průběhu posledních deseti dnů roku televize vysílala šestkrát, o Štědrý den sice jen odpoledne od tří do pěti, zato o Silvestra od osmi večer až přes půlnoc. Tak již v prvním roce existence televizního vysílání byla založena tradice celovečerních televizních estrád posledního dne roku. Podstatnou část Silvestra 1953 měly tvořit tři hodinové bloky a dva půlhodinové hudební předěly. Jako režiséři jednotlivých bloků, které se měly natočit a sestříhat z filmových materiálů, jsou ve zprávě uvedeni - Elmar Klos, Václav Wasserman a Jiří Sequens. Roku 1959 byla ale odvysílána velká zábavní revue, pro kterou napsal scénář Vladimír Dvořák a také ji spolu s Jiřinou Bohdalovou uváděl. Protože revue byla velmi úspěšná, objednalo si vedení ČST u Dvořáka scénář pro Silvestr 1960 a tím na televizních obrazovkách na mnoho let zakotvil jak Dvořák coby scénárista, tak tato moderátorská dvojice. Silvestry v té době byly vysílány živě v posledních devadesáti minutách starého roku a protože se nikdy nepodařilo dodržet stopáž, museli Dvořák s Bohdalovou vynechávat velké části vlastního průvodního textu.

čtvrtek, 20 březen 2014 09:58

Letní čas v ČSSR

1. dubna 1979 byl v Československu zaveden  takzvaný letní čas. Posun hodin začínal zpravidla poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 v Evropské unii platí, že letní čas končí poslední říjnový víkend. Poprvé v historii byl letní čas zaveden za první světové války v roce 1916. A jak na zavedení letního času poprvé informoval český rozhlas? To se dozvíte z dobové zvukové ukázky z archivu Českého rozhlasu.

pondělí, 17 březen 2014 18:37

Pásla kone na betóne

Pásla kone na betóne, film který patří dodnes mezi klenoty novodobé slovenské filmové tvorby vychází z knižní podoby stejnojmenných povídek, které Emilia Zimková napsala a vydala, jako 32 letá. Kniha byla dokonce přeložena i do japonštiny. Když přišlo rozhodnutí natočit podle knihy film, paní Zimková požádala o scénář Fera Feniče a právě on měl i film natočit. Ale osud nakonec rozhodl tak, že se ke scénáři dostal režisér Štefan Uher a na realizaci filmu dostal zelenou právě on co Fera Feniče dost pobouřilo. A tak se začal natáčet film z libozvučným jazykem šariština, Pásla kone na betóne.

Lidová hudba bratrů Muchovců z Terchové, je lidová hudba sourozenců Muchovců. Seskupení vzniklo kolem roku 1982. Toto seskupení Terchovský muzikantů hraje tradiční terchovskou muziku až dodnes. Vícehlasně hrají a zpívají. Jejich hudební nástroje jsou netradičně přizpůsobené a možná proto vydávají tak nádherný sytější zvuk. Jejich hudba a zpěv je zvláštní a jen jim vlastní. Je to národní kulturní dědictví Slovenská předků v živoucí podobě. Jde o jedinečný terchovský hudební styl na Slovensku. Bratři Muchovci jsou opravdoví znalci terchovské lidové kultury. Studovali zvyky a hudbu svých starých terchovská rodáků, chodili za nimi, učili se od nich muzikantské techniky a písně. Bratrům Muchovcům se podařilo zachovat nejen jejich hudební styl, ale i množství nádherné lidové hudby pro další slovenské pokolení.

čtvrtek, 06 únor 2014 18:44

Video, které rozplakalo celý svět

Video, které rozplakalo celý svět. Video o tom, jak jednoduché a jak emocionální může být pohled na náš všední život. A stačí jen málo. Zastavit se.

Strana 7 z 12
 

Vyhľadávanie

 

60. léta stagnace

  • Pozor, zákruta! Motoristický rozhlasový magazín.
    Pozor, zákruta! Motoristický rozhlasový magazín. Poprvé 14. dubna 1962 zazněla znělka magazínu o motorismu a cestovním ruchu z bratislavského studia v Československém rozhlase. Od začátku…
  • Elektrifikace Slovenska1960 – 1993
    Elektrifikace Slovenska1960 – 1993 Historii elektrifikace Slovenska můžeme seřadit do čtyř období. První období přibližně do roku 1930, se řešilo malými lokálními elektrárnami, které…
  • První Mistrovství ČSSR v kulturistice
    První Mistrovství ČSSR v kulturistice Legenda československé kulturistiky Juraj Višný, patřil v šedesátých letech 20. století k nejvýznamnějším představitelům kulturistiky v bývalém Československu. V roce…
  • Silvestr 1968 z magnetofonové pásky
    Silvestr 1968 z magnetofonové pásky V době zveřejnění tohoto článku se píše rok 2018 a je právě 31.12.2018, tedy Silvestr. Pokud se podívám retro pohledem…
  • Lázně Korytnica - sláva a pád
    Lázně Korytnica - sláva a pád Korytnica lázně se nacházely na úpatí horského masivu Nízkých Tater - pod severními svahy Prašivé přístupná z hlavní státní silnice…
  • Motorizmus za socializmu
    Motorizmus za socializmu Dnes mít auto, je v podstatě téměř nezbytností vlastní mobility. Výběr typů vozidel a značek je v současnosti tak rozsáhlý,…
Přátelství se Sovětským svazem je nesmysl právě tak, jako nemůže existovat přátelství otroka a otrokáře.

ČSSR Pražské jaro 1968

Chceš-li ztratit přítele, puč mu peníze.

České přísloví

Jan Werich

Jiří Suchý

 

ONLINE

Právě přítomno: 108 hostů a žádný člen

Prázdná hlava nebolí.

Slovenské príslovie

 

Socialismus

  • Lasica & Satinský
    Lasica & Satinský Milan Lasica a Július Satinský dvojice intelektuálních komiků z dob společného Československa. Kdo by si je nepamatoval. Československo ve své…
 

Pripravované články

V této chvíli redakce nepřipravuje žádné nové články pro zveřejnění
Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2019. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.