Výrazným rysem vědeckotechnického rozvoje v rozvinuté socialistické společnosti jsou kvalitativní změny v charakteru a obsahu práce člověka ve výrobním procesu a přeměně vědy na bezprostřední výrobní sílu. Ve stále větší míře se přechází od nekvalifikované práce k práci plně kvalifikované i vysoce-kvalifikované. Modernizuje se výrobně-technická základna a zdokonaluje technologie. Tím se samozřejmě i mění postavení dělníka ve výrobním procesu. Zvyšují se nároky na úroveň jeho všeobecného polytechnického a odborného vzdělání, teoretické i praktické připravenosti a ideově politického profilu. Díky širšímu uplatňování vědy a techniky se postupně stírají rozdíly mezi fyzickou a duševní prací.