Stará budova na náměstí 4. dubna v Bratislavě má tabulku s nápisem Výzkumný ústav výživy lidu. Většina mladých, starých lidí, kteří procházejí kolem však ani neví, že právě zde se denně schází kolektiv vědeckých pracovníků, kterým leží na srdci, abychom co nejzdravější jídlo, aby náš denní režim byl co nejrozumnější. Netřeba připomínat, že problémy s výživou pracujících a mládeže nejsou v dnešní době na ústupu, ale právě s rychlým pokrokem vědy a techniky, se zrychlováním životního tempa naléhavě vystupují do popředí. Problém není v tom, co jíst, ale jak a kdy. Doc. MUDr. Andrej Bučko. DrSc ředitel Výzkumného ústavu výživy lidu (VUVL) zdůrazňuje slova velkého ruského fyziologa Pavlova, který formuloval úlohu fyziologie takto.Naučiť lidi správně jíst, pracovat a odpočívat. A dodává. Je to jen několik desetiletí, což věda o výživě nastoupila svoji cestu a nahradila empirickou zkušenost přesným vědeckým bádáním. Objevy vitamínů, účinku minerálních látek a poznání osudů živných látek v metabolismu člověka nové možnosti vědeckého bádání v otázkách lidské výživy. Dnes jsme už tak daleko, že žádáme od vědy o výživě, aby nám odpověděla na otázku jaký je optimální režim výživy a jaké jsou cesty k němu. Stálou Achillovou patou jídelního lístku průměrného Slováka či Slovenky je pravidelné překračování nezbytné kalorické potřeby na den, která je v současnosti přes 3000 kalórií. Nadbytočné kalorie mají svůj původ v zvýšeném přívodu cukrů a tuků, zatímco bílkoviny jsou diskriminovány. Pro ilustraci, čísla. Denní spotřeba je kryta u kalorií na 118% z toho: u bílkovin na 98%, u tuků na 113% a sacharidů až na 128%. Vidět, že bilance pro lidský organismus není zrovna příznivá. VUVL má v současnosti oddělení epidemiologie výživy, oddělení klinické, fyziologie výživy a oddělení biochemie, kde jsme se zastavili, abychom se podrobněji dozvěděli o nové biologické roli vitamínu C - o problému, na kterém už přes deset let pracuje RNDr. Emil Ginter, CSc. Přibližně od konce druhé světové války se v odborné literatuře objevují zprávy o účinku vitaminu C na snižování hladiny cholesterolu v krvi a tím i k léčbě cévních chorob. Odkud se vlastně dostává cholesterol do krve? Cholesterol v krvi a tkáních je jednak z potravy, jednak vzniká hlavně v játrech při spalování tuků a cukrů. Organismus se zbavuje přebytečného cholesterolu tak, že ho přeměňuje v játrech na žlučové kyseliny. Při C-hypovitaminóze (nedostatku vitamínu C) je narušena přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny a tak se hromadí v krvi. Rychlost přeměny cholesterolu na tiskové kyseliny je přímo závislá na koncentraci vitamínu C v játrech. Zvyšováním vitamínu C v játrech se zvyšuje rychlost tvorby žlučových kyselin.
Vitamín C a artioskleróza.
Pracovníci VUVL vyvolaly u pokusných zvířat podobný stav jako je u lidí, kteří trpí na skrytý nedostatek vitaminu C. Na pokus mohli použít pouze zvířata, která si nevytvářejí tak jako člověk vitamín C, ale jsou závislé na jeho přívodu v potravě. Takové předpoklady mají morčata. Určitý čas jim podávali "dietu" bez vitamínu C. Morčata vyčerpaly značnou část kyseliny askorbové (vitamin C) uložené v tkáních. Pak jim postupně přidávali vitamín C ve velmi malých množstvích, ale jeho přítomnost se navenek již neprojevila. Zjistili, že morčata s takovým tzv. skrytým nedostatkem vitamínu C měli zvýšené množství cholesterolu v krvi. A teď přejděme ze světa zvířat do světa lidí. V civilizovaných zemích postihuje skrytá hypovitaminóza C zejména v zimních a jarních měsících velmi vysoké procento lidí (někdy až 90%). Nadbytečný cholesterol se ukládá do tkání a cév. Statistické výsledky dokazují, že zvýšená hladina cholesterolu v krvi zvyšuje sklon k infarktem a arterioskleróze. Přímo úměrně s množstvím tuků a cukrů v potravě, jejichž oddělování vzniká cholesterol, vzrůstá i pravděpodobnost cévního nebo srdečního onemocnění. No ve VUVL řeší i problémy výživy venkovského obyvatelstva, klinické výživy (objevování poruch výživy a metabolismu při různých onemocněních trávicí jsou stavy a hledání nejvhodnějších způsobů jejich odstranění pomocí výživy), problémy biologické hodnoty bílkovin, která spočívá v objevení vhodné metodiky jejich stanovení a určení její hodnoty přípravků bílkovinného původu.
V laboratořích VUVL čeká mnoho pokusných zvířátek. Vždyť bez nich se neobejde ani jeden výzkum. Čekají až se naplní jejich osud, který slouží vědě a tím i nám, abychom všichni mohli poznat a využitkovať výhody racionální výživy.
Zdroj: časopis Elektrón
