Představujeme osobnosti naší vědy.
Odkdy existuje lidstvo, vyskytují se i nemoci, proti kterým nebylo léku. Patří mezi ně virová onemocnění. Avšak v roce 1957 Angličan Issacs a Švýcar Lindemann oznámili veřejnosti svůj objev, kterému dali název interferon, což je látka s širokým antivirovým spektrem. Od roku 1964 se i na virologické ústavu SAV v Bratislavě pracovnici imunologického oddělení věnují pod vedením člena korespondenta SAV, docenta Ladislava Borecké, DrSc., výzkumu interferonu a s nim související problematiky a v této oblasti již získali mezinárodní uznání. Za tyto zásluhy docentu Ladislavu Borecka loni udělili titul laureáta Státní ceny České republiky. Do virologického ústavu za docentem Borecka nás přivedl zvýšený počet onemocnění na virovou chřipku v zimním období, ale využili jsme vzácnou příležitost mluvit s jed ným z našich významných (a stále zaneprázdněné) vědců. Přirozeně, o problémech jeho práce, problémech boje proti virům, protože, jak je známo, v boji proti bakteriím už máme po ruce osvědčené léky. Proti mnohým virovým chorobám zatím lék, přesněji řečeno, vakcínu nemáme a asi ani v dohledné době nebudeme mít. Mnohé viry totiž a mezi nimi i virus chřipky - se vyznačují velkou proměnlivostí. Proto každá nová epidemie chřipky, zapříčiněná pozměněným virem, je nová z imunologického hlediska, a tak nemůžeme zatím proti viru ani účinně očkovat, vytvářet imunitu. Pozměněný virus poměrně bez obtíží vniká do organismu a vyvolává chorobu. U virových onemocnění nemáme léčiva na odstraňování viru. Naštěstí organismus kromě tvorby protilátek má i jiné možnosti, jak se proti virové infekci bránit. Patří k nim i produkce interferonu v buňkách, které virus po infekci v našem těle napadl. Doktor Borecký nám ochotně vysvětli, že buňky, vnímavé na viry, tvoří interferon po infekci. Tvoří tedy látku bílkovinné povahy, která brání jiným virem infikovat zdravé vnímavé buňky. Definice interferonu by zněla asi takto: je to bílkovina, která má tu vlastnost, že zvyšuje odolnost buňky vůči škodlivému účinku virů. Ve snaze využít tuto látku pro boj virovým nákazám upřely výzkumníci imunologické oddělení virologické ústavu pozornost na jinou formu interferonem terapie - k navození tvorby interferonu přímo v postiženém organismu vhodným stimulátorem.
Ukázala se nim byt, jak říká docent Borecký, dvoj vláknitá ribonukleová kyselina. Ačkoli je to látka velmi drahá, dr. Doskočili z pražského ústavu organické chemie a biochemie ČSAV se podařilo vypracovat takový postup její výroby, který je dost levný a přitom poskytuje velké výtažky. Tato naše československá dvoj vláknitá ribonukleová kyselina se dnes zkouší už i v praxi kromě některých našich ústavů, klinik a škol i ve Státním onkologickém ústavu v Budapešti. Dobře se poslouchají další slova docenta Boreckého. Povzbudivé výsledky jsme zaznamenali při léčbě kožních virových onemocnění a při tlumení některých vysoce nakažlivých živočišných onemocnění. Pracujeme na vylepšení preparátu, snížení jeho toxicity a doufáme, že ho budeme moci poskytnout našim lékařům i veterinářem, kteří na podobný lék už dávno čekají. Hledání nejvhodnějších cest v boji proti virovým nákazám zaměstnává dnes velký počet vědců v mnoha zemích. Jak je to s jejich vzájemnou spoluprací?
Naše oddělení imunologie udržuje kontakty s mnoha předními laboratořemi ve světě, které se zaměřují na výzkum interferonu a s nim souvisejících problémů. Často vídat na našem ústavu zahraničních kolegů, vyměňujeme si s nimi zkušenosti a podle možností se účastníme na odborně vyhraněných zahraničních konferencích. O čilých mezinárodních kontaktech svědčí i nedávno uspořádána první regionální konference o interferonu, které se zúčastnili kromě domácích vědců významní odborníci ze SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska, NDR a Jugoslávie. Kromě toho Virologický ústav již dříve uzavřel dvoustranné dohody o užší spolupráci při výzkumu interferonu s některými polskými a maďarskými ústavy příslušnými akademii a dříve kontakty má s mikrobiologickými ústavy v SSSR. NDR i Bulharsku, které se také úspěšně rozvíjejí. Imunologické pracoviště virologické ústavu SAV v Bratislavě se stalo jakousi "mekkou" výzkumu interferonu, protože plní i funkci školitelství. Pro práci s interferonem imunologické oddělení pod vedením docenta Borecka bylo již vyškoleno mnoho odborníků z Indie, NDR, NSR, Keni, Maďarska, a přirozeně, i mnohých domácích odborníků. Docent Borecký kromě toho přednáší na Lékařské fakultě UK v Bratislavě i v Martině.
Zdroj: Časopis Elektrón
