Chřipka se vyskytuje na celém světě. Známé jsou tři velké skupiny chřipkových virů A, B a C. První dvě skupiny mají několik podtypů. Epidemie způsobované typem A chřipkového viru se opakují v 2 - 3 ročních intervalech, ty jejichž původcem je virus chřipky typu B, jsou vzácnější a jejich četnost je delší a ne taková pravidelná. Nemoci vyvolané virem typu C jsou spíše ojedinělé a nedosahují epidemických rozměrů. Poprvé byl virus chřipky izolován v roce 1933. Od té doby se o něm zásluhou výzkumníků z celého světa nahromadilo nesmírné množství poznatků. Elektrooptické snímky znázornili jak virus vypadá, jaká je struktura virové částice. Známe chemické složení, funkci jednotlivých složek, místo způsobu jakým se virus v buňce replikuje (rozmnožuje) jak se z buněk uvolňuje. Zjistili jsme účinné prostředky viru na oklamání obranných dějů v organismu. Jako ostatní viry, i virus chřipky je nitrobuněčný parazit. Jakmile se jednou dostane do buňky, každý zásah namířených proti němu obyčejně poškodí i samotnou buňku. Hledáme proto způsoby, jak účinně zneškodnit virus před vniknutím do buněk, jak mu zabránit cesty šíření se. Viry jsou dobrými antigeny, to znamená, že vědí v organismu navodit tvorbu specifických protilátek, které, pokud se pak setkají na jiném místě s stejným virem, vědí ho zneškodnit.
Nejstarší snaha válečníků s viry byla obohatit organismus protilátkami. Lze toho dosáhnout vakcinací, t. j. očkováním. Jenže virus chřipky je na rozdíl od jiných tak přizpůsobivý a proměnlivý, že se dokáže v průběhu svého putování pozměnit na nepoznání. Protilátky, vytvořené na jeho přesnou původní podobu za jistý čas přestanou na něj působit. A právě tato variabilita chřipkového viru má na svědomí dosavadní neúspěch v boji proti chřipce. Až zcela nedávno se podařilo výzkumníkům dokázat, že virus chřipky v té podobě jako nyní koluje mezi obyvatelstvem (známý jako virus A2 Hongkong) už tu kdysi dávno musel být. Zanechal po sobě také stopy v podobě protilátek u lidí, narozených před rokem 1900. Bylo by to první dobré znamení, že chřipkové viry nemohou unikat do nekonečna, že jejich antigenní výstroj je omezená, konečná a proto se musí opakovat. Pokud to další zkušenosti potvrdí, před námi je reálná možnost připravit i proti chřipce účinnou vakcínu. No i tak zůstane hromadné očkování proti chřipce nelehkým problémům. Příprava vakcíny je velmi nákladná a očkování je efektivní pouze tehdy, když se mu podrobí alespoň 70% obyvatelstva. V zahraničí se prodávají jako léčiva s rozmanitými názvy, ale ani jeden preparát se zatím neosvědčil jako spolehlivě účinný a přitom neškodný. Jak vidět, doba, kdy budou chřipkové epidemie pouze vzpomínkou je ještě daleko. Zatím nám nezbývá, než se věnovat co nejusilovněji prevenci a během nemoci dodržovat pečlivě zdravotnické a protiepidemické opatření. Pokud nás chřipka postihne vyhledejme časně lékaře a řiďme se jeho pokyny. Prochodit chřipku je možné, ale často se nevyplácí ani jednotlivci ani společnosti. Přispívá k rozšiřování nemoci a k častějšímu výskytu komplikací.
Zdroj: Časopis Elektrón
